tisk ]Nádherný výhled a úžasný klid
S rekonstrukcí domu nikdo moc dopředu nepočítal, Braňo se proto obrátil na kamaráda, který pracuje v realitní kanceláři, aby mu rychle pomohl najít něco jiného. Adresa ho zaujala, Vinohrady má rád, protože na něj působí poněkud „francouzsky“, byt vyhovoval, a výhled z něj už přímo nadchl! A to ještě netušil, že schody, po kterých bude denně běhat, jsou dotýkané velkou hereckou osobností, že dům, do kterého se nastěhoval, patřil herci Svatopluku Benešovi, který tu žil dlouhá léta.
A co v tom domečku
V cihlovém domě na rozloze kolem sedmdesáti metrů čtverečních našel Braňo Polák prostorný obývací pokoj spojený s ložnicí, velkou předsíň s vestavěnými skříněmi a vstupem do koupelny a WC a jednoduše a moderně vybavenou kuchyni. Vybarvení bytu bylo naštěstí velmi střízlivé, šedou keramickou dlažbu v provozních částech bytu doplňují v obýváku s ložnicí perfektně zachované a ošetřené parkety, stěny byly bílé. Bonusem je terasa, která směrem na jihovýchod a jihozápad nabízí panoramatický výhled na Prahu.
Praha jako na dlani
Tu také nový uživatel považuje na největší plus a ona bezprostředně ovlivnila rozhodnutí pronajmout právě tento byt. „Mám Prahu jako na dlani,“ říká Braňo, „navíc vidím na celou zahradu. A když se jen trochu nakloním, dívám se na vilu bratří Čapků, na trávník v zahradě, po kterém kdysi chodil Miroslav Horníček. Kdo ví, možná má v sobě toto místo nějakého komediantského ducha. Rozhodně se mi tu líbí, v domě potkávám milé lidi, žádné odcizení, jsem v centru a přitom je tu úžasný klid, ráno slyším zvony z kostela, ptáky, je to tu taková vesnice uprostřed města.“
Úpravy s designérem
V pronajatém bytě si člověk moc změn dovolit nemůže, ale něco přece… Braňo má velmi rád přírodní materiály a nepotrpí si na přílišnou zdobnost, vzory. Dává přednost střídmosti, jednoduchosti. Vlastní kuchyni jednou bude zařizovat úplně jinak, všechno ostatní mu ale vyhovuje.
Aby se cítil dobře a v pohodě, obklopil se předměty, které jsou mu blízké a které se dají snadno stěhovat dál. Je tu pár zajímavých soch, jednu darovali synovi rodiče za dokončení školy, další si přivezl z dovolených. Proutěný koš připomíná dětství na Slovensku a babičku.
Punc originality
Ke světlému dřevu podlahy zvolil pro nábytek hodně tmavou hnědou jako příjemný kontrast, ale hned po této dílčí úpravě si rozumně pozval bytového designéra, aby mu pomohl interiér 
v mezích možností a nulových stavebních změn sjednotit a vyladit. „Nápad s tapetou tedy nebyl můj, já jsem předtím tapetám moc neholdoval,“ vysvětluje Braňo, ale on mi navrhl do kuchyně velké květiny a do obývacího prostoru vymyslel tapetu s motivem zebry.“ Uživatel bytu profesionálovi uvěřil, nechal ho práci dokončit a výsledek byl i pro něj nad očekávání příjemný. Byt získal punc originality. Velké květy v kuchyni „ladí“ s rozevlátými rybkami v akváriu a rozsvěcují poměrně nudný prostor, zebrová tapeta v pokoji se vysloveně hodí, ladí barevně aniž by nevhodně prostoru dominovala. „Myslím, že mám docela cit pro zařizování bydlení, ale volba profesionálního designéra byla dobrá,“ komentuje Braňo: „Oni vidí věci s odstupem, nechal jsem mu v podstatě volnou ruku a vidíte! Udělal mi z toho pěkný byteček, ve kterém se cítím skvěle.“
Jak jdou dny
Každou možnou chvíli tráví uživatel bytu na terase. Jeho láska k zeleni a květinám se projevuje, z terasy se s teplejšími dny a příchodem léta stává malý prales… Někdy se počet obyvatel rozroste o synka a přítelkyni, jindy Braňo odcestuje za rodinou. A někde mezi cestami, prací a odpočinkem pluje sen o domě. „Tím snem je dům ve tvaru U na pobřeží, obklopený zelení, s výhledem na 
moře, ve středu bazén, z ložnice je možné vidět východ i západ slunce… znám každý detail, ve snu se v něm často procházím.“ V reálném snění si herec, který má v sobě pořád ukrytého kluka z malé slovenské vísky, plánuje pro rodinu vesnický domek poblíž velkoměsta. Zatím tak trochu kočuje, když je v Praze a zrovna nepracuje, sedí na terase, kde v dobrém počasí snídá, obědvá i večeří, dívá se na zeleň pod sebou a představuje si, že jednou bude mít z domku výhled na potok či les… Portrét synka nad postelí mu připomíná, že naplnění snu se na nějak moc dlouho odkládat nebude.
Text: Vladimíra Storchová
Foto: Jaroslav Hejzlar
Zaujalo nás
Výrazná tapeta se vzorem zebry byla použita na stěnu, která je celá lehce uskočená a tvoří jakousi mělkou niku. Použití světlé hnědé barvy na lem stěny vytvořilo určitý odstup, tapeta „nekřičí“, nedominuje, ale harmonicky se propojuje s interiérem.
