tisk ]Faraóni nejsou zváni
Mravenec faraón byl ve velkých přístavech Evropy nalézán již v první polovině 19. století, u nás to bylo poprvé v roce 1902 ve sklenících pražské botanické zahrady. Silně se však rozšířil a stal se škůdcem až o více než 50 let později, se změnou způsobu vytápění, kdy se začala stavět rozsáhlá sídliště, kde byly všechny domy vytápěny centrálně z jedné teplárny. Vznikly tak rozsáhlé vytápěné prostory, vzájemně propojené teplovodními rozvody, s nadbytkem nejrůznější potravy a vody a s dostatkem vhodných úkrytů. M
ravenec faraón nelenil a potvrdil známé pravidlo, že příroda nemá ráda „prázdný prostor“. Osídlil nejen tyto prostory, ale začal se šířit i do zdravotnických zařízení, potravinářského průmyslu, potravinářských výroben a provozoven, zoologických zahrad a podobně. Od 70. let je nejzávažnějším škůdcem, v poslední době zejména v bytech. V 70. letech dostal i české jméno, aby lidé mohli svůj problém snadněji pojmenovat. Mravenci faraóny je dnes zamořeno nejen mnoho sídlištních domů. Domov faraóni naleznou i v domech starší zástavby, pokud jsou vytápěny centrálně.
Dělnice - součet všech ctností
Mravenci patří do skupiny sociálního hmyzu a žijí v podobných, dobře organizovaných koloniích, jako třeba včely a vosy. Mravenci, zvláště pak mravenci faraóni, mají mnoho biologických přizpůsobení, která umožňují, že se rychle rozmnožují a rozšiřují. Vyskytuje se u nich zvláštní kasta dospělců, která se nazývá dělnice. Dělnice mravenců faraónů jsou rezavě zbarvené a jen asi 2 mm dlouhé. Genetické vybavení mají podobné jako normální samice, ale pohlavní orgány jsou zakrnělé, proto to jsou dělnice, nikoliv dělníci. Protože jsou zbaveny povinnosti účastnit se rozmnožovacích procesů, které stojí mnoho času a energie, mohou všechen svůj čas věnovat pilné práci pro kolonii, shánění potravy a vody a jejich donášení do hnízda, péči o larvy a samice, úpravám hnízda, obraně hnízda a podobně. Tento způsob života je jim vrozený, bez možnosti, že by se mu mohly vzepřít nebo se naučit něco jiného. Všechny činnosti provádějí zcela nezištně a neváhají obětovat ani svůj vlastní život, je-li to potřeba pro blaho kolonie. Proto jeden přední německý vědec ve své knize o mravencích zpola vážně poznamenal, že se mu zdá, že představy Karla Marxe o komunismu se v koloniích mravenců opr
avdu uskutečnily.
Krátký život plný reprodukčních radostí
Samci jsou svou velikostí asi uprostřed a jsou celí černí. V kolonii se vyskytují jen velmi krátkou dobu, oplodní mladé samice a poté uhynou. To sice není příliš výhodné pro ně samotné, koloniím mravenců to však prospívá, protože po splnění svého úkolu neujídají potravu, nezabírají místo ani jinak nevadí.
Královna z hmyzí říše
Samice žijí podstatně déle – i více než jeden rok. Jedinou celoživotní povinností samic, někdy též nazývaných královny, je snášení vajíček. Snesou jich za život velké množství. Samice jsou několikanásobně větší, podobně zbarvené jako dělnice.
Jestliže se kolonii vede dobře, má dostatek dělnic, potravy, úkrytů a dostatečně vysokou teplotou, samice nakladou malé množství fyziologicky odlišných vajíček. Celý proces se opakuje, zpravidla jednou nebo dvakrát ročně.
Dobře skryté hnízdo
Z vajíček mravenců se líhnou bíle zbarvené a beznohé larvy, které jsou zcela závislé na péči dělnic, které je musí krmit, napájet, čistit, přemisťovat, jak to dělají chůvy v mraveništi Ferdy mravence. Vajíčka, larvy, kukly a sami
ce jsou ukryty v hnízdech. Ta jsou zpravidla umístěna na zcela nepřístupných místech, v nejrůznějších dutinách, konstrukcích bytových jader, pod obklady stěn, v konstrukcích nábytku, pod květináči nebo akvárii a na mnoha dalších místech. Mravencům faraónům vyhovuje prakticky každá malá dutina, kterou se ani nesnaží nijak upravovat. Nalézt jejich hnízdo v bytě je prakticky nemožné. Larvy rostou tak rychle, jak rychlý je přísun potravy, po nějaké době se zakuklí a z kukel se líhnou dospělí mravenci, dělnice, samice a samci.
