tisk ]Karel Šafář - Hledání hodnot
Profesorem v Indii
Na umělecké průmyslovce studoval kresbu a malbu a jeho houževnatost se projevila i v tom, že později hrál první ligu ve stolním tenise. V roce 1971 dokončil v ateliéru knižní ilustrace Karla Svolinského Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Stálý svár citu s vůlí ho v roce 1972 zavedl do Indie, kde v Dillí uspořádal první samostatnou výstavu. Až do května 1973 jako mimořádný profesor vyučoval kresbu a grafiku na státní univerzitě v Benáresu, ale také se seznamoval s indickým uměním, poznával život, který ovlivnil nejen jeho ilustrační tvorbu.
S exlibris proniká do světa
Po návratu do vlasti zpracovává své zážitky v kresbách, akvarelech, kombinovaných technikách a litografiích. Jeho ilustrační tvorba v posledně jmenované technice získává první cenu v tehdy vypsané soutěži. Umělec hledá svůj vlastní výraz, přetavuje své poznatky do mnohobarevných kombinovaných technik, které jsou schopny vyjádřit nejniternější záchvěvy duše.
Další výstavy se uskutečňují v různých státech Evropy. Jeho grafická tvorba, především exlibris, proniká do celého světa, zatímco doma není příliš znám, také proto, že politickému násilí se snaží čelit svou uzavřeností, tichým protestem. Zcela zabrán do své práce studuje princip zla, pokory moudrosti a lásky, důsledně zpracovává své filozofické principy tvořivosti. A znovu se vrací k inspiračním podnětům, které mu poskytl téměř roční pobyt v Indii.
Někdo bez svobody nemůže být
“Všechno jde, ale člověk musí nastavit kůži, soustředit se na to, jak vyvstalé problémy překonat. Chce to ale někdy zastavení a odvahu říci si, takhle jsem to vymyslel a takhle to také udělám. Je to vlastně ohromně jednoduché, ale zdá se mi, že to v naší společnosti dělá jenom velmi málo lidí. Někdo bez svobody nemůže být a někdo, když ji má, tak si s ní neví rady. Někdo se chce něco naučit a něco vykonat a zůstane po něm hodnota. Jiného to obtěžuje a nesnaží se, aby po něm něco zůstalo.”
Být stále aktuální
Na rozdíl od bezprostřednosti a chvějivé pomíjivosti okamžiku, jež mu dovolí vyjádřit grafická technika, jeho malba je meditací a rozhovorem, vtíravou 
vzpomínkou, jindy zase marnou touhou. Jeho našeptávači a rádci nastavují svou tvář, postrkují někoho do manéže života. Umělec se snaží vytvořit dílo, které by nezevšednělo, bylo stále aktuální, působivé a poskytovalo možnost dialogu pro toho, kdo chce a umí naslouchat. Šafářovy obrazy s bizarními zjevy cirkusových klaunů vznikají pomalu, náročné kompozice odhalují jen to, co nejhlouběji proniklo do umělcova nitra a přetavilo se v krystalický tvar.
Tlumené tóny i gejzíry barevnosti
Na výstavě, která je až do 10. listopadu přístupna veřejnosti v Galerii Univerzity v Pardubicích představuje Karel Šafář kresby a obrazy, které vznikly v daném regionu.
O vystavených dílech kurátor výstav univerzitní galerie Mgr. Lubomír Netušil mimo jiné napsal: “Karel Šafář, malíř a grafik, je širší veřejnosti znám jako tvůrce okouzlený světem zádumčivých klaunů, krásných žen i biblických starců. Známé jsou i jeho volné kompozice staropražských motivů, které se zcela soustřeďují na to podstatné a vyhýbají se dokumentární popisnosti. Kolorit jeho obrazů i grafických listů se překvapivě proměňuje od tlumených tónů k jásavým gejzírům barevnosti.“
Úsporný rukopis kreseb
„Pardubická výstava si uložila za úkol něco jiného: chce seznámit návštěvníky s tou částí jeho díla, kterou můžeme nazvat autorovým privatissimem,“ píše Lubomír Netušil. „V klidném prostředí parku Hamzovy léčebny v Luži, kde Karel Šafář pravidelně každým rokem nějaký čas pobývá, vznikly křehké kresby vzácných stromů unikátního stoletého arboreta, které léčebnu obklopuje. Kolekci doplňují kresby hlav lidských bytostí, ne nepodobné ve své vertikalitě živé hmotě rostlin a přírodních tvarů. Velmi úsporný rukopis ponechávající dostatek prostoru bílé, nepokreslené ploše papíru je pro vystavený soubor kreseb a maleb typický.”
Zápas o poctivou tvorbu
Kvality výtvarné činnosti Karla Šafáře snad nejlépe vystihl profesor František Dvořák, když hovořil o zdrženlivost a odvaze autora rozvíjet odkaz moderního malířství 20. století: “Karel Šafář v ničem nepřekročil normy odkazu české výtvarné kultury, odpovídá na už zoufalé volání po trvalejších hodnotách současné tvorby.
Tvoří také svoji protiváhu k uměleckým projevům naší doby, v níž dovede být tolik neuměleckosti, že se tím zcela vylidnily naše výstavní síně sloužící novému umění. Jeho obrazy a grafika jsou projevem zápasu o poctivou tvorbu obrážející opravdový úžas a horoucího ducha a proto jim věříme, že hovoří o skutečně tvořivém vztahu umělce ke světu.”
Text: Jan Chára
Foto: archiv autora
Karel Šafář
Narodil se v Rychnově nad Kněžnou 28. května 1938. Maturoval na Škole bytové tvorby v Praze v roce 1957. V letech 1965 - 1971 studoval v ateliéru profesora Karla Svolinského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Žije a tvoří v Praze a na své chalupě v Mračově. Uspořádal více jak padesát samostatných výstav doma i v zahraničí a je zastoupen v domácích i zahraničních sbírkách, například v Indii, Japonsku, Kanadě, USA, Rakousku, Německu a Velké Británii.
