tisk ]Ozvěny hudby
Na veleúspěšné loňské téma oslavující 100. výročí republiky navázala galerie letos zjara také krásným domácím úkolem, v pořadí šestadvacátým. Téma hudba v obrazech vyvolala v duších umělců asociace všeho druhu, takže jeho ztvárnění je velmi rozmanité a návštěvníkům přináší opět nevšední zážitek.
Inspirace z Ostravy
Navštívila jsem galerii v Bílkově ulici, ještě když Mirek Lipina práce výtvarníků shromažďoval a zamýšlel se nad tím, které rozmístí na stěnách při vernisáži. Bývá to velmi rušné období, protože malíři a grafici nosí svá díla a galerista musí posuzovat, zda bylo zadání splněno, a pokud ne, snaží se je hned vrátit. V té útulné galerii nedaleko Intercontinentalu jsou totiž omezené nejen výstavní prostory, ale i kapacita depozitáře. Navíc v té době visí ještě předchozí výstava.
Ale zpět k aktuálnímu domácímu úkolu. Zajímala jsem se samozřejmě, kdo hudební téma navrhl. „Tentokrát přišel impuls z Ostravy od Karin Raszkové, která organizuje v severomoravské metropoli hudební festivaly. Je vlastně z rodiny, její syn je můj prasynovec. Pomáhala mi před pár lety, když jsme dělali v tamním Muzeu výstavu Výtvarníci dětem,“ vysvětluje galerista.
Z mnoha úhlů
Invence malířů při plnění vypsaných úkolů však prý je stále obdivuhodná. „V tomto případě nejde jen o vyjádření hudby samotné – mimochodem, v tom je mistrem František Hodonský, který chodí pravidelně na koncerty do Rudolfina se skicákem, dělá si záznamy a pak je převede na plátno. Sešlo se nám několik hudebních nástrojů, například housle, kytara, flétna, violoncello, trubka nebo piano. Josef Achrer udělal vesmírný nástroj, od Radovana Paucha máme dirigenta a flétnistku, Josef Blecha namaloval poctu Gottovi, Ivan Kováčik poctu Vivaldimu, grafik Petr Samek zase ztvárnil gramofon. Hudba se zkrátka dotýká lidí různým způsobem,“ komentuje Mirek Lipina a připomíná, že jde vždy o nové obrazy, jako domácí úkoly nelze odevzdávat starší práce.
Až se přijdete do Galerie La Femme podívat, zjistíte, že na čestných místech visí obrazy malířů, kteří dodávají domácí úkoly pravidelně, kteří zkrátka s galerií spolupracují. Je to například Boris Jirků, Milan Chabera, Miroslav Jiránek, Zdeněk Janda, Jiří Slíva, František Hodonský, Bohumil Eliáš ml., Jiří Anderle nebo manželé Tylečkovi.
Život plyne jak voda…
Tato dvojice, prezentující se tradičně jako Tylek & Tyleček, však splnila domácí úkol naposledy společně. Jiří počátkem letošního roku předčasně, v 71 letech, doplul ke svému moři… „Stihl ještě dodat dva krásné obrazy. Jeho půvabné ženské figury s vosími pasy budou na výstavách chybět. Ale hlavně nám všem bude chybět jejich autor, který byl velmi přátelský, bylo ho všude plno,“ vzpomíná Mirek. „Stejně tak nám chybí Adolf Born, který rád dělával domácí úkoly, úžasné bylo například jeho ztvárnění zimních sportů, nebo Tonda Sládek; ten už není mezi námi deset let. Muzikantské téma by sedlo i Oldřichu Kulhánkovi, který nás před pár lety také opustil.
Jak už to v životě bývá, někteří odcházejí a jiní přicházejí. Galerista připomíná, že jim udělaly v poslední době radost práce mladých malířek Báry Olmrové a Barbory Chlastákové. Obě jsou v současné době na mateřské. Je potěšen, že se do plnění domácích úkolů zapojili i výtvarníci ze Slovenska. „Bereme je stále jako ´naše´. Jinak do tohoto nekonečného seriálu zahraniční umělce vtahovat nechceme. Pěkné obrázky tentokrát dodali Ďuro Čutek a Maroš Komáček, a ještě čekám další.“
Výstavní proměny
Na vernisáži Hudba v obrazech jsme se sešli 10. dubna. Už před těmi deseti dny byly některé obrázky označené červeným puntíkem. To znamená, že jsou prodány a začátkem června, kdy výstava v Galerii La Femme končila, sestavu opustily. Dál do Jistebníku, Ostravy a možná na Slovensko půjde tedy obměněná a doplněná o díla, která autoři nestihli dodat včas.
„Jsme v tomto směru velmi benevolentní,“ směje se ´pan učitel´ Lipina. „Někteří výtvarníci dodají dva tři obrazy hned na začátku, jiní, zejména ti, kteří malují spíše větší formáty, je přinesou později, protože v dalších galeriích bývá víc prostoru. Pro prezentaci v té naší je musím, pokud jde o rozměry, trochu krotit,“ vysvětluje. „Je tu místo asi na 45 věcí. Něco jiného je, když vím od začátku, že půjdeme na velkou plochu. V případě domácího úkolu ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala to byla Staroměstská radnice.“
Kdo nestihl navštívit Galerii La Femme v Bílkově ulici čp. 2 do začátku června, může si tady užít pohled na Hudbu v obrazech ještě na podzim. To už bude výstava asi hodně obměněná, takže bude zajímavá pro všechny.
Text: Marie Rubešová
Foto: archiv Galerie La Femme
