Umístili se v první desítce

Datum: 17.2.2010

Dalším bytovým družstvem, které představujeme v rámci soutěže Panelák roku, je Rozvoj, SBD Opava, které se umístilo v desítce oceněných za revitalizaci domu Kollárova 1206/9 – 1207/11. Zároveň si letos v Opavě připomínají 50. výročí zdejšího novodobého družstevnictví a důvod k oslavě má i předseda družstva Radovan Peterka, který je v této funkci už dvacet let. Takže jsme třikrát pogratulovali a hned se, jako vždy, zeptali.

Jak velký bytový fond spravujete a v kterých lokalitách?

Spravujeme 6034 bytů z družstevní výstavby a 575 cizích, původně obecních a teď privatizovaných. Celkem jde o 6609 bytových jednotek v Opavě, Hlučíně, v Háji ve Slezsku a ve Vítkově. Do osobního vlastnictví je převedeno necelých 2000 bytů. Většina domů je panelových, ale máme také asi třicet objektů cihlových. Nesnažíme se nabírat nové domy do správy za každou cenu, stačí postupně, dva tři ročně, aby stačila kapacita našich zaměstnanců. Už tak máme na starosti našich 120 samospráv ve 143 bytových domech.

Nečekali jsme tolik družstevních bytů, zejména tady v blízkosti Ostravy, kde bývala spousta pracovních příležitostí...

Jenže odtud zhruba 20 000 lidí každý den do Ostravy za prací dojíždělo. V bydlení dávali přednost „bílé Opavě“ před „černou Ostravou“, jak se říkalo a vlastně to platí dodnes. Žije a bydlí se tu hezky.

Vaše družstvo k tomu určitě přispívá velkou měrou. Odkdy revitalizujete?

V rámci programu Panel asi od roku 2004, ale zateplovat jsme začali už v minulém desetiletí, hotovo je zhruba pětasedmdesát procent. Zdejší klima je drsnější a na Vítkovsku jsou teploty ještě nižší - v průměru o tři stupně.

Takže obyvatelé domů do toho šli bez reptání?

Většinou ano, i když stále jde o trvalou a soustavnou práci s lidmi. Ale příklady táhnou a navíc si každý může prohlédnout tabulku spotřeby tepla, sledovat její pohyb za posledních osm let, kdy jsme začali zateplovat – a ta spotřeba se snížila u družstva celkem o třicet dva procent. V úsporách vyhodnocujeme i „skokana roku“.

Jak tu samosprávy „slyší“ na rekonstrukci výtahů?

V 22 domech, které prošly programem Panel, jsou už výtahy nové a k dalším výměnám dochází postupně. Celkem máme přes dvě stovky výtahů, do loňska jsme jich zrekonstruovali 54 a letos děláme pětadvacet. Všechny by měly být hotové do roku 2012.

Plánujete tvorbu fondu oprav s předstihem?

S tím máme dlouhodobé zkušenosti, ročně tvoříme asi 60 milionů a například letos opravujeme asi za sto milionů korun. Teď budou členské schůze, připravujeme plán oprav na tři roky dopředu, aby jednotlivé samosprávy věděly, kolik potřebují naspořit, respektive jakou částkou musí do fondu přispívat. Někde jsou před hranicí dvaceti korun za metr čtvereční, jinde nad ní. Ale vždy se musí tvořit tolik, aby po realizaci s úvěrem nebyl při splátkách žádný razantní skok. Většinou jdeme na pětiletý úvěr a splátky jej stačí pokrýt. Poskytujeme i bezúročné vnitrodružstevní půjčky, zařizujeme úvěry pro SVJ, atd.

K ožehavým tématům dneška patří vytápění. Je podle vašich zkušeností lepší centrální zdroj nebo domovní kotelny?

Nestěžujeme si na žádnou variantu. Většinou vytápíme centrálně a ještě máme dvacet vlastních kotelen. V Hlučíně a ve Vítkově patří zdroj městům, první si účtuje 524 Kč/GJ, druhé 647 Kč/GJ. V Opavě je vlastníkem soukromá společnost, které platíme 600 Kč/GJ. Pokud se týká našich kotelen, pohybujeme se kolem 500 - 550 korun, jenže srovnávat je těžké. Investice a opravy totiž do ceny tepla nekalkulujeme, protože oboje si tam pořídí z fondu oprav. A třeba jednou za deset let musí vyměnit bojlery, atd. Takže my máme dvacet kotelen a dvacet kalkulací, každý dům si sám rozhoduje, jak chce náklady vyúčtovat.

Zaznamenalo vaše družstvo současnou ekonomickou krizi, pokud jde o neplatiče?

Zatím jsme nic takového nepocítili. Vzhledem k tomu, že se této problematice nepřetržitě věnujeme a postupujeme podle zavedeného systému, pohledávky se u nás už dlouho pohybují od 0,3 – 0,4 % ročního předpisu nájemného. Snažíme se vždycky najít řešení, třeba výměnou za menší byt. V Opavě, Hlučíně i Vítkově jsme od obce zakoupili menší bytový dům, ve kterém můžeme poskytnout nutné bytové náhrady. V současné době pronajímáme tyto byty jiným nájemcům, protože tam nemáme koho stěhovat! K exekuci už sice v minulosti také došlo, ale tahle hrozba většinou úplně stačí.

Kolik korun účtujete za správu domu?

Základní poplatek je pro všechny členy-nájemce stejný 101 Kč, u vlastníků o necelých dvacet korun vyšší. Jinak se držíme zásady, schválené nejvyšším orgánem družstva už asi před 15 lety, že uživatelé bytů platí jen to, co pro ně skutečně děláme. Je to velmi individuální, vždyť největší dům má 214 bytů a centrální topení, nejmenší je sedmibytovka s vlastní kotelnou, některé objekty vyrostly svépomocí, tam je v každém bytě etážové topení a vlastní ohřev vody, takže jim neděláme rozúčtování... Takže výsledný poplatek pro členy družstva se může podle rozsahu zajištěných služeb na dům pohybovat od 101 do 149 korun za měsíc. Jde o záležitost velmi složitou, ale precizní, průhlednou a každý ví, co dostal a co má zaplatit. Dá to práci, ale lidé ji zase dovedou ocenit.

Začíná zima, hodně se diskutuje o úklidu chodníků. Jste rádi, že se povinnost přesouvá na obec?

Já osobně zastávám názor, že bychom si před našimi domy měli udělat pořádek především sami. Jde o naši bezpečnost a je to naše vizitka. Nevěřím tomu, že když necháme odklízení sněhu na obci, někdo brzy ráno přijde a chodník vyčistí, zvláště v současné době finanční krize obcí. Nehledě na to, že stejně musíme pečovat o přístupové chodníky k domu, protože nám zpravidla patří pozemek.

Do družstevnictví jste nastoupil hned po studiu práv, takže jste v něm strávil celý profesní život. Asi už vás nic nepřekvapí a nezaskočí. Ale přece jen – co vás mrzí?

Když kvůli několika nezodpovědným osobám v domě, někdy i jen jediné, nic neběží tak, jak by mělo, ale naopak drhne. Někteří vlastníci v bytech nebydlí, pouze je pronajímají, takže nemají zájem, aby se bydlení zkvalitnilo, peníze jim to sype tak jako tak. A to nemluvím o tom, jak se tyhle lidi těžko shánějí - někdy žijí v zahraničí - a plnou moc nikomu nedají. Přitom potřebujete jejich podpis na každém dokumentu, byť by šlo o zanedbatelnou maličkost.