tisk ]Dobroslav Halata - Barva, světlo a prostor
Třípodlažní atelíér
Na malířském stojanu uprostřed je umístěn ještě nedokončený obraz, který na nás „dýchne” svou syrovostí, a jak Dobroslav Halata říká, line se z něj exprese drásavosti. Třípodlažní ateliér má řadu výhod. Z patra je možné pozorovat rozměrná díla, která vznikají na podlaze. A v ateliéru se daří i květinám, zejména benjamínkům a aloím.
Svět obohacený o tajemství
Reálný, ale i iracionální svět obohacený o jakési tajemství, který přestává být srozumitelný pouhým rozumovým vnímáním, ale který můžeme vnímat intuitivně v naší představě a zejména citem, to je svět malby akademického malíře Dobroslava Halaty. Je v tom něco symbolistického, protože umělec vychází z vnitřní skutečnosti, z představy a svých vizí, ale také z předmětné skutečnosti, kterou po svém 
transponuje. Každý předmět, tvar, barva má jiný, hlubší a zduchovnělý význam.
Abstrakce je vlastně výsek reality
Výtvarný výraz Dobroslava Halaty, který patří ke generaci expresionistů, začínající se prosazovat počátkem sedmdesátých let minulého století, osciloval a dodnes osciluje mezi figurativní malbou a čistě nefigurativním vyjádřením. „Abstrakce, to je vlastně výsek z reality mnohonásobně nazvětšovaný. Při tvorbě abstraktních obrazů dojdu, za určitých okolností, k dekorativnímu řešení. A začínám být omezován formátem, cítím, že dílo se stává jenom jakýmsi znakem, ale ne proniknutím do hloubky. Chybí mi prostor, který by mi umožňoval jít, letět do něčeho tajemného, co je někde za obzorem. Když začnu dělat figuru, tak najednou musím řešit konkrétní prostor, dekorativnost mizí, dostavuje se jistá iluze. A nejpregnantněji tyto náměty, ať už se jedná o krajinu nebo figury, mohu zpracovat, když se „otřu” o realitu. Což se v současnosti maximálně snažím uplatnit,” poznamenává nad svými díly Dobroslav Halata.
Jak před lety
Hlavy a figury maloval Dobroslav Halata již před lety, ale úplně jinak. Vycházel z šerosvitné barokizující malby a naturalistického zvýraznění figury. Nahé ženské tělo s akcentovanými tvary svého ženství se v jeho tehdejších obrazech stávalo symbolem věčného lidství, jeho odvěkého i budoucího údělu, symbolem lidského zrození, rozkvětu i zániku, ale bylo schopno vyjádřit touhy, úzkosti i obavy dnešního člověka. Stokrát opakované gesto skrývalo výzvu, uskutečňující sen. Barva, světlo a prostor. Sametová kůže pohlcuje rozptýlené světlo, napůl odvrácenou 
tvář rozžehne záře záhadného úsměvu, který vyzývá k dialogu.
Jak nyní
Dnes malíř modeluje figuru pouze barvou a prostor konstruuje odstupňováním barevných ploch. „U hlav dochází, tak jako dříve, na hranici abstraktní tvorby. U figur a zejména u kompozic z kavárenského prostředí se jedná o rafinované seskupení povětšině ženských postav v mnohdy jen naznačeném, nebo zcela iluzivním prostředí. Současné obrazy jsou charakteristické svou zjednodušenou kresbou a vyznačují se čistou barevností – seskupením spolu ladících barevných akordů. „Společným jmenovatelem všech obrazů je ostrá expresivní malba, která je charakteristická zvláštním obloučkovým rukopisem,” napsal v jednom z katalogů výtvarný kritik Jiří Karbaš.
Autentický malířský výraz
Kompozice kaváren a jejich barevná tonalita nemá daleko k francouzskému malíři Pierre Bonnardovi, kterého má umělec velmi rád a jehož stavbu figur i barevnou škálu jeho obrazů obdivuje. Dobroslav Halata ale zůstává plně svůj a jeho malířský výraz je zcela autentický. Již za studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové se v ateliéru profesora Václava Menčíka zabýval monumentální dekorativně figurativní malbou. Jeho další tvorba oscilovala a je tomu až dodnes mezi komponovanou kultivovanou figurativní malbou a malbou nefigurativní, spějící k abstrakci a geometrizujícím formám. Věnoval a věnuje se souběžně také krajinomalbě. Řada kompozic vzniká na základě drobných, většinou 
pérových kreseb, jakýchsi studií, které se stávají plnohodnotnými artefakty. Výsledná velká plátna malovaná akrylem směřují k syntéze malby figury a jejího sjednocení s barvou a prostorem. Barva je hlavním výrazovým a stavebním prostředkem jeho obrazů.
Výtvarný kritik Jiří Karbaš na nedávné výstavě umělcových děl z posledních let v Bratislavě mimo jiné konstatoval: „Malíř Dobroslav Halata patří k umělcům, kteří si jdou zcela nezávisle vlastní tvůrčí cestou mimo členství v nějakých uměleckých skupinách a jeho výtvarný názor a výraz se logicky proměňuje v procesu výtvarného vývoje. Díla z posledních let se vyznačují zralou syntetizující malbou, hledající vážné umělecké i lidské hodnoty života.”
Text: Jan Chára
Foto: archiv autora
Dobroslav Halata
Narodil se 1. prosince 1943 v Metylovicích. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor malba v ateliéru profesora Václava Menčíka. Žije a tvoří v Praze. Je profesorem Vyšší odborné školy uměleckoprůmyslové na Žižkově náměstí v Praze 3. Jeho díla jsou zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v USA, Francii, Rakousku, Německu, Dánsku a Holandsku.
