Předjaří v Královské zahradě a dílo P. P. Rubense

Výstava přinesla nejen obdivuhodnou podívanou na nepřeberné množství rychlených cibulovitých rostlin, zejména tulipánů, narcisů, modřenců, řebčíků, hvězdníků i dalších, ale návštěvníci měli také možnost ve druhé části Empírového skleníku seznámit se s dílem předního barokního malíře Petra Pavla Rubense.
Barevná pohádka matky Přírody
První krok do výstavního skleníku a první nádech krásné přírodní vůně barevné květinové záplavy a ocitli jsme se v nádherné květinové pohádce, kterou dokáže vykouzlit pouze matka Příroda za pomoci dokonalého umění hradních zahradníků.
Již v první části květinové expozice nás výrazně upoutal celý lán nepřeberného množství kvetoucích hortenzií a nad ním se jakoby vznášející jednotlivé květníky s kapradinami.
Jako mnohobarevné střevíčky princezen Hortenzií na nás zde z půdy vykukovala aranžmá z rostlinek pryskyřníků s proplétajícím se závojem z břečťanu. Stejně pohádkově působila „hnízda“ bohyšek, jimž královskou korunu vytvářely mohutné květy sytě růžových hortenzií.
Žluté, oranžové, červené, temně fialové i růžové plnokvěté hlavičky pryskyřníků se nádherně pohupovaly na vlnkách tvořených drobnou dřevěnou štěpkou a svými velkými květy lehce bránily modravým kvítkům barvínku, který se tu i tam snažil v té barevné kráse také prosadit.
Na mnoha místech naši pozornost poutaly neobvyklé odrůdy řebčíků perských s klasy modrofialových kvítků ve tvaru zvonků. Stejně tak pozornost přitahovaly i méně známé odrůdy kvetoucích orchidejí, krása jejich květů obzvlášť vynikala na sytě zeleném pozadí z mohutných listů různých druhů kapradin. Nezapomněly se představit i známější orchideje střevíčníkovci.
Ani letos v expozici nechyběly statné hrdě vyhlížející hvězdníky, jež nás přivítaly v barvách od sytě červené, přes světlejší červenou s bílými žilkami, sněhově bílé i růžové s červenými špičkami kvítků. Obzvlášť pohádkově krásné pak byly bílé plnokvěté hvězdníky, jejichž květy příroda ozvláštnila drobnými růžovými „flíčky“. O kousek dále nás doslova uchvátily sněhově bílé květy hvězdníků, jejichž jednotlivé okvětní lístky po okrajích lemovala tenká červená linka.
V žádné pohádce, ani té letošní květinové, nesmí chybět královna. Na květinovém korzu se nám jich představilo hned několik, a to mohutné oranžovými květy obsypané řemenatky (klívie).
Obdivuhodná vonící skládanka
Obrovská barevná škála jednotlivých rostlin byla hradními zahradníky dokonale „poskládána“ do jednotlivých pater výstavního skleníku, kde prvnímu patru dominovaly zejména temně modré nádherně vonící výrazné květy hyacintů doplněné o zářivě žluté královské koruny z květů řebčíků a svítící žluté hlavičky narcisů. Z vyšších pater se hrdě o slovo hlásily větvičky mandloní obsypané jemnými růžovými kvítky a přetahovaly se o pozornost návštěvníků s větvičkami žlutých forsythií (zlatice), kolem nichž se tyčily jako hradní věžičky keříky zelených cypřišků. Celou tuto barevnou krásu pak zjemňovaly čistě bílé, přesto neméně výrazné hloučky narcisů se žlutými středy kvítků, či bílé hyacinty a primulky. V jiných aranžmá se primulky ukázaly i v mnoha dalších barevných provedeních, červené, žluté, bílé, modré i nachové. Svěží nádech do květinových kompozic přinesly také bílé narcisy (Narcissus pink), jejichž vnitřní části květů připomínaly světle růžové „sukýnky“, nebo bílé narcisy se světle žlutými středy (Narcissus Ice follies). I přes svůj drobný vzrůst pozornost poutaly rovněž tmavě fialové kosatečky.
