tisk ]Kruhy prostupují celý prostor
Orientace se nejprve nezdála být zcela šťastná, ale nakonec umístění bytu v devátém patře a okna přes celou stěnu místnosti poskytují světla dostatek a ještě výhled do okolí.
Místo dvou, tři měsíce
Obavy z nedostatku světla ovlivňovaly celý průběh rekonstrukce, proto byly voleny převážně světlé odstíny a důraz byl kladen na maximální propojování a otevřenost prostorů. Rekonstrukci mělo urychlit narození syna Františka, přesto trvala, místo očekávaných dvou, tři měsíce.
Prosvětlený a otevřený
Když se do řešení bydlení pro sebe a svou rodinu pustí zkušená architektka, je téměř úplně jasné, že má o něm svou představu. Jinak tomu nebylo ani v případě Moniky Cihlářové z českého studia Schwestern, které založila spolu se svou sestrou Ivetou. „Mou vizí byl prosvětlený otevřený byt bez zbytečných chodeb a s pocitem neustálého propojování všech prostorů,“ říká Monika Cihlářová. Zpočátku však nebyla úplně přesvědčena o orientaci bytu – kuchyň s obývacím pokojem jsou otočeny na severovýchod, a slunce sem tedy v létě svítí jen do jedenácti, ložnice a dětský pokoj jsou situovány na severozápad.
Stavební zásahy
Třípokojový byt ze sedmdesátých let se nacházel v původním stavu, přičemž zděné bylo jen jádro. Velkým limitem rekonstrukce byly betonové nosné stěny. Architektka totiž původně plánovala vstupní prostory a chodbu úplně propojit, což je však v případě takovýchto stěn komplikované, a proto od tohoto kroku upustila. Dispozice bytu s výměrou 76 m2 byla dobrá a nebylo nutné do ní 
zasahovat. „Nově jsme ale vyzdili stěnu mezi ložnicí a dětským pokojem, která ještě byla z dřevěného roštu, přičemž jsme ji mírně posunuli na úkor ložnice,“ přibližuje majitelka bytu stavební zásahy.
Vytvořit průhledy ve všech směrech
Bylo potřeba očistit stěny od původních tapet nanesených přímo na betonové zdi, vyzdít nové příčky v pokojích, rozvézt novou elektřinu a vylít betonovou stěrku. Pak už následovalo vše ostatní. Tak se František nastěhoval až v prvním měsíci. Hlavním cílem bylo otevřít dispozici bytu a vytvořit průhledy ve všech směrech, které jsou navíc umocněny posuvnými dveřmi s otvorem až ke stropu. Ze sedačky je tak možné pozorovat výhled z okna obývacího pokoje a zároveň i přes vstupní chodbu z okna v dětském pokoji.
Úložný systém v chodbě
Pracovní plocha v kuchyni plynule přechází do barového sezení, které vzniklo přímo nad radiátorem a poslouží například během snídaně. Úložný systém v chodbě je vyroben z borovicové překližky. Její světlá barva a výrazná kresba dřeva prostor zútulňuje.
Podlaha ve světle šedém nádechu
Dalším sjednocujícím prvkem je litá polyuretanová podlaha ve světle šedém nádechu, kterou bylo možné aplikovat do všech prostor bez nutnosti prahů. Přes zmíněnou otevřenost je v bytě patrné rozdělení na část společenskou a část intimní. „Dětský pokoj na své úplné zařízení teprve čeká. Také v něm plánujeme použít překližku, kterou bychom chtěli kombinovat s šedými deskami a kovem“, říká Monika Cihlářová, architektka a majitelka bytu. Toaletu a koupelnu charakter
izuje jednoduchý bílý obklad. Menší čtvercový formát působí moderně a současně retro. Zajímavým zpestřením koupelny je věšák na ručníky, který tvoří dřevěné tyče a pevnější provaz.
Odlišný materiál pro nábytek
„V ložnici, ale i v chodbě jsme zvolili borovicovou překližku. Je to lacinější alternativa, ale přece jen stále dřevo,“ vysvětluje architektka. Nechybí ani elementy z roksoru, s nímž sestry v rámci své tvorby pracují už roky. „Líbí se nám jeho drobný dekor a velké množství variací, jak lze materiál použít – dá se různě svářet, ohýbat či barvit,“ podotýkají architektky.
Rozdělení je tedy zdůrazněno i použitím odlišného materiálu. Ložnice a úložné skříně v chodbě jsou navrženy, jak již bylo poznamenáno, z borovicové loupané překližky, zatímco obývací pokoj s kuchyňským koutem je vyplněn masivním dubovým dřevem kombinovaným s jemně šedou deskou.
Dalším propojovacím elementem jsou lustry
„Jedním z motivů bytu jsou kruhy, skleněné otvory ve dveřích do koupelny a na záchod, kruhová zrcadla, kulaté koberce a nakonec i kulatý jídelní stůl. Já jsem vždy snila o kruhovém jídelním stole. A ačkoliv jsem původně zvažovala nějaký zajímavý retro kousek, nakonec jsem si ho podle v
lastního návrhu nechala vyrobit. Dalším propojovacím elementem jsou lustry - prototypy z naší kolekce Derviš, které vznikly ve sklárně v Novém Boru,“ doplňuje architektka.
Důraz na kvalitu
Jednoduchost, nenápadná barevnost, důraz na kvalitu materiálů a řemeslný detail. To jsou prvky charakteristické pro byt, který architektka Monika Cihlářová zařídila pro sebe a svou čerstvě rozrostlou rodinu. Byt se nese v základních barvách – bílé a šedé, které doplňuje světlé dřevo, což byla pro architektku od začátku jasná volba. „Jsem přesvědčena, že se postupně chtě nechtě zaplní barvami i materiály a není nutné mít všechno definitivně hned na začátku Pevný nábytek i stavební prvky jsme proto zvolili v tlumených barvách s drobnými akcenty, jakými jsou například černé kliky,“ poznamenává s úsměvem architektka Monika Cihlářová.
Text: Jan Chára
Foto: Studio Schwestern
Studio Schwestern (MgA Iveta Čemáková a Ing. arch. Monika Cihlářová)
Studio vzniklo na základě podobného koncepčního uvažování o architektuře, designu a umění. Pracovat pod jednou značkou bylo logickým krokem po dlouhodobé spolupráci na různých projektech. Hlavním cílem sesterské dvojky je navrhovat v jasné a minimalistické rovině s důrazem na silný koncept každého nového projektu. Forma a přemýšlení o ideální architektuře a designu je stále více ovlivněna myšlenkou vytvářet "trvalou" architekturu s odpovědností k životnímu prostředí.
původní interiér bytu
interiér v novém
