Jak mají Češi pojištěný svůj majetek?

„Rozdílný postoj lidí k pojištění jsme zkoumali z pohledu ženy a muže, z pohledu psychologické typologie respondentů i optikou rozsahu jejich pojistné ochrany,“ říká manažerka komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová a pokračuje: „Přestože si rizika připouští téměř každý, dovede si celých 36 % z nás představit život bez jakéhokoli pojištění a spoléhá se pouze na finanční rezervu. Paradoxně však jen 44 % z dotázaných má možnost pravidelně šetřit. Postihne-li jejich majetek totální škoda, budou se s ní bez pojištění potýkat s velkými obtížemi.“
Kdo se vyzná lépe? Ženy, nebo muži?
Muži se v pojištění orientují lépe. V testu pojistné gramotnosti prokázalo výborné nebo chvalitebné znalosti o 14 % více mužů než žen. Přesto se dá říci, že celkem se v problematice pojištění vyzná jen čtvrtina české populace. Muži častěji smlouvy sjednávají, ženy se naopak více starají o jejich pravidelnou revizi a jsou pečlivější při čtení pojistných podmínek.
Máme skutečně pojištěno to, čeho se nejvíce bojíme?
Zatímco muži vidí největší riziko ve ztrátě zaměstnání či v závažném onemocnění, české ženy se výrazněji než muži obávají ztráty střechy nad hlavou. Z rizik, která mohou jejich domov ohrozit, pak mají největší strach z požáru. Havárii vody vnímají až jako druhé největší nebezpečí. „Je přitom zajímavé, že zatímco se nejvíce bojíme ohně, dle záznamů pojišťoven představují nejčastější škodu právě havárie vody,“ komentuje zjištění Marcela Kotyrová.
Jak si svá obydlí pojišťujeme…
Roční náklady na pojištění domácnosti se nejčastěji pohybují mezi 800 – 2 000 Kč. Z průzkumu také vyplývá, že 79 % lidí zaplatí za roční pojištění nemovitosti do 3 000 Kč. A přestože se 67 % domnívá, že jejich pojistka je dostatečně vysoká, zkušenosti odborníků jsou opačné. Výše nejčastěji vydávaného ročního pojistného ukazuje na průměrnou pojistnou částku 320 tisíc Kč u pojištění domácnosti a 1 a půl milionu Kč u pojištění nemovitosti. To při současných cenách nemovitostí i vybavení není mnoho. „Je třeba vědět, že pojistná částka představuje maximální možné pojistné plnění v případě škody a měla by vždy odpovídat skutečné hodnotě našeho majetku. Jen tak nám pojistné plnění pomůže škodu plně kompenzovat,“ upozorňuje Marcela Kotyrová.
Polovina z nás má zkušenost s pojistnou událostí
Vlastní zkušenost s pojistnou událostí má 46 % české populace. Častěji se s ní zabývají muži. Z celkového vzorku deklaruje zkušenost s likvidací 53 % mužů a pouhých 38 % žen. Co se týče jejího průběhu, celých 68 % lidí v průzkumu uvedlo, že výše pojistného plnění, které jim pojišťovna vyplatila, splnila jejich očekávání. „Pozitivní je také fakt, že 56 % respondentů považuje vyřízení pojistné události také za nenáročné co do množství požadovaných dokladů a komunikace s pojišťovnou,“ doplňuje manažerka komunikace a vzdělávání ČAP. Průzkum zjišťoval i důvod negativní zkušenosti zbývajících 32 % respondentů. Ukázalo se však, že ne vždy za jejich špatný zážitek odpovídá skutečně pojišťovna. Téměř třetina z nich totiž přiznala, že své nespokojenosti napomohli tím, že pojistnou událost nahlásili špatně, nedodali odpovídající dokumenty, měli zastaralou smlouvu nebo jednoduše neměli pojištěné riziko, ke kterému se škoda vázala, aniž by o tom před uplatněním svého nároku věděli.
Pojistné smlouvy je třeba aktualizovat!
„Přestože se v průběhu času náš majetek ve většině případů zhodnocuje, jen 49 % lidí průběžně aktualizuje svou pojistnou smlouvu podle stávající hodnoty majetku. Zbylá větší polovina na to zapomíná,“ uvádí Marcela Kotyrová a upozorňuje: „Pokud je však majetek podhodnocen, je v případě škody pojistné plnění krácené ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě pojištěného majetku.“
Majetkovou pojistnou smlouvu je vhodné jednou za tři roky zkontrolovat a ověřit si, jestli sjednaná pojistná částka skutečně odpovídá současné hodnotě pojištěné nemovitosti nebo domácnosti. Po větším výdaji do zařízení či po dokončení modernizace je vhodné pojišťovně oznámit rozsah investic a pojišťovna pojistnou částku adekvátně navýší. Pokud došlo k nestandardním úpravám, které navýšily pojistnou hodnotu podstatně, je vhodné mít i příslušnou fotodokumentaci. U starších pojistných smluv je zapotřebí zkontrolovat, zda smlouva kryje veškerá pojistitelná rizika, která mohou váš majetek ohrožovat. Starší smlouvy totiž všechna běžná rizika krýt nemusí. Provádět tuto aktualizaci je nezbytné i v případě změn v údajích o pojistníkovi, ve způsobu platby nebo při změnách souvisejících s odstěhováním nebo úmrtím vlastníka smlouvy. Přesná definice zániku pojištění je vždy uvedena v pojistných podmínkách.
Na co pamatovat při hlášení škody?
Před nahlášením pojistné události vždy zkontrolujte správnost kontaktních údajů, případně identifikaci příjemce pojistného plnění. Formuláře vyplňujte čitelně, nezapomínejte na podpisy. Nesprávné vyplnění nebo nedodání požadovaných příloh má za následek prodloužení procesu likvidace, a tím i výplaty pojistného plnění. Při škodách na majetku způsobených živly pamatujte na fotodokumentaci škody. Pokud je patrný její vývoj, veďte si průběžnou fotodokumentaci, a to až do příchodu pracovníka pojišťovny. Rovněž se poškozených věcí až do příchodu pracovníka pojišťovny nezbavujte. Pokud hlásíte škodu způsobenou vloupáním nebo krádeží, předejte pojišťovně kromě policejního protokolu také dokumentaci škody, shromážděné účty, záruční listy nebo faktury. Průběh likvidace tak usnadníte.
Země |
Česká a Slovenská republika |
Metoda |
on-line průzkum |
Dotazník |
ČR: 79 otázek SR: 24 otázek |
Cílová populace |
18-50 let – reprezentativní vzorek populace |
Vzorek populace |
podle pohlaví, věku, regionu, velikosti místa bydliště |
Vzorek |
ČR: 1017 respondentů SR: 312 respondentů |
Průzkum zpracovala společnost NMS Market Research v prosinci 2012 |
Text: Jolana Ackermannová
Foto: Česká asociace pojišťoven