tisk ]Vedou si výborně
Patříte mezi velká bytová družstva. Jaký fond spravujete a ve kterých lokalitách?
Kromě Náchoda spravujeme byty v Hronově, Jaroměři, České Skalici, Novém Městě nad Metují, Broumově, Červeném Kostelci a v ještě v menších okolních obcích. V každé z těchto lokalit máme svou kancelář, aby uživatelé těchto bytů nemuseli s každou maličkostí jezdit na ředitelství. Celkem máme ve správě 5758 bytů, z toho je 906 v osobním vlastnictví, kde všichni zůstali družstevníky, a 98 čistě vlastnických.
Jak se vám podařilo udržet zmíněnou celistvost? To už se dneska hned tak nevidí...
Prostě jsme nezpanikařili a „jinou" hospodářskou činnost, jak se tomu říkalo, jsme nerušili. Takže máme družstvo rozdělené na samostatně hospodařící střediska - stavební, údržby, dopravy a mechanizace, zásobování, pronájmu nebytových prostor, finanční a samozřejmě středisko správy.
Každé z nich si na sebe musí vydělat. Fungujeme i jako normální stavební firma, když máme volnou kapacitu, není problém přijmout i jiné zakázky. Například naše parta pokrývačů pracuje po celé republice.
To je obrovská výhoda. Pustili byste se do nové výstavby?
Chtěli bychom. Máme dokonce připravené pozemky i zpracovaný plán záměru, jenže to dneska zdaleka nestačí, kolem je ještě hodně otazníků. Nechceme to zakřiknout, uvidíme.
Můžete se pochlubit ještě nějakou další specialitou?
Máme ještě jednu věc, kterou ostatní družstva většinou nemají - tak zvaná konta bytů, která se nám nesmírně osvědčila. Družstvo má 265 samospráv a každá z nich je také samostatně hospodařícím střediskem. A na dlouhodobé zálohy vede dva účty - jeden na opravu společných částí domu a druhý na opravy jednotlivých bytů. Každý uživatel dostává čtvrtletně přehled o stavu konta svého bytu, takže ví, co si může pořídit (týká se to samozřejmě jen nájemních bytů, vlastníci přispívají pouze na společné prostory), když mu dosloužilo nějaké příslušenství, které v bytě bylo už při kolaudaci - vodovodní baterie, vana, linoleum, žaluzie, sporák, či dokonce kuchyňská linka. S dokladem o zaplacení zajde do kanceláře družstva ve své lokalitě, kde dostane peníze zpět. Někdy celou částku, někdy třeba jen polovinu, podle toho, kolik na kontě svého bytu právě má.
Vzniká v samostatně hospodařících samosprávách také nějaký zisk?
Pokud ano - někde třeba pronajmou nepoužívanou mandlovnu nebo střechu pro anténu mobilního operátora, atd. - vrací se získané finance do fondu oprav. Zisk, který vzniká ze správy bytů, se rozděluje do havarijního fondu, do sociální složky, zbytek dáváme na nedělitelný fond.
Příspěvek na správu činí pro družstevníky 147 korun. Jde pouze o jednu třetinu na nutné náklady, zbytek dotuje družstvo díky své podnikatelské činnosti.
Časové rozpětí vzniku jednotlivých objektů je velké. V jakém stavu jsou jednotlivé domy?
Máme domy cihlové i panelové a dá se říci, že ty stavěné dodavatelsky a ve městech, jsou celkem v pořádku, horší je to se svépomocnými stavbami a objekty na vesnicích. S paneláky máme paradoxní zkušenost, že v katastrofičtějším technickém stavu jsou ty nejmladší. Vloni jsme opravovali dům z třiadevadesátého roku a beton na lodžiích se rozpadal tak, že by ho i slepice rozhrabaly.
Takže revitalizujete?
S opravami jsme začali brzo, právě proto, že máme výrobní střediska. Přesto, že jsme získali řadu státních dotací, pomohli jsme si hlavně sami. Samosprávám jsme poskytovali vnitrodružstevní půjčky, které vraceli v dlouhodobých zálohách. V posledních deseti letech proběhly rekonstrukce v různém rozsahu na 57 objektech, zděných i panelových a stály celkem 77,5 milionu.
Mají zdejší lidé zájem o revitalizace, nebo spíš váhají?
Informace dostanou všichni, ale ne vždycky je využijí. Největší brzdou jsou vlastníci, kteří si byt pořídili „na kšeft". Protože v něm nebydlí, je jim jedno, jestli dům někomu padá na hlavu, hlavně, že mají peníze z pronájmu. A protože zdejší stavební úřad požaduje k úpravám stoprocentní souhlas všech uživatelů, zůstává revitalizace jen zbožným přáním těch ostatních. Zkrátka někde to drhne a jinde se lidé domluví bez problémů. Radost nám například udělala komplexní revitalizace patnáctibytovky v Bohuslavicích včetně rekonstrukce kotelny, která přešla z LTO na plyn. Dům je jako ze škatulky a náklady na vytápění klesly na třetinu oproti původním.
Přechod na plynové vytápění nebývá bez potíží. Že byste byli výjimkou?
To víte, že ne, běh na dlouhou trať nás neminul. Přitom se pořád mluví o ekologickým zdrojích. Téměř dva roky trvalo, než jsme získali souhlas od všech možných institucí, přitom šlo o pár metrů přípojky k plynovodnímu řádu před domem.
Není nad pružné a rychlé jednání, že? Ale vážně - jak většinou vytápíte?
Záleží na lokalitě. Ve větších městech je vždycky nějaký centrální zdroj. Teplárna tady v Náchodě je zatím nejlevnější, cena za gigajoul se pohybuje kolem 390 korun, nejdražší je v Broumově, tam už platíme 630 korun.
Dalo by se říci, že vaše družstvo vlastně nic moc netrápí. Trápí vás aspoň neplatiči?
Víte, že ani ne? Každý sebemenší nedoplatek řešíme okamžitě, vyplatí se to. A od té doby, co jsme z bývalé uhelny vybudovali holobyty, klesly dluhy ze tří milionů na 900 tisíc. Je to dobrý strašák. Samozřejmě, že dlouhodobě válčíme i s notorickými neplatiči, ale právě díky holobytům se nám už podařilo uvolnit šestadvacet bytů.
Vraťme se ještě na začátek našeho rozhovoru - oproti jiným družstvům nemáte mnoho bytů převedených do vlastnictví. Čím to je?
Transformaci jsme provedli jednorázově, jamile vyšel zákona č. 72, abychom věděli, jak bude družstvo v budoucnu vypadat. Každý družstevník dostal formuláře se čtyřmi variantami, ze kterých si mohl vybrat:
První byla, že chce zůstat normálně v nájemním vztahu v družstvu, druhá, že chce převést byt k 31.12 1995 bez členství v družstvu, třetí k témuž datu s členstvím v družstvu, a čtvrtou variantou byla smlouva o smlouvě budoucí. K tomu všichni obdrželi přílohu, aby věděli, kdy budou mít splacené anuity.
Velká část uživatelů se rozhodla pro poslední variantu, takže k převodům dochází postupně. Ale stává se nám, že když v těchto smlouvách uplyne stanovená lhůta a je čas byt převést, že si někteří z nich termín ještě znovu oddálí.
Text: Jan Chára
Foto: archiv redakce
Vedou si výborně - foto