Novodobí kolonisté
V každém hnízdě mravenců faraónů je vždy mnoho samic. Když se hnízdo stane příliš těsným, dělnice vyhlédnou novou dutinu a část mravenců se do ní přestěhuje. Tento jev, u jiných druhů mravenců poměrně vzácný, se nazývá štěpení nebo pučení a umožňuje vytváření takzvaných dceřiných kolonií. Štěpení neustále pokračuje, samice a dělnice se množí, až zamoří celý dům. Nejsnadněji se stěhují stoupačkovou šachtou pro rozvody topení a teplé vody mezi jednotlivými podlažími nebo prolézají mezi panely. V létě se mohou z bytu do bytu vydat i po vnější fasádě. Když je úspěšně zamořen celý dům, mravenci pak mohou pokračovat teplovodním kanálem do sousedních domů a celého sídliště. To je také nejčastější cesta, jak se mravenci faraóni šíří. S mravenci v nábytku se může přistěhovat i nový nájemník ze zamořeného domu, ze kterého se třeba kvůli mravencům vystěhoval. Je jen málo pravděpodobné, že si někdo přinese kolonii mravenců s potravinami ze zamořené prodejny. V pečivu si může přinést nanejvýše jen několik dělnic, které sami nejsou schopny založit novou kolonii a po krátké době uhynou. K založení nové kolonie je potřebná minimálně jedna samice s více než 10 dělnicemi.
Faraón – strávník vždy při chuti
Mravenci faraóni pojídají nejraději živočišné bílkoviny - maso, játra, vajíčka syrová, vařená nebo pečená. Rádi si však pochutnávají i na sladkém nebo slaném pečivu, mají rádi jádra vlašských ořechů a mnoho jiných potravin. Kousek masa nebo cukroví zapomenuté na stole v by
tě zamořeném mravenci, je během několika minut dělnicemi obaleno. To pochopitelně nijak nepřispívá k duševní pohodě a klidu pečlivých hospodyněk.
Také faraóni slaví Vánoce
Optimální teplotou mravenců faraónů je 26 oC, při teplotě +5 0C poměrně rychle hynou. Proto jsou mravenci faraóni velice aktivní právě v topné sezóně, kdy je v domech stálá a vysoká teplota, zatímco v letním období může i uvnitř budov teplota výrazně kolísat v důsledku proměnlivých venkovních teplot. Krátkodobý pokles teplot sice omezuje aktivity mravenců mimo hnízda, jejich existenci však nijak neohrožuje. Začátkem topné sezóny mravenci pookřejí, aby se dobře připravili na předvánoční shon s dostatkem jídla a příjemného tepla.
Obezřetný protivník
Mravenců faraónů se můžeme zbavit moderními přípravky, které jsou vysoce účinné, pro člověka bezpečné a neohrožují technický stav budov, dokonce ani nenarušují provoz zdravotnických zařízení nebo domácností. V současné době je u nás k dispozici několik vysoce účinných přípravků. Proti mravencům faraónům by se však neměly používat insekticidní postřiky. Po jejich aplikaci mravenci sice ihned, ale jen zdánlivě, vymizí. Jsou však pouze zahnáni do hnízd a úkrytů, kde dokáží čekat až do doby, dokud se postřik nesmyje, nesetře nebo prostě neztratí svoji účinnost vlivem světla a vzduchu. To nastává za jeden až dva měsíce. Pak si mravenci vesele žijí dál bez ohledu na to, jaký druh postřikového přípravku byl použit.
Když mravence lákají...
Ukrytá hnízda nelze v praxi zasáhnout žádným postřikem, aerosolem ani plynem. Jedinou možností je vylákat ke spolupráci samotné dělnice mravenců. Za tím účelem jim předkládáme návnadu, která je naláká třeba i v předvánoční kuchyni plné jiných poc
hutin.
A jestliže návnada obsahuje nějaký insekticid, nazýváme ji nástrahou. Pokud v ní obsažený insekticid mravence neodpuzuje a jeho účinky se začnou projevovat opožděně, lze dosáhnout potřebného úspěchu. Dělnice nástrahu pilně donášejí do hnízda a krmí jí všechny ostatní příslušníky kolonie, kteří pak uhynou. Pokud by se však příznaky otravy dostavily dříve, mravenci by okamžitě přestali nástrahu přijímat a kolonie by přežily.
