tisk ]Proměna panelového bytu na severu Čech
Hana je typický zástupce „sendvičové generace“, stará se o maminku, za kterou minimálně každý druhý den jezdí do jejího bytu s jídlem, doma má vnučku, která jí říká maminko, vlastní bohužel prakticky nepoznala. A již zmíněného syna Honzu, o kterém jedenáctiletá Anička mluví jako o starším bráchovi.
Nebyl a není to jednoduchý život
Paní Hana neměla a nemá jednoduchý život. Neměla štěstí na životní partnery. S jedním měla dceru Petru a s druhým neplánovaně syna Honzu. Nevlastní otec s Petrou moc nevycházel. Ta se proto chytla party a začala brát drogy. V té době se jí narodila dcera Anička. Petra ji nebyla schopna vychovávat, a tak ji svěřili do pěstounské péče babičce.
Hana pracuje jako terénní pracovník
Dcera nyní prochází metadonovou léčbou a žije v Německu. Otec Aničky je Němec a je již několik let nezvěstný. Paní Hana pracuje jako terénní pracovník. Pomáhá drogově závislým. Ve městě a vesnicích obchází místa, kde se narkomani pohybují, a vyměňuje jim mimo jiné staré jehly za nové. Vnučka Anička je členkou skupiny roztleskávaček Basta. Za své výkony má doma spoustu medailí. Má ráda Annu Slováčkovou, Adama Mišíka a youtubery.
Bylo tu ještě původní umakartové jádro
Rodina bydlí v panelákovém bytě, kde se ještě nachází původní umakartové jádro. V koupelně a na záchodě nefunguje elektřina, a tak, aby nebyli potmě, mají tam nataženou lampu a tou si vždycky posvítí. Je to klasický panelákový byt. Malá kuchyň s jídelním stolem. Obývací pokoj, který využívá syn Honza, a další pokoj, který je provizorně rozdělen skříní a v jedné části bydlí babička a v druhé vnučka Anička.
Nezapomenutelný zážitek pro Aničku
Velkou radost dělá paní Haně vnučka Anička, která obdivuje Adama Mišíka. Jeho návštěva na tréninku roztleskávaček, kde Anička pilně trénuje, byl pro malou slečnu nezapomenutelný zážitek. Setkání domluvila Iva Kubelková, moderátorka pořadu Jak se staví sen, která se zejména dětem z jednotlivých dílů pořadu snaží připravit nějaký „zážitkový“ dárek.
Část elektrických rozvodů zcela nefunkční
V celém bytě je sice málo úložných prostor, ale daleko větším problémem, alespoň podle osazenstva bytu, než neatraktivní vzhled a nedostatek místa, však představuje nefunkční část elektrických rozvodů, takže v koupelně si rodina svítí stojací lampou z jídelního koutu.
„Jednoznačně největším problémem byla špatná elektroinstalace. V bytě se skoro nesvítilo. Nebylo osvětlení na WC a v koupelně, která byla v naprosto žalostném stavu, si svítili stojací lampou. Zásadní úkol tedy byl najít problém v elektro rozvodech, odstranit chybu a následně realizovat novou kabeláž,“ poznamenává Ing. Marek Povolný.
Kombinace bílé, šedé a černé
Paní Hana má ráda bílou, šedou a černou barvu. Netrvala na ničem, ale přála si novou vstupní chodbu, koupelnu a toaletu. Designéři souhlasili a potutelně se usmívali, chystali totiž ještě jedno velké překvapení.
Byla to náročná proměna
A hodnocení designérů? „Byla to zase jedna z náročnějších proměn. Po pár minutách bylo jasné, že vybouráme celé umakartové jádro a spojíme koupelnu s WC. Chvíli pak trvalo nalézt správné řešení, jak umístit příčku mezi koupelnou a kuchyní, aby i kuchyně měla správné proporce,“ přibližují svou koncepci tvůrci proměny.
Na podlahu marmoleum
Na podlahu použili designéři marmoleum, příjemný materiál, který je teplý a snadno se udržuje, na rozdíl od laminátu je „tichý“ i pro sousedy. Vyrábí se z přírodních obnovitelných složek, mezi nimiž nechybí lněný olej, dřevitá moučka z kontrolovaných lesů a jutová textilie, na niž je l
inoleum lisováno. Velké plus představovala opět i kompletní výměna dveří v celém bytě, a to včetně vstupních.
Denní světlo do koupelny
„Zajímavý prvek jsme použili v jídelně, kde se černá stěna oddělující kuchyň a jídelnu jakoby pomyslně sklopí až na zem a pokračuje na podlaze černým marmoleem. Tato zmiňovaná stěna je zajímavá i prořezanými otvory vyplněnými sklem. Tím jsme dostali denní světlo do koupelny a pod ruce při práci v kuchyni,“ upozorňují autoři rekonstrukce.
Proměna jako celek je ryze současná, patřící do města. Do paneláku by se ani historizující či rustikální styl nehodil.
Text: Jan Chára
Foto: Prima
Ing. Andrea Hylmarová
Vystudovala mezinárodní obchod na VŠE. Poté, co propadla designu, absolvovala diplomové studium na pražské DesignŠkole. Při navrhování je pro ni velmi důležité poznání klienta jako člověka. Jeho emoce, osobnost a příběh jsou pro ni tím nejdůležitějším zdrojem inspirace.
Ing. Marek Povolný
Vystudoval ČVUT, Fakultu stavební, obor Pozemní stavby a architektura. Je velmi zkušený a uznávaný architekt. Své profesi se věnuje již 14 let. Má za sebou velké množství úspěšných realizací. Jeho motto zní: „Nedělit estetiku a funkčnost.“
