Větrání v bytových domech a panelové výstavbě

Datum: 20.3.2020

V minulosti, kdy průvzdušnosti staveb byly díky infiltracím, zejména okny, velmi vysoké a neřešily se otázky úspor energií, byla oblast větrání mimo okraj zájmu. Čerstvého vzduchu bylo v domácnostech relativně dost. Dnešní doba je ale jiná.

Skvělé těsnosti oken a postupné izolace staveb dospěly ke stavu, kdy právě díky lepším vlastnostem staveb v oblasti průvzdušnosti se stávají byty místem, kde se postupně zhoršují mikroklimatické podmínky. Jedná se zejména o vysoké koncentrace CO₂, vysokou vlhkost a další škodliviny. Výsledkem je nezdravé prostředí pro život, plísně v místech tepelných mostů a nebezpečí narušení stability stavebních konstrukcí.

Vyhlášky a normy mající vztah k větrání v obytných budovách a vnitřní prostředí současných domů

Větrání v budovách je dáno několika zákony, vyhláškami a normami:

268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby – ve znění pozdějších předpisů
163/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb
258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví
361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
6/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
ČSN EN 15665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov
ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Změna 1
ČSN 73 0540 - část 2: Požadavky

Každá z těchto vyhlášek či norem se nějakým způsobem problematiky větrání dotýká. Za hlavní lze považovat platnou normu ČSN EN 15665 a spíše její změnu č. 1 ČSN EN 15665/Z1 – Větrání budov.

Tabulka NA. 1 - Požadavky na větrání obytných budov ČSN EN 15665/Z
	Trvalé větrání (průtok venkovního vzduchu)		Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu)
Požadavek	Intenzita větrání	Dávka venkovního vzduchu na osobu	Kuchyně	Koupelny	WC
Požadavek	[h^-1]	[m³/(hod.os)]	[m³/hod]	[m³/hod]	[m³/hod]
Minimální hodnota	0,3	15	100	50	25
Doporučená hodnota	0,5	25	150	90	50

Pro danou tabulku také platí následující poznámky:

V době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě užívány (dovolené, víkendy), lze připustit provoz s nižší intenzitou větrání 0,1 h-1, vztaženou k celkovému vnitřnímu objemu bytu/rodinného domu.
Výkon topné soustavy pro ohřev větracího vzduchu musí vycházet z hodnot průtoků vzduchu stanovených návrhem větrání.
Hodnoty uvedené v tabulce NA. 1 slouží pro návrh systému větrání. Při energetických výpočtech lze zobecnit provozní podmínky, obsazenost místností (dávky vzduchu na osobu), dobu chodu zařízení apod.
Intenzita větrání se vztahuje na standardní výšku místnosti 2,6 m.

Norma ČSN EN 15665/Z1, na kterou se odkazuje základní stavební vyhláška 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby určuje, jakým způsobem se mají provětrávat obytné místnosti, čili místnosti, kde lidé tráví většinu dne.

Vzhledem k tomu, že lidé nejsou schopni relevantně posoudit správnost větrání a kvalitu vzduchu, stává se nutností ponechat tuto oblast vzduchotechnickým systémům, které větrají na základě předem daných pravidel. Úspory energií pomocí rekuperace ve vzduchotechnickém systému pak jsou již jen nadstavbou nebo pomyslnou třešničkou na dortu celého tohoto systému.

Je možno doplnit pouze poznámku, a to, že požadované intenzity větrání se nedají zajistit za všech podmínek pomocí tzv. přirozeného větrání, které je založeno na teplotních rozdílech venkovního a vnitřního vzduchu a na účincích větru. V letním období se větrá hůře. Naopak v zimních obdobích dochází naprosto zbytečně k převětrávání místností a tím taky zbytečné ztrátě tepelné energie.

O možnostech a způsobech větrání je v normě ČSN EN 15665/Z1 psáno v článku NA. 3 - Požadavky na koncepci větrání, citace [2] :

„Kvalitu větrání rozhodujícím způsobem ovlivňuje přívod vzduchu, který je možno řešit následujícími způsoby:

Větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů;
Specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách (štěrbiny, kruhové otvory)
Větrací jednotkou

Poznámka: Přívod vzduchu spárami oken s novými a rekonstruovanými okny nelze použít.

Na jednu stranu se budovy utěsňují a na druhou stranu se okamžitě používá mikroventilace, která stejně moc nevětrá nebo se instalují otvory s mřížkami přímo do rámů oken či do obvodové zdi. Pravidelné větrání otevíráním oken se omezuje a výsledkem toho všeho jsou plísně, koncentrace nejrůznějších škodlivin a výparů z chemických čistidel, úklidových prostředků, vaření atd.

Koncentrace CO₂, které odrážejí i výskyt dalších škodlivin ve vzduchu, člověk není prostřednictvím vlastních smyslů schopen posoudit a tak je osobní hodnocení kvality vzduchu velice nespolehlivé. Navíc se projevuje jeden z paradoxů. Jakékoli koncentrace pachů člověk přestává po určité chvíli vnímat a čichové orgány se přizpůsobují pachové koncentraci, v níž se vyskytuje.

V tabulce jsou uvedeny důsledky koncentrace CO₂ na lidský organismus.

Účinky CO₂ na lidský organismus
cca 350 ppm	úroveň venkovního prostředí
do 1000 ppm	doporučená úroveň CO₂ ve vnitřních prostorách
1200-1500 ppm	doporučená maximální úroveň CO₂ ve vnitřních prostorách
1000-2000 ppm	nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
2000-5000 ppm	nastávají možné bolesti hlavy
5000 ppm	maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
> 5000 ppm	nevolnost a zvýšený tep
> 15000 ppm	dýchací potíže
> 40000 ppm	možná ztráta vědomí

Pro eliminování důsledků koncentrací CO₂ a navyšujících se koncentrací vlhkostí a dalších škodlivin je potřeba zajistit větrání s intenzitou cca 25 m³/hod na osobu. Toto množství platí pro budovy s výskytem osob jako rodinné domy, bytové a panelové domy, kanceláře apod. Neplatí pro průmyslové prostory, kde se řeší jiné než běžné škodliviny v ovzduší než v bytech. Zároveň toto množství neplatí pro místnosti s nadměrnými tepelnými zisky např. osluněné místnosti.

Závěry, které přináší i mnoho dalších autorů jsou, že největším problémem pro zajištění kvalitního větrání, kvalitního mikroklimatu bez škodlivin, jsou okna a jejich současná těsnost. Ta je na jednu stranu potřebná, protože je zde požadavek na úspory energií v budovách. Na druhou stranu vyvolává potřebu větrání jiným způsobem, nově nuceně pomocí větracích jednotek s rekuperací tepla.

Používání mikroventilace pomocí oken může vést k poškozování samotných oken, nebo konstrukcí pod nimi.