Na faraóny vyzraje spolupráce
Při hubení mravenců faraónů je důležité ošetřit nástrahou současně všechny byty zamořeného domu, protože jinak mravenci rychle přelézají z neošetřených bytů. Zásahy proto musí provádět kvalifikované a zkušené profesionální firmy, které jsou schopné všechny podmínky úspěšného zásahu dodržet a mají k disposici účinné nástrahy. V dobře ošetřeném domě jsou mravenci úplně vyhubeni a vymizí na dobu 5 a více let, prakticky až do nového zamoření. Aktivnímu šíření mravenců do ošetřených domů lze zabránit a účinnost zásahů prodloužit vytvořením insekticidních bariér (tj. provedení důkladných postřiků) v místech prostupu teplovodních kanálů do domu. Tyto bariéry by měly být rovněž prováděny profesionálními firmami a měly by být obnovovány zhruba každý rok.
Zalézají i do inkubátorů
Závažné problémy mohou mravenci faraóni působit ve zdravotnických zařízeních, kde mohou ohrožovat i zdraví pacientů. Ve zdravotnických zařízeních je množství materiálů kontaminovaných choroboplodnými mikroorganismy, kterými se mravenci faraóni živí a spousty jiných materiálů, kam mohou být choroboplodné zárodky zaneseny a tím může být ohroženo zdraví pacientů. Dělnice díky svým malým rozměrům těla proniknou na mnoho nežádoucích míst. Mohou se dostat do krevních konzerv, mikrobiologických kultur apod. S oblibou zalézají pod obvazy krvácejících poranění, pronikají do inkubátorů nedonošených dětí, na materiály, které by měly zůstat sterilní. Navíc žádnému pacientovi se jistě nezvýší důvěra ve zdravotnické zařízení a schopnosti personálu léčit, když mu odložená sušenka sama uteče 
ze stolu.
Příbuzní faraonů
Mravenci faraóni mají četné příbuzné. S mnohými z nich se setkáváme doslova na každém kroku - na louce, v lese, na zahradě, v městském parku, na chodníku mezi dlažebními kostkami apod. Naštěstí do moderních bytů proniklo jen několik málo druhů. V časném jaře je to mravenec domácí (vědecky nazývaný Lasius emarginatus), který sem proniká ze zahrad a dvorků, a jemu velmi podobný je mravenec hnědý (Lasius bruneus), který má svá hnízda v dutinách stromů. Oba druhy jsou hnědě zbarvené. Občas do bytů proniká mravenec obecný (Lasius niger), který je podobný a příbuzný oběma předcházejícím druhům, je však matně černě zbarvený. Z blízké louky může do bytu přesídlit černě zbarvený mravenec drnový (Tetramorium caespitum).
Mravenec domácí je odvěkou součástí naší přírody a staví si hnízda v puklinách skal a v kamenné suti kolem. Až v současné době si oblíbil i kamenné základy domů, zahradní zídky a podobná místa na venkově i v městské zástavbě. V létě si hledá potravu zpravidla mimo obytné domy, zimu normálně v klidu přečká a na jaře, jakmile se jen trochu oteplí, vyhlídne si nějaký byt, kam leze za potravou a vodou. Cestuje po fasádě domu i do vyšších pater a do bytů proniká v jednom místě, nejčastěji kolem okna nebo 
balkónových dveří. Cestou do bytu může navštívit i popelnice někde na dvoře, takže rozhodně nejde o návštěvníka čistotného. Zatím není známa žádná nástraha, která by byla dostatečně lákavá a kterou by dělnice donesly do hnízda v takovém množství, aby to stačilo k otrávení všech ostatních mravenců. Hnízda mravence domácího jsou velká a žijí mnoho let.
Nájezdům mravenců domácích lze snadno zabránit, když najdeme místo, kudy do bytu pronikají. Když okolí tohoto místa důkladně postříkáme sprejem proti lezoucímu hmyzu, zamezíme přístupu mravenců do takto chráněného domu, třeba i do příští sezóny. Mravencům tím však příliš neublížíme, insekticidní bariérou je jen nasměrujeme do jiného bytu. Podle našich zkušeností se mravenec domácí vyskytuje v poslední době stále častěji.
Mravenec drnový je blízký příbuzným mravence faraóna, je však černě zbarvený a mnohem větší. Jeho samice mohou někdy při rojení zalétnout do bytů i ve vyšších patrech a založit zde hnízdo. Mohou se vyskytovat společně s mravencem faraónem a jsou aktivní i v zimě. Zamořují zpravidla jen 1 až 2 byty v řadě nad sebou i v nejvyšších patrech. Mravence drnového lze poměrně snadno zlikvidovat stejnými nástrahami, jaké se používají proti mravencům faraónům.
Text: Václav Rupeš, Státní zdravotní ústav, Praha
Foto: archiv redakce
