tisk ]Desatero správného stolování
U krásně prostřených svátečních stolů se scházejí celé široké rodiny a mnohde dodržují i dávné tradice. Připomeňme si proto malé desatero svátečního stolování.
1. Slavnostní prostírání
Pro slavnostní prostírání se hodí nejlépe bílý ubrus. Nezapomeňte na molton, kterým ubrus podložíte. Pokud chcete prostírat jako v nejlepších restauracích, zvolte ubrus z damašku (například damaškový ubrus Carlo ornament od české textily Veba, ten vytváří dojem luxusu). Ubrus by měl přesahovat 20 až 30 cm od hrany stolu.
2. Napron nebo běhoun
Podle tvaru stolu položte na ubrus napron nebo běhoun. Ty mohou být ve stejné barvě, jako hlavní ubrus, ale i v kontrastní barvě, výběr záleží na vás.
3. Látkové ubrousky
Pro větší efekt použijte látkové ubrousky nejlépe ze stejného materiálu jako ubrus.
4. Podkladový talíř
Podkladový talíř, na který se pokládají talíře s jídlem, se nazývá klubový talíř. Ten leží na stole po celou dobu hodování. Na něj položte ubrousek, aby talíře o sebe nevrzaly. Klubový talíř nemůže zůstat nikdy prázdný, vždy je na něm buď čistý talíř, nebo talíř s jídlem.
5. Pouze tři sady příborů
I když pořádáte gastronomické orgie o více chodech, na stole by neměly ležet více než tři sady příborů - lžíci nepočítáme. Příbory se zakládají z vnější strany, ostří nože směřuje k talíři. Nejdále od talíře bude tedy příbor na první chod. Příbory klademe v rovině s dolním okrajem talíře dva centimetry od hrany stolu. Vzdálenost mezi příbory je 0,3-0,5 mm. Zakládejte je na stůl ve stejné ose jako příbory protějšího hosta. Nad talíř můžete položit dezertní lžíci nebo vidličku.
6. Talířek na pečivo
V luxusních restauracích zakládají na stůl také talířek na pečivo, takzvaný couvertový talíř. Ten leží po levé ruce v úrovni středu hlavního talíře, přes něj je položený malý nožík na máslo.
7. Sklenice
Ty by na stole opět neměly být více než tři. Sklenici na červené víno položíme ke špičce nože hlavního příboru. Sklenice na bílé víno je založená šikmo vpravo od hlavního skla na červené víno. Sklenici na vodu umístíme doleva, vytvoří nám tak trojúhelník. Pokud bude chtít někdo pivo, umístěte sklenici na pivo místo sklenice na vodu.
8. Příjemný dojem prostřeného stolu
Dbejte na to, aby stůl nepůsobil přeplácaně, ale čistě. Doprostřed proto umístěte třeba jednoduchý svícen nebo květinovou dekoraci tak, aby hosté na sebe dobře viděli.
9. Pozor na aromatické květiny
Výrazně vonící květiny mohou pokazit vůni jídla. To by přeci byla škoda.
10. Velké maličkosti
Nezapomeňte, že výsledný dojem dělají maličkosti. Ten vám můžou zkazit například sklady na ubruse nebo trčící nitě.
O Velikonocích se dodržují tradice
Velikonoce patří k nejstarším svátkům, jejichž podstatou je vítání přicházejícího jara, kdy se celá příroda znovu probouzí k životu po odcházející zimě. Připomeňme si proto několik tradičních velikonočních pojmů. Velikonoce, jako svátky umučení a vzkříšení, patří k základním křesťanským pohyblivým svátkům. Ostatní pohyblivé svátky se odvozují vždy od data Velikonoční neděle. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.
Květná neděle
Neděle, která bezprostředně předchází Velikonocím, oslavuje Kristův příjezd do Jeruzaléma několik dnů před jeho umučením.
Sazometná (škaredá) středa
Tento den se „vymetají saze“ z příbytků, tedy domy se čistí a připravují na svátky.
Zelený čtvrtek
Pojmenování pravděpodobně vzniklo v dávných dobách proto, že se v tento den měla jíst jen zelená strava (zelenina).
Velký pátek
Velký pátek je připomínkou dne ukřižování a smrti Ježíše Krista, proto je prožíván jako den postu (bez masa, jen se skromným pokrmem), v tichu a rozjímání. S tímto dnem souvisí mnoho pověr a zvyků, lidé například věřili v magickou sílu země, která se v tento den otevře a na krátkou dobu zpřístupní skryté poklady.
Bílá sobota
Bílá sobota je tzv. aliturgickým dnem, neboť se tento den nekoná mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. V tento den se také uklízelo a bílilo, odtud možná pochází název této velikonoční soboty. Také se peklo a chystaly se sváteční pokrmy, pletly se pomlázky a zdobila vajíčka.
Velikonoční neděle
Legenda praví, že toho dne vstal Kristus z mrtvých za svítání, tj. „prvního dne v týdnu“, jinak řečeno „prvního dne po sobotě“ (dle židovského kalendáře totiž sobota byla posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním Kristus dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo, proto křesťané tento den nazvali „dnem Páně“ (Boží hod velikonoční).
Velikonoční pondělí (Červené pondělí)
Tento den se chodí na pomlázku a je to den plný hodování. Dle tradice chlapci vyšlehají děvčata pomlázkou, aby byla zdravá a stále mladá a za odměnu dostanou malovaná vejce.
Bílá neděle (letos připadá na 28. dubna)
Jedná se o druhou neděli velikonoční, se kterou rovněž odchází velikonoční svátky.
Text: (ah)
Foto: VEBA
