tisk ]Petr Hampl - Duha jako symbol naděje
Jako barokní fresky
Na polici jsou vyrovnána cedéčka s hudebními nahrávkami, která střeží stará petrolejová lampa. Stěny ateliéru jsou pokryty obrazy, které svými pastelovými barvami působí dojmem barokních fresek. Zarámované grafické listy, tvořené většinou technikou čárového leptu doplněnou akvatintou, přibližují další náměty umělcovy rozsáhlé tvorby.
Obraz by měl zachycovat děj
A do ticha se ozve malířův hlas: „Chtěl bych někdy malovat v obrovském skleníku. Miluji přírodu, život a sny. Stávají se pro mne zdrojem inspirace, stejně jako příroda, která je, jak kdosi řekl, slovníkem poezie. Obraz by měl, podle mého 
názoru, vždycky o něčem vypovídat, zachycovat děj. Jde o to najít nosnou myšlenku. Najdu-li ji, nemám potřebu zkreslovat skutečnost, ale snažím se vyjádřit dnešní myšlení reálnými prvky.”
Stvoření světa – rajská zahrada
Akademii výtvarných umělců, kde, jak sám říká, směl být žákem Vojtěcha Tittelbacha a Ladislava Čepeláka absolvoval Petr Hampl v roce 1967 cyklem grafických listů s námětem Stvoření světa – rajská zahrada. Obměny motivů použitých v tomto cyklu se dodnes objevují v jeho rozsáhlé malířské a grafické tvorbě. Stále rád pracuje se světelnou modelací, snaží se uplatnit barvy duhy, která se pro něj stává symbolem naděje. I v obraze Adam a Eva se motiv duhy objevuje. Jednota rajské zahrady tam už není, je rozbita snad časem nebo hříchem, zbývají jenom vzpomínky, které se postupně vytrácejí.
Působivá síla výrazu
Základní motiv dvojice a hada zůstává, zůstává i naděje, zahalená do fragmentárních představ o prvotním ráji. Příliv inspirace, tvořený sny a přírodou, ztvární malíř v díle, které 
pak nechává půl roku i déle “odpočinout” a znovu se k němu vrací, aby mu dal definitivní podobu. Mezitím vytvoří řadu menších aktů, kde uplatní expresivní štětcový rukopis, aby se dostal například k tvorbě obrazu Únava, který je vertikální kompozicí rozfázovávající pohyb ženské postavy od stojící po klečící. Je to dramatická kompozice, tající v sobě ponaučení a zkušenosti barokní malby. Patří mezi nejlepší Hamplovy obrazy, které nic neidealizují a jsou přesvědčivé působivou silou výrazu.
Rozměr bachovské fugy
Před lety vytvořil umělec obraz, který nazval Dvojí zahrada. Portréty muže a ženy doplňují prvky francouzských zahrad, sloupoví, kašna, bujná vegetace. Svět ženy a muže, pokusy o sblížení, které se nikdy úplně nepodaří, protože každý je někdy alespoň chvíli sám, ale zase 
je tu naděje, která má rozměr bachovské fugy, nebo také zurčícího potoka, případně modré čekanky kvetoucí v prachu u cesty.
Také restaurování fresek
Kromě volné tvorby se akademický malíř Petr Hampl zabývá i restaurováním fresek. Jednou z jeho prací byla i obnova Alšových fresek na Wiehlově domě, stojícím na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice.
V posledních letech se s tvorbou Petra Hampla mohli seznámit například návštěvníci výstavní síně nakladatelství Paseka, kde autor představil řadu svých ex libris. Jeho díla hostila také Chodovská tvrz, Galerie Atrium, nebo Galerie pod věží v Ústí nad Orlicí. V zahraničí vystavoval například v Dánsku, USA, Japonsku a Francii.
Černobíle i v barvách duhy
V jeho hlavě se rodí náměty pro další obrazy, grafiky a objekty, kde opět nastaví zrcadlo člověku, jeho touhám, snům a vášním. Opět ho bude inspirovat graciéznost ženské postavy, něžné mušličky ňader, tajemnost zatím zakrytého klína, stokrát opakované gesto, svár duše a těla, výzva a sen, který je třeba uskutečnit možná jen černobíle, nebo v nádherných barvách duhy.
Text: Jan Chára
Foto: archiv autora
Petr Hampl
narodil se 9. října 1943 v Praze. Absolvoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu a poté Akademii výtvarných umění ve speciálce Vojtěcha Tittelbacha a Ladislava Čepeláka. Žije a tvoří v Praze – Zbraslavi. Je profesorem Vyšší odborné školy umělockoprůmyslové na Žižkově náměstí v Praze 3. Jeho díla jsou zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v USA, Francii, Itálii, Německu a Nizozemsku.
