Vladimír Suchánek - Litografické příběhy

Datum: 6.8.2021
obrázek
Podobu české grafiky konce dvacátého století utvářela řada významných uměleckých osobností, které vstoupily na výtvarnou scénu koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Jedním z příslušníků této umělecky silné generace je i akademický malíř a grafik Vladimír Suchánek, jehož tvorba si získala během let respekt domácího i zahraničního publika a umělecké kritiky.

Patří k těm představitelům české grafické tvorby, kterou spojuje bohatá imaginace s hloubkou osobní výpovědi a vysokou kulturou výtvarného projevu. Jeho křehké listy prozrazují vedle osobité poezie především mistrovské ovládání barevné litografie, která je jeho nejužívanější technikou.

Experimentování s lavírováním

Za oknem ateliéru na pražském Novém světě vykukují věže svatovítské katedrály částečně skryté za žebrovím větví vzrostlých stromů. Malířský stojan zdobí barevná litografie. Na malém stolku kytice tulipánů. A tehdy Vladimír Suchánek poznamenal: „Když jsem poprvé stanul u svého tiskařského lisu, uvědomoval jsem si, jak málo pozornosti jsme věnovali ve škole samotnému tisku a přípravě kamene. Po prvních technických nezdarech jsem hledal poučení u tehdejších uměleckých tiskařů, nejvíce u Václava Vejvody, který stál u zrodu mnoha děl Františka Tichého, Karla Svolinského, Vojtěcha Sedláčka a řady dalších umělců. Svěřené rady jsem si svědomitě zapisoval a dlouhé měsíce experimentoval s lavírováním litografické tuše. Postupně se dostavovaly první výsledky.“

Kameny mají duši

Na hladce ozrněnou plochu kreslil umělec křídou, rozmýval litografickou tuš a jemným stříkáním neředěné tuše začínal docilovat oněch typických sametových hloubek. Trpělivě odkrýval tajemství účinku leptání kyselinou dusičnou a vedl pozorný a neustávající dialog s kameny, které, jak se dozvěděl od starých tiskařů, mají duši. Snažil se k ní přiblížit a porozumět jí. „Významnými inspiračními zdroji se pro mne staly hudba a poezie. Mohu říci, že hudba mne provází po celý život. Tatínek byl kantor, a tak jsem i já zpíval v dětském i učitelském sboru, hrál na svatbách i pohřbech.“

Hudba a literatura

Vladimír Suchánek vytvořil řadu portrétních studií inspirovaných vážnou hudbou i klasickým jazzem. A tak se na jeho barevných litografických kompozicích objevili například vedle Wolfganga Amadea Mozarta, Fryderika Chopina a Gustava Mahlera také Duke Elington a Luis Armstrong.

Svět literatury a zejména poezie, další inspirační zdroj Suchánkovy tvorby, připomínají například ilustrace ke Kafkově Proměně a k řadě básnických sbírek milostné poezie. V některých byla místo ilustrací použita volná grafika. Je zvláštní, že nepůsobí jako volný doprovod, ale bezprostředně souzní s citovou atmosférou textů. Jistě na tom má zásluhu výběr, ale neméně k tomu přispělo i samo téma. Ve sta podob lásky se tu proměňuje žena-touha, žena-žádost, žena-tajemství, žena-trýzeň, žena-vzpomínka. Ta prochází i moderní českou poezií a v Suchánkově tvorbě zaznívá v mnoha variacích, včetně nostalgických reminiscencí na jiná stylová období.

Zoubkovaná krása a exlibris

Samostatnou kapitolou je známková tvorba. Vladimír Suchánek jich vytvořil dvě desítky. Nejznámější je série zvěrokruhu. Jeho známka svatého Vojtěcha zvítězila v evropské soutěži a byla vydána v několika zemích. Další dvě jeho známky zobrazují české lidové krajky. Vladimír Suchánek se věnuje také tvorbě exlibris, kterých pro české i zahraniční sběratele vytvořil několik stovek.

Ke svým více jak třiceti zahraničním oceněním připojil malíř a grafik i zlatou medaili z první světové výstavy komorní grafiky v Pekingu. Od poloviny devadesátých let byl až do nedávna předsedou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1997 byl jmenován členem Evropské akademie věd a umění v Salcburku. Na svém kontě má více jak 174 samostatných výstav a téměř 370 účastí na kolektivních výstavách grafiky doma i v zahraničí. V roce 2006 mu bylo uděleno státní vyznamenání Medaile Za zásluhy v oblasti umění.