Ani letos v expozici nechybělo vodní jezírko, na jeho pohupující se vlnky dohlížel urostlý jasmín mnohokvětý (Jasminum polyanthum) a tichý proud vody v něm střežilo pohádkově krásné vojsko tvořené dlouhými řadami mnoha barevných tulipánů.
Kouzelná hra tulipánů
Velmi efektně působila barevná aranžmá z tulipánů, vysloveně důstojně pak aranžmá z nízkých tulipánů Albion star, vysazených do tvaru jakýchsi vln doplněná o vlnky z modrých pomněnek, bílých a modrých modřenců, kdy tyto výsadbové vlny jakoby obklopovala „jezírka“ tvořená hloučky červených vyšších tulipánů. O kousek dále se jako královští ochránci drobných bílých a lehounce nafialovělých macešek postavily do řad bílé a žlutavé nízké tulipánky. Další pohled návštěvníka zamířil k teprve se rozvíjejícím tulipánům žluto-červeným, růžovo-červeným s neobvyklými žíhanými listy, nižším tulipánům s velkými květy ve sladce růžové, či plnokvětým tulipánům pivoňkovitým v jemné růžovo-bílé barvě shlížejícím na koberec z fialových macešek.
Pohádkové přírodní květinové kouzlo, které letos připravily dokonale šikovné ruce hradních zahradníků zkrátka nelze slovy popsat, každý milovník voňavé krásy by jej měl spatřit na vlastní oči.
Procházka malou galerií
Ještě naposledy jsme se ohlédli za květinovou pohádkou a ocitli jsme se ve druhé části expozice letos věnované dílu předního barokního malíře Petra Pavla Rubense.
P. P. Rubens se narodil 28. června 1577 v Siegenu nedaleko Kolýna nad Rýnem, ale většinu svého života prožil v Antverpách, kde také 30. května 1640 zemřel. V době, kdy byl malíř na vrcholu slávy, postihl ho těžký záchvat dny a ochrnul na obě ruce. O Rubensovi je známo, že na rozdíl od jiných umělců, žil spořádaným rodinným životem. Jeho dílo čítá tisíce kreseb, skic a maleb dochovaných na mnoha původních oltářích nebo vystavených v předních galeriích světa. Na výstavě v Empírovém skleníku byla k vidění fotoreprodukce jeho obrazu Shromáždění olympských bohů. Originální dílo je namalováno technikou oleje na plátně o rozměrech 204x379 cm.
Mnohé umělecké dílo má i své tajemství a tak na jedné z informačních tabulí k tomuto obrazu historik umění Jaroslav Sojka uvedl, „že se domnívá, že Triptolemos zobrazený při levém okraji obrazu je skrytým autoportrétem pětadvacetiletého malíře Rubense. Triptolemos byl obdařen od bohů (konkrétně od bohyně Demétér). Byla mu svěřena semena pšenice a tajemství pěstování obilí. On naučil lidi orat, sít i sklízet. Je možné, že malíř, který o sobě jednou napsal – můj talent je tak veliký, že žádný úkol pro mne není dost složitý – se již v mládí zdravě cítil nadaný, výjimečný a lidem prospěšný.“
Připomenutí díla P. P. Rubense rovněž navázalo na předloňskou výstavu o tapiseriích, které byly utkány také i podle návrhů tohoto malíře.
Kromě výtvarných děl expozice představila i několik mistrovských děl zastupujících čínské a japonské laky ze sbírek Pražského hradu. Do období života P. P. Rubense spadala i orientální dřevěná truhla tzv. nambanského stylu, vystavená uprostřed Empírového skleníku. Pochází z doby krátce po roce 1600 a jedná se o japonskou práci.
K dalším uměleckým dílům, která mohli návštěvníci v expozici zhlédnout, patřil dvoukřídlý kabinet s řadou zásuvek na podstavci ve tvaru stolku po způsobu japonských prací z 18. století a dvoukřídlá skříň v čínském stylu.
Text: Alexandra Hurtová
Foto: Alena Holubová