Zasklívací systémy

Datum: 11.3.2010

Jednoduché tabule skla, zdvojené okenní rámy, dvojitá okna v běžné architektuře, to všechno je minulostí. V současnosti si razí cestu v architektuře tzv. IGU – izolační zasklívací jednotky. Běžně je potkáváme jako dvojskla a trojskla. Co je to vlastně dvojsklo, trojsklo? Kdy je zasklení izolační? Co je to plynová výplň?

Plynové výplně

Pro zabezpečení vlastností tepelně-izolačních zasklení se používají inertní plyny argon a krypton. Z technologického a ekonomického hlediska se zasklení plní směsí 10 % vzduchu a 90 % plynu. Pro zvukově-izolační zasklení se v minulosti používal i plyn SF6, ale v současnosti je jeho používání z ekologického hlediska výrazně omezené.

Distanční rámečky zasklení

Distanční rámečky zabezpečují geometrii zasklení. Standardní distanční rámeček je vyrobený z hliníku ve tvaru mnohoúhelníku, obsahuje silikagel jako absorbér vlhkosti prostoru mezi tabulemi. Hliník má však jako kov vysokou tepelnou vodivost, až 80x vyšší než železobeton a v blízkosti rámečku se proto může vyskytnout rosení. Na trhu se však nabízí rámečky i z jiných materiálů s nižší tepelnou vodivostí (nerezová ocel, plastový rámeček), které zmenšují riziko kondenzátu. Tyto rámečky s vylepšenými tepelně-technickými vlastnostmi jsou označovány jako „teplý rámeček“.

Výskyt kondenzátu

Rosení je vlastně vysrážení vodní páry na chladném povrchu. Vnitřní povrchovou teplotu snižují tepelné mosty, které jsou tvořeny zejména kovovými součástmi okna, spojujícími interiér a exteriér – vzpomínané distanční rámečky. Výskyt rosení uvnitř zasklení však souvisí s:

příliš malým množstvím absorbéru,
mikrotrhlinami ve spoji distančního rámečku s tabulemi skla a vniknutí interiérové vlhkosti do meziprostoru,
prasknutím zasklení a únikem izolační plynné směsi.

Proti tomu rosení skla z exteriérové strany izolační venkovní tabule skla signalizuje dobré izolační vlastnosti skla. Toto rosení se proto ve větší míře vyskytuje u izolačních trojskel.

Z hlediska energetických vlastností můžeme rozlišovat jednoduché zasklení, dvojskla, izolační dvojskla, izolační trojskla, zasklení s technologií tzv. tepelného zrcadla, protisluneční skla.

Jednoduché zasklení

Tento druh zasklení oken a dveří je nejjednodušším způsobem zasklení, vhodným však už jen do interiérových prvků s nízkými nároky na odhlučnění od ostatních prostorů.

Dvojskla

Jde o starší typy zasklení bez plynové výplně a bez úpravy skla pokovováním. Nejde tedy o moderní izolační zasklení, laici je však na první pohled jen těžko rozpoznají, což nahrává spekulantům na trhu s otvorovými výplněmi. Šířka 22 - 24 mm závisí od skladby: obvykle jde o 4 mm skla – 16 mm vzduchová mezera – 4 mm skla.

Izolační dvojskla, trojskla, tepelná zrcadla

Vyznačují se výrazně nižším součinitelem prostupu tepla Ug = 1,0 – 1,2 W/(m².K) oproti obyčejným izolačním dvojsklům (2,9 W/(m².K)), čehož je dosaženo plynovou výplní a nízkoemisní vrstvou nanesenou na vnitřní tabuli skla v meziprostoru. Výrazně omezují riziko výskytu vodního kondenzátu na vnitřní tabuli skla. Trojskla jsou silnější – 36 mm (4-12-4-12-4), díky dvěma meziprostorům s plynovou výplní a pokovením dosahují Ug = 0,4 - 0,7 W/(m².K). Mají však sníženou světelnou propustnost a i menší tepelné zisky, čehož se dá vhodným architektonickým návrhem využít při navrhování zimních zahrad. Zasklení s „tepelným zrcadlem“ mají místo prostředního skla napnutou speciální nízkoemisní fólii jako energetické zrcadlo.

Protisluneční reflexní zasklení

Tato zasklení jsou vyrobena velmi podobně jako izolační dvojsklo, avšak nízkoemisní vrstva pokovení je na venkovní tabuli skla. Ug hodnota se proto nemění, ale snižují se tepelné zisky (snížení rizika letního přehřívání místnosti) a činitel denního osvětlení. V letním období je to výhoda, v zimním naopak. Proto je vhodné instalovat tento druh zasklení na prosluněné a nestíněné jižní fasády budov.

Zvukově-izolační zasklení

Hluk je z mechanického hlediska vlnění vzduchu. Zvukově-izolační zasklení proto z velké míry čelí hluku svojí skladbou, aby se zvukové vlny „rozbily“ na zasklení. Obyčejně se kombinují tabule skla různých tlouštěk, přičemž jedna tabule může být dokonce vytvořená slepením dvou vrstev skla. Různé tloušťky skla mají různou hmotnost, což také napomáhá utlumit zvukové vlny. Plyn SF6 je v současnosti nahrazován směsí argonu a kryptonu.

Zabudování zasklení

V současnosti známe dva způsoby zabudování skla do okenních profilů. První způsob je klasický. Podložkováním v křídle a osazením zasklívací lišty (dřevěné, kovové i starší plastové rámy oken, obr. č. 1 a 2 ve fotogalerii). Druhý způsob, kdy je využita moderní progresivní technologie vlepení zasklení do křídla plastových oken (obr. č. 3 a 4 ve fotogalerii). Zasklení pevně vlepené po obvodu do profilu křídla způsobí výrazný nárůst mechanické tuhosti elementu, což umožňuje vynechání ocelových výztuh, které výrazně zvyšují tepelné ztráty a způsobují tepelné mosty. Hlubší zapuštění zasklení do křídla při vlepování také snižuje riziko kondenzace na spodním okraji zasklení. Nízký součinitel prostupu tepla u těchto oken je dělá vhodné pro nízkoenergetickou a energeticky pasivní stavbu. Technologie vlepení zasklení dovoluje vyrábět i okna větších rozměrů, užší plastové části (více slunečního světla v místnosti) a pevné tuhé vlepení výrazně zvyšuje odolnost vůči zatížení větrem a odolnost okna proti vloupání. Přitom vlepení zasklení nijak negativně neomezuje výměnu zasklení při jeho poškození přímo v bytě u zákazníka, podobně jako při podložkovaném zasklení.