Slovensko - až na vrcholky hor

Datum: 16.2.2010

Zamilovali jsme se do velkolepých výhledů a dokonale upravených svahů. Užívali jsme si špičkové služby v největším lyžařském resortu Slovenska, v top regionu lyžařů i snowboardistů ve střediscích Jasná – Nízké Tatry pod Chopkom a ve Vysokých Tatrách v Tatranské Lomnici a Starém Smokovci.

Slovenské Tatry jsou nám, českým lyžařům, nejblíže. Ani jazykovou bariéru tam nemusíme nijak zvlášť řešit, se Slováky si vzájemně stále rozumíme. Proč si tedy nezajet na lyžovačku právě k nim? Autem jsme byli z Prahy v Liptovském Mikuláši za přibližně šest hodin. Další možností bylo využít letadlo, které létá z Prahy do Košic, kde se musí přesednout na letadlo do Popradu. To nám vzhledem k zimní bagáži přišlo nepraktické. Chvilku jsme zvažovali cestu nočním autovlakem, který jede z Prahy do Popradu, ale protože jsme měli namířeno do Liptovského Mikuláše, odkud se dá využít krás Nízkých i Vysokých Tater najednou, zvolili jsme automobil. Ujeli jsme 506 kilometrů, což se ve dvou řidičích dá hravě zvládnout.

Skvělá lyžařská nabídka

V největší oblasti lyžařské zábavy sousedního Slovenska se spojily významné horské regiony Jasná - Nízké Tatry s Vysokými Tatrami a výsledkem je nabídka lyžování a zimní turistiky soustředěná do komplexu velkého stylu. Žádný jiný slovenský region nenabízí v takové ucelené formě podobný rozsah služeb. Skutečnou přidanou hodnotou je v tomto případě možnost objevovat jen s jedním bezdotykovým skipasem více než 50 km atraktivních sjezdovek. Díky široké škále modrých (lehkých), červených (středně náročných) a černých (náročných) tratí si můžou lyžaři všech kategorií zdatnosti najít pro sebe ten nejpříhodnější terén. Navíc jsou v nabídce i výhodné ski-balíčky s ubytováním pro každého podle zájmu.

Největší lyžařský komplex na Slovensku

Střediska oslovují hustou sítí moderních přepravních zařízení a od brzkého rána těmi nejlépe upravenými sjezdovkami. Výhodou jsou i široké možnosti ubytování různých kategorií u sjezdových tratí či v jejich blízkosti. Zařízení jsou známá vynikající kuchyní a dlouholetými zkušenostmi v oblasti péče o klienty. Důkazem toho je řada kvalitních lyžařských škol, servisů a půjčoven, z nichž ty nejlepší najdete přímo ve střediscích a zaujmou vás nejen dokonalými službami, ale i širokou nabídkou výhodných produktových balíčků.

Lyžařské středisko Jasná – Nízké Tatry je, jako kandidát na světový pohár ve sjezdovém lyžování 2010/2011, absolutní špičkou na Slovensku. Dokonale upravené sjezdovky na severních a jižních svazích Chopku mají celkovou délku více než 34 km. Lyžovali jsme z výšky 2004 m nad mořem do dolin plných atrakcí aktivního odpočinku a zábavy. Milovníci divoké jízdy si přijdou na své v mnohých freeridových zónách a v novém snowparku. Navíc mají v Jasné novou osmimístnou lanovku Grand Jet, letos největší slovenskou atrakci široko daleko. Oranžová lanovka Grand Jet je schopná přepravit až 2400 osob za hodinu.

Parkování a kyvadlová doprava

Všechna parkoviště ve středisku Chopok Sever a Chopok Jih, které spravuje středisko Jasná Nízké Tatry, jsou bezplatná a většina je opatřena inteligentním parkovacím systémem. Ze záchytného parkoviště Pavčina Lehota jezdí bezplatně kyvadlová doprava.

Nejvýše položená sjezdovka

Na skvělou lyžovačku láká Lomnické sedlo i nové široké sjezdovky ze Skalnatého plesa do Tatranské Lomnice díky novému zasněžovacímu systému a další čtyřsedačkové lanovce. Zmodernizované lyžařské středisko zvýšilo svoji přepravní kapacitu až dvojnásobně a vylepšené lyžařské svahy s garancí sněhu splní očekávání i těch nejnáročnějších.

Na střeše Slovenska

Jak se tu žije a pracuje? Život jako v orlím hnízdě! Lomnický štít (2634 m) ve Vysokých Tatrách je nejvýše položené obyvatelné místo na Slovensku. Jako turista se tam může dostat lanovkou každý, ale jen pár vědců má právo na Lomnickém štítě pobývat bez přerušení i několik týdnů. Jak se jim tam žije? Co všechno se v kamenné pevnosti nachází? A jak tento dům v oblacích před skoro 70 lety postavili?

