tisk ]Nejen slunečnice otáčí se za sluncem
Komu prospějeme?
Jako ryba ve vodě se na lodžii či balkoně bude cítit oleandr. Problémy nečekejme ani u ibišku.
Překvapivě rychle začnou ve venkovním prostředí růst sukulenty – crasula, aloe i ostatní druhy, které běžně pěstujeme v bytě. Letní pobyt se střídajícími se denními a nočními teplotami bude velmi svědčit i vánočním a velikonočním kaktusům – je to dokonce jedna z podmínek pro zdárné nasazení květů. U nich bychom ale měli vybrat stanoviště chráněné před přímým sluncem. Na lodžii si na sluneční paprsky nebude stěžovat kalanchoe, stejně tak jako méně známé Rheo.
Aby se jim dařilo
Rostliny, které jsme přes zimu pěstovali uvnitř, je vhodné zpočátku chránit před přímým a ostrým sluncem. Choulostivější rostliny můžeme například umístit za oleandry, či ibišky, což jim poskytne dostatečnou ochranu. V průběhu sezóny nezapomínejme na dostatečnou zálivku a pravidelné hnojení. Rostliny průběžně kontrolujme, abychom včas zabránili přemnožení mšic a dalších škůdců, kteří se na volně pěstovaných rostlinách mohou v létě objevit.
Skromnější než ve Středomoří
Oleandry na lodžii sice budou podstatně skromnější než ve Středomoří, ale při dobrých podmínkách narostou do úctyhodných rozměrů. Od června do září můžeme počítat s bohatými bílými, růžovými, ale i krémovými, žlutými nebo červenými květy.
I dvoubarevné varianty
Snad jedinou nevýhodou nádherných, často doslova obrovských květů ibišku je jejich krátká životnost. Vhledem k počtu květů se ale již vzápětí můžeme těšit na další, a tak ibišku rádi promineme. Nejběžněji se setkáme s květy oranžovými, žlutými, či červenými. Krásné jsou bílé květy, zajímavé jsou žíhané, či dvoubarevné varianty. Vzrostlý ibišek na počátku jara seřízneme, aby byl košatější. Vrcholové řízky můžeme nechat zakořenit – podle zkušeností to v našich domácích podmínkách bude nejjistější ve vodě. Ibišek v průběhu léta vyžaduje dostatečnou a pravidelnou zálivku – při přeschnutí může shazovat poupata.
Tlustice to vydrží
Velmi snadné pěstování nám zaručuje tlustice- crasula. Jedinými podmínkami úspěchu je umírněná zálivka a dostatek světla. Rozdíl mezi rostlinami pěstovanými v létě venku nebo uvnitř místnosti je až překvapující ve prospěch exteriérových. Rostliny pravidelně otáčejme, abychom udrželi stejnoměrný růst, protože se natáčejí za světlem a velké odchylky směru se obtížně vyrovnávají. Tlustice se ochotně rozvětvují a postupně vytvářejí silný kmínek. K zajímavému tvarování koruny si můžeme pomoci i zaštipováním vrcholů. Dobře propustná půda nám pomůže udržet rostliny v požadované pohodě.
Symbol ročního období
Jen málokterá rostlina se může pyšnit tvrzením, že se stala přímo symbolem určitého ročního období. Mnozí již v tuto chvíli jistě tuší, kam směřujeme. Vánoční, či velikonoční kaktusy jsou v daných měsících základem nabídky každého květinářství. Nejčastěji jsou květy zbarveny do růžova, fialova, červena, jsou ale i čistě bílé, nebo lososové. Zajímavé jsou květy dvoubarevné. Právě u těchto rostlin je vhodný venkovní pobyt jednou ze základních podmínek správného růstu a především bohaté násadby poupat. Značnou pozornost musíme u obou typů kaktusů věnovat zálivce. Jakmile zůstane půda přemokřena, snadno dochází k uhnívání. Když to zjistíme včas, není ještě nic ztraceno – rostlinu seřízneme a znovu zasadíme do dobře propustné půdy. Takto snadno je můžeme i množit. Pro zakořenění stačí i jen dva listové články.
Desítky druhů
Nejznámějším zástupcem početné rodiny Aloe je určitě Aloe Vera, známá svými léčebnými účinky. Aloí, pěstovaných jako hrnkové rostliny, je řada a většinou u nich ani neznáme přesné pojmenování. Požadavky na pěstování však mají totožné. Také Aloe ocení letní venkovní pobyt.
Pokud ale nejsou rostliny zvyklé na přímé slunce, měli bychom jim alespoň zpočátku vybrat chráněnější stanoviště. V létě zaléváme dostatečně, ale před každou další zálivkou necháme rostliny mírně proschnout.
Kalanchoe s bohatým květenstvím
Oblíbenou dárkovou květinou je kalanchoe. Tučnolistá rostlina pochází z Madagaskaru a u nás je považována především za rostlinu ke krátkodobému pěstování. To je velká škoda. Kalanchoe lze totiž snadno pěstovat i po odkvětu a bez problémů dosahovat i v dalších letech bohatého květenství. Důležité je, abychom po odkvětu rostlinu seřízli.
Až začne košatět, můžeme některý z mladých, silných výhonů oddělit a přímo zasadit do dobře propustné zeminy, kde zakrátko zakoření a rychle vyroste ve statnou a bohatě větvenou rostlinu. Druhým rokem zpravidla kmínek začne výrazně dřevnatět – to je pro nás signálem, abychom si z vrcholových řízků vypěstovali rostliny nové, protože dutý kmínek již nedokáže rozvádět dostatek vody a rostlina by začala usychat.
Text: (vd)
Foto: archiv redakce