Grafická ohlédnutí

K umělcovým sedmdesátým narozeninám byla uspořádána v Galerii Hollar v Praze retrospektivní výstava nazvaná Grafické ohlédnutí. K jeho osmdesátinám se konala v Císařské konírně na Pražském hradě retrospektivní výstava, která zahrnovala Suchánkovu tvorbu od první poloviny 50. let až do současnosti. Výstava přiblížila počátky autorovy umělecké dráhy, dobu kdy poznával a obdivoval pražskou periferii a krajinu. Dnes již neexistující motivy a zákoutí zachytil v desítkách kreseb, následně i pomocí různých grafických technik. Překvapující jsou netypické práce ze šedesátých let, kdy se Suchánek určitý čas věnoval kolážím, strukturální grafice a monotypům, přičemž od druhé poloviny 60. let sledujeme postupný návrat od abstrakce k figuraci.

Ústřední část výstavy tvořily barevné litografie, u kterých návštěvníci obdivovali nejen technickou dokonalost, ale především bohatství vnitřního Suchánkova života. Zajímavým doplňujícím protějškem byly vystavené kresby, ve kterých jako by se utvářely a nabývaly zárodečnou podobu mnohé motivy následných grafických listů.

Návrat do Hollaru

K umělcovým pětaosmdesátinám byla uspořádána v Galerii Hollar v Praze zajímavá výstava s názvem Litografické příběhy. Výstava byla výběrem z jeho litografického díla a byla jakousi sondou do historie umělcovy bohaté tvorby, jejíž neodmyslitelnou součástí je Suchánkova nejoblíbenější grafická technika – litografie. Tu dokonce, podle odborné kritiky, obohatil o nové přístupy v lavírování na litografickém kameni. Mistrovským ovládáním litografie vzbudil pozornost už koncem šedesátých let, kdy výstavou v Galerii mladých v pražském Mánesu vstoupil na českou výtvarnou scénu a stal se členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Litografické příběhy hovořily a stále hovoří, k výstavě byla totiž vydána publikace se stejnojmenným názvem, nejen osobitým výtvarným projevem, ale především jsou výpovědí o vnitřním světě umělce, o jeho vztahu k okolnímu světu.

Trvalé hodnoty

„Každý z jeho grafických listů, často poznamenaných jistou nostalgií, nese v sobě příběh niterného zážitku nebo naopak kritickou metaforu vládnoucího režimu. Příznačným zůstává i jakési tajemství, které v sobě nesou jednotlivé litografie. Podle autorova doznání je toto tajemstvím nejen pro diváka, ale i pro tvůrce samotného. Zdůvodňuje to intuitivním způsobem práce na litografickém kameni, k němuž přistupuje často bez předchozí přípravy a skic. Po celé uplynulé půlstoletí dokázal umělec odolávat módním vlivům, zachovat si svou nezávislost, tvůrčí svobodu a pracovní nasazení. Jeho barevné litografie bezesporu patří k trvalým hodnotám české grafiky,“ napsal v katalogu výstavy Jan Novotný.

Sny a skutečnost

„Barevné litografie Vladimíra Suchánka“, jak poznamenala Eva Bužgová, „otevírají svět nazíraný clonou snů o skutečnosti a skutečnost promítnutou do snu. Dráždí dvojznačností i nostalgií vyvěrající z nejistých perspektiv lidské bytosti sevřené bludištěm všudypřítomné dočasnosti. Umělcův životní postoj neovlivnily teoretické postuláty, ale osobní zkušenost člověka, hledajícího v tvůrčím procesu opodstatnění vlastní existence i její elementární přesah.“

Text: Jan Chára

Foto: archiv autora



Vladimír Suchánek

Narodil se 12. února 1933 v Novém Městě nad Metují. Zemřel 25. ledna 2021. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesorů Cyrila Boudy, Karla Lidického a Martina Salcmana a poté absolvoval grafickou speciálku profesora Vladimíra Silovského na Akademii výtvarných umění. Žil a tvořil v Praze. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha galeriích a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v USA, Rakousku, Německu, Portugalsku, Polsku, Nizozemsku, Belgii a Kanadě.


 

 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaká rubrika vás zajímá na našem webu nejvíce?
 
42%
 
17%
 
22%
 
10%
 
5%
 
4%
 
 
0%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

 


Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 390 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne