tisk ]Vladimír Suchánek - Melancholická ulita
Patří k těm představitelům české grafické tvorby, kterou spojuje bohatá imaginace s hloubkou osobní výpovědi a vysokou kulturou výtvarného projevu. Jeho křehké listy prozrazují vedle osobité poezie především mistrovské ovládání barevné litografie, která je jeho nejužívanější technikou.
Experimentování s lavírováním
Za oknem ateliéru na pražském Novém světě vykukují věže svatovítské katedrály částečně skryté za žebrovím větví vzrostlých stromů. Malířský stojan zdobí barevná litografie. Na malém stolku kytice tulipánů.
„Když jsem poprvé stanul u svého tiskařského lisu, uvědomoval jsem si, jak málo pozornosti jsme věnovali ve škole samotnému tisku a přípravě kamene. Po prvních technických nezdarech jsem hledal 
poučení u tehdejších uměleckých tiskařů, nejvíce u Václava Vejvody, který stál u zrodu mnoha děl Františka Tichého, Karla Svolinského, Vojtěcha Sedláčka a řady dalších umělců. Svěřené rady jsem si svědomitě zapisoval a dlouhé měsíce experimentoval s lavírováním litografické tuše. Postupně se dostavovaly první výsledky,“ poznamenává Vladimír Suchánek.
Kameny mají duši
Na hladce ozrněnou plochu kreslil umělec křídou, rozmýval litografickou tuš a jemným stříkáním neředěné tuše začínal docilovat oněch typických sametových hloubek. Trpělivě odkrýval tajemství účinku leptání kyselinou dusičnou a vedl pozorný a neustávající dialog s kameny, které, jak se dozvěděl od starých tiska
řů, mají duši. Snažil se k ní přiblížit a porozumět jí.
„Významnými inspiračními zdroji se pro mne staly hudba a poezie. Mohu říci, že hudba mne provází po celý život. Tatínek byl kantor, a tak jsem i já zpíval v dětském i učitelském sboru, hrál na svatbách i pohřbech.“
Hudba a literatura
Vladimír Suchánek vytvořil řadu portrétních studií inspirovaných vážnou hudbou i klasickým jazzem. A tak se na jeho barevných litografických kompozicích objevili například vedle Wolfganga Amadea Mozarta, Fryderika Chopina a Gustava Mahlera také Duke Elington a Luis Armstrong.
Svět literatury a zejména poezie, další inspirační zdroj Suchánkovy tvorby, připomínají například ilustrace ke Kafkově Proměně a k řadě básnických sbírek milostné poezie. V některých byla místo ilustrací použita volná grafika. Je zvláštní, že nepůsobí jako volný doprovod, ale bezprostředně souzní s citovou atmosférou textů. Jistě na tom má zásluhu výběr, ale neméně k tomu přispělo i samo téma. Ve sta podob lásky se tu proměňuje žena-touha, žena-žádost, žena-tajemství, žena-trýzeň, žena-vzpomínka. Ta prochází i moderní českou poezií a v Suchánkově tvorbě zaznívá v mnoha variacích, včetně nostalgických reminiscencí na jiná stylová období.
Zoubkovaná krása a exlibris
Samostatnou kapitolou je známková tvorba. Vladimír Suchánek jich vytvořil dvě desítky. Nejznámější je série zvěrokruhu. Jeho známka svatého Vojtěcha zvítězila v evropské soutěži a byla vydána v několika zemích. Další dvě jeho známky zobrazují české lidové krajky. Vladimír Suchánek se věnuje také tvorbě exlibris, kterých pro české i zahraniční sběratele vytvořil několik stovek.
Nedávno připojil malíř a grafik ke svým více jak třiceti zahraničním oceněním i zlatou medaili z první světové výstavy komorní grafiky v Pekingu. Od poloviny devadesátých let je předsedou 
Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1997 byl jmenován členem Evropské akademie věd a umění v Salcburku. Na svém kontě má více jak 158 samostatných výstav a téměř 350 účastí na kolektivních výstavách grafiky doma i v zahraničí. V roce 2006 mu bylo uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy v oblasti umění.
Grafická ohlédnutí
K umělcovým sedmdesátým narozeninám byla uspořádána v Galerii Hollar v Praze retrospektivní výstava nazvaná Grafické ohlédnutí. K jeho osmdesátinám se koná v Císařské konírně na Pražském hradě retrospektivní výstava, která zahrnuje Suchánkovu tvorbu od první poloviny 50. let až do současnosti. Úvodem přibl
ižuje počátky autorovy umělecké dráhy, dobu, kdy poznával a obdivoval pražskou periferii a krajinu. Dnes již neexistující motivy a zákoutí zachytil v desítkách kreseb, následně i pomocí různých grafických technik. Závěr studijního období a počátky hledání vlastní cesty dokumentují cykly Mateřství a Dětský cyklus. Překvapující jsou netypické práce ze šedesátých let, kdy se Suchánek určitý čas věnoval kolážím, strukturální grafice a monotypům, přičemž od druhé poloviny 60. let sledujeme postupný návrat od abstrakce k figuraci.
Nejen technická dokonalost
Ústřední část výstavy tvoří barevné litografie, u kterých lze obdivovat nejen technickou dokonalost, ale především bohatství vnitřního Suchánkova života. Zajímavým doplňujícím protějškem jsou kresby, ve kterých jako by se utvářely a nabývaly zárodečnou podobu mnohé motivy následných grafických listů. Volnou tvorbu reprezentují také exlibris a ukázky výtvarného doprovodu bibliofilských tisků. Posledním celkem uzavírajícím expozici je dvanáct barevných litografií, kterými autor vzdává poctu svým, dnes už nežijícím, uměleckým přátelům. Tato reprezentativní výstava je přístupna veřejnosti až do 12. května 2013.
Sny a skutečnost
„Barevné litografie Vladimíra Suchánka“, jak poznamenala Eva Bužgová „otevírají svět nazíraný clonou snů o skutečnosti a skutečnost promítnutou do snu. Dráždí dvojznačností i nostalgií vyvěrající z nejistých perspektiv lidské bytosti sevřené bludištěm všudypřítomné dočasnosti. Umělcův životní postoj neovlivnily teoretické postuláty, ale osobní zkušenost člověka, hledajícího v tvůrčím procesu opodstatnění vlastní existence i její elementární přesah.“
Text: Jan Chára
Foto: archiv autora
Vladimír Suchánek
se narodil 12. února 1933 v Novém Městě nad Metují. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesorů Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmana a poté absolvoval grafickou speciálku profesora Vladimíra Silovského na Akademii výtvarných umění. Žije a tvoří v Praze. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha galeriích a soukromých sbírkách u n
ás i v zahraničí, například v USA, Rakousku, Německu, Portugalsku, Polsku, Nizozemsku, Belgii a Kanadě.