Jak na vrchol

Na vrchol Lomnického štítu se můžete dostat lanovkou ze Skalnatého Plesa. Pozor! Na lanovku je třeba mít časovou jízdenku, protože může vézt najednou jen 14 cestujících. V sezóně je dobré si rezervovat lístky alespoň den dopředu – obousměrný lístek stojí 20 eur. Cesta lanovkou na vrcholovou stanici trvá asi 20 minut. Na vrcholu se turisté mohou zdržet padesát minut, potom se musí vrátit lanovkou zpět. Výjimky jsou jen v případě nepříznivého počasí. Na Lomničák se dá vyjít i pěšky, ovšem s horským vůdcem.

Čtyři roky dřiny

Stavba vrcholové stanice na Lomnickém štítě je úzce spojená s výstavbou lanovky z Tatranské Lomnice. S pracemi se začalo v roce 1936 a už za čtyři roky lanovka fungovala. Stály už i stanice v Lomnici, na Štartě, Skalnatém Plese a na vrcholu Lommičáku. Největším problémem byla stavba šestipodlažní budovy na vrcholu tatranského štítu. První montážní zařízení, kladky, navijáky a lana museli na vrchol vynést nosiči na zádech po náročném horském chodníku. První lano vleklo nahoru třicet dělníků. Stavba lanovky si vyžádala i několik lidských životů.

Je tu teploučko

Pracovníci Slovenského hydrometeorologic-kého ústavu se na Lomničáku střídají v týdenních turnusech. Ale špatné počasí je na vrcholu občas uvězní i na delší dobu. „Sníh je tu deset měsíců v roce. Drží se tak do konce června a znovu se objeví už v září,“ směje se meteorolog Ľubomír Stančík, který začíná každý den s lopatou v ruce. „Běžně tu fouká vítr až 140 kilometrů za hodinu,“ říká. Nejvíc se zdržuje uvnitř – v pracovně, která připomíná interiér majáku. „Je tu teploučko, topíme elektřinou, v případě výpadku naběhne dieselový generátor.“ Ačkoli je budově, která ho chrání před přírodními živly, skoro 70 let, a je v původním stavu, věří jí: „Co se postavilo kdysi, je dobré a funkční i dnes. Tato budova je v provozu od 1. října 1940 – už v ten den se tu prováděla vědecká pozorování.

Obsluha vás slavnostně přivítá

Apartmán je k pronájmu pro čtyři osoby. V ceně 430 eur je obousměrná cesta lanovkou z Tatranské Lomnice, uvítací drink, ubytování, tříchodová večeře a v noci možnost sledovat hvězdy dalekohledem. Obsluha vás slavnostně přivítá, nabídne vám chutnou večeři, budete pozorovat hvězdy, odpočinete si ve čtyřlůžkovém apartmánu a až vyjde slunce, nenecháte si ujít pozvání na snídani na Skalnatém plese… Při nepříznivém počasí lanovka na Lomnický štít přestane jezdit, tehdy se nahoru vůbec nedostanete, nebo hrozí, že na Lomnickém štítě nedobrovolně zůstanete o něco déle. Takovýto únik z civilizace je někdy příjemný.

Tři na světě

Na Lomničáku jsou dvě další pozorovací pracoviště – jedno patří Ústavu experimentální fyziky a druhé Astronomickému ústavu Slovenské akademie věd. „Z Lomnického štítu pozorujeme speciálním dalekohledem – koronografem horní vrstvu sluneční atmosféry,“ vysvětluje technik Karol Maník. „Na světě jsou jen tři takováto pracoviště, kde se měření provádí systematicky – kromě nás ještě v USA a v Japonsku.“

Mohutný a elegantní

Po dlouhá století obdivují lidé překrásné ostré štíty Vysokých Tater, sahající až do hustých oblak. Mohutný a elegantní Dedo, jak Lomnický štít nazývali staří obyvatelé Tater, byl pro ně od nepaměti tím nejvyšším vrcholem. Až v roce 1837, když na vrchol vystoupil s vodováhou a úhloměrem lesník Ľudovít, přišel Lomnický štít o punc nejvyšší hory Slovenska. Ale i tak zůstane Král Tater, jak ho nazývali sousedi Poláci, nejznámějším a nejkrásnějším tatranským štítem. Nekonečná tatranská panoramata si můžete vychutnat po celý rok přes den i v noci při šálku výborné kávy a případně dalších nápojů z terasy kavárny Dedo.

Text: Barbora Středová

Foto: archiv autorky