tisk ]Rozkvetlá Květnice
O něco později, v době, kdy porotci řešili pořadí vítězů, předseda družstva Stanislav Mrkos zval naši redakci na slavnostní prezentaci u příležitosti ukončení tohoto rozsáhlého projektu. Taky jsme to tehdy nestihli, až teď, a konečně se můžeme ptát.
Loni uplynulo padesát let od vzniku bytového družstevnictví v Tišnově. Jak se rozvíjelo?
V květnu 1959 bylo založeno Lidové družstvo občanů Tišnova, které existovalo až do roku 1975, kdy došlo k násilné integraci. Při sloučení s bytovými družstvy v Kuřimi a Veverské Bitýšce se zrodil i název Květnice, podle hory, která se tyčí nad Tišnovem. Jak šel čas, rozvíjelo se i potřebné zázemí pro veškerou činnost, družstvo dobře fungovalo, takže po osmadevadesátém jsme je už zpátky nedělili. Nadále spravujeme bytový fond v lokalitě na sever od Brna, hlavní sídlo zůstalo v Tišnově a v obou dalších městech máme malá správní střediska s úředním dnem. Patří k nám i někdejší stabilizační byty v malých obcích.
Kolik bytů vaše správa zahrnuje?
Celkem spravujeme 2411 bytů - 1164 družstevních a 1247 převedených do osobního vlastnictví, z toho 37 již ustavených SVJ. V převodech jsme za polovinou a musím říci, že od nás odešly pouze tři samosprávy. Ale zase jsme získali jiné. Víme, že převody budou pokračovat, bytová družstva se pomalu, ale jistě překlápí na stranu správců, a tu správu si musí zasloužit dobrou prací a kvalitními službami. Zatím se nám daří, přesto, že v Kuřimi existují ještě dva další správci. Naše družstvo nabízí kompletní služby za slušnou částku – u členů družstva činí příspěvek 135 korun, (a předtím se dlouho držel kolem stovky), u ostatních, protože jsme plátci DPH, 160 korun.
V revitalizacích jste hodně pokročili. Jak jste začínali?
Do komplexních oprav jsme skočili rovnýma nohama, bylo to velké sousto, ale snad mohu s trochou nadsázky říct, že nás nezadusilo. Dobře jsme udělali, dnes už je všechno mnohem těžší, respektive dražší. Naším vzorem bylo BD Svitavy a přesto, že nešlo všechno „jednou ranou“, postupovali jsme rychle. K dnešnímu dni máme opraveno pětačtyřicet velkých bytových domů ze sta, v celkové částce úvěru 146,5 milionu korun. Revitalizovali jsme rovnoměrně ve všech třech městech, aby nikde nebyl důvod k závisti. Zatím ještě nedošlo na vesnické malobytovky, ale doufáme, že se i tam co nejdříve zadaří, díky akci Zelená úsporám v kombinaci s programem Nový Panel. Zrovna teď o tohle spojení usilujeme u jednoho zrekonstruovaného domu, který má před kolaudací.
Dalo vám hodně práce přesvědčit lidi, aby do toho šli?
Začínali jsme u domů, kde byla nejlepší spolupráce se samosprávou a bezkonfliktní domluva mezi uživateli bytů. Nejtěžší je všechny přesvědčit, že bez navýšení částky do fondu oprav to nejde. Zvyšovalo se z průměru 5 – 7 korun až na dvacet, v ojedinělých případech až na třicet korun. Například v garsonkách, kde se v místě okna ve štítě domu vybudovaly lodžie a zvýšil se tak podstatně komfort bydlení.
Zájem o revitalizace určitě vzrůstal s tím, jak opravené domy zazářily...
Určitě. Nehledě k tomu, že dnes už jsme v jiné situaci, můžeme argumentovat tepelnými úsporami. Ale stejně musíme jít na každou schůzi samosprávy dvakrát i třikrát. Poskytujeme veškeré informace, pomáháme s výběrovým řízením, i když alfou a omegou je pro nás usnesení z členské schůze. Vždycky chvíli trvá, než se věci dají do pohybu. Ale výsledek stojí za to, a navíc - lidé v opravených domech se chovají ke společnému majetku úplně jinak, mnohem víc si jej váží a opatrují.
Všude jsou starosti s výtahy, vaše družstvo asi nebude výjimkou. Kolik jich máte?
Máme 52 výtahů, z toho je 15 kompletně po generální opravě, letos přibude ještě dalších pět. Něco jsme dělali rovnou s revitalizací, něco po ní. Místní firma nám dělá inspekční prohlídky a podle zjištěných závad, které jsme povinni odstranit, postupujeme. Uživatelé bytů to respektují.
Otázka na citlivé téma – jakým způsobem vytápíte a za kolik?
To je téma na seriál. Jsme momentálně v mimořádně složité právní situaci a právě vrcholí mnohaleté jednání. Od roku 1995 vedeme spory s předcházejícím dodavatelem tepla, a teď už i se současným, kterým se stala společnost Lenoxa. Ta začínala s tím, že chce odběratelům co nejvíce vyhovět a pošramocené vztahy dát do pořádku. Dobré úmysly skončily cenou 810 korun za gigajoul - přesto, že domy jsou zateplené a chováme se úsporně. Svévole Lenoxy došla tak daleko, že třeba o loňských Velikonocích nás odpojila, přesto, že všechny oprávněné faktury byly řádně zaplacené. V roce 2009 byly přerušeny dodávky tepla i mateřské školce, takže problémy mělo i město. Mezitím nekonečná jednání, okresní soudy, krajské soudy, vrchní soud... I když věříme, že nekonečné tahanice brzy skončí, situace se stala neúnosnou, proto jsme se zařídili jinak!
V Kuřimi a Veverské Bitýšce vytápíme od sezony 2008 ve svém! Sice nás zbrzdila rekonstrukce rozvodů plynu, ke které muselo RWE přistoupit (kvůli překročení limitů životnosti a množství poruch na daném území), takže jsme celou akci museli rozložit do tří let. Ale je hotovo, v běhu je třicet kotelen a v roce 2008 činila průměrná cena tepla 555 Kč včetně DPH! Přesněji řečeno za 455, protože v částce je zahrnuta i stokorunová splátka firmě, která všechno zainvestovala vlastním úvěrem, který budeme tímto nebolestným způsobem vracet deset let. Tady je nutné zdůraznit obrovskou výhodu bytových družstev - firmy jim důvěřují, protože vědí, že jsou silnými partnery, kteří dostojí svým závazkům bez problémů. V Tišnově je situace jiná. Zde byly s dodavatelem podepsány dlouhodobé smlouvy a kompletní CZT bylo v roce 2004 zrekonstruováno. Průměrná cena tepla na našich objektech v roce 2008 činila 664 Kč včetně DPH.
Co vás napadne, když se ohlédnete za úspěšným dílem?
Jak se za posledních šest let měnily domy před očima, jak rozkvétaly. Proto jsme také při poslední prezentaci, o které byla řeč na začátku, stáli o co největší účast, včetně vedení města. Chtěli jsme tím naznačit – koukejte, co jsme dokázali! Teď by se radnice měla přidat a konečně spravit chodníky, které jsou už léta v příšerném stavu a celkový dojem hyzdí. Po jednání nám vedení radnice přislíbilo, že se snad letos dočkáme.
Text: Hana Čechová a Vít Špaňhel
Foto: Vít Špaňhel
