tisk ]Oheň v panelových domech se šíří rychleji, nepodceňujte riziko požáru
České technické normy jsou z pohledu využití materiálů na stavbě podstatně přísnější, přesto jsou výškové budovy postrachem hasičských sborů na celém světě.
Na to, jak uchránit před požárem zdraví i majetek obyvatel bytových domů jsme se zeptali Lucie Žulavské, specialistky pojištění majetku a odpovědnosti z České asociace pojišťoven (ČAP).
Tragický požár ve věžáku v Londýně otřásl loni v létě Evropou. Jeho příčinou byla údajně lednice. Jaké jsou podle Vás nejčastější příčiny požárů v bytových domech?
Častým původcem požárů v panelových domech je vznícení potravin při vaření v kuchyni, řada požárů vzniká také na balkóně od nedopalků cigaret či např. volně ponechané hořící svíčky, další příčinou jsou pak závady na elektrospotřebičích nebo nedbalostní jednání v bytech či ve společných prostorách. Požáry mohou nastat během naší nepřítomnosti a rozšířit se do dalších prostor a bytů, proto je moudré pojištění domácnosti ani odpovědnosti za škodu nepodceňovat. Škody způsobené ničivým ohněm jsou ve výškových budovách často vyšší, než v rodinných domech, navíc příčinu vzniku požáru nemůžete vždy ovlivnit.
Kolik takových pojistných událostí řeší pojišťovny v České republice?
Každoročně řeší na území České republiky Hasičský záchranný sbor v bytových a rodinných domech kolem 3500 požárů. Přestože uchráněné hodnoty představují bezmála dvě miliardy Kč, vzniknou následkem požáru škody, které představují téměř 400 mil. Kč.
Dá se proti škodám, které způsobí požár pojistit?
Samotné riziko požáru bývá vždy zahrnuto v základní variantě pojištění, a není proto nutné jej připojišťovat. Pojištění rizika požáru pokryje náklady na odstranění škod na věcech, které způsobil samotný požár, včetně škod vzniklých při jeho likvidaci, tedy například poškození věcí, které sice nebyly ohněm napadené, ale jsou zničeny hasicím přístrojem nebo proudem vody při hašení. Stejně tak pojišťovna většinou hradí další zachraňovací náklady.
Jsou nějakým způsobem tyto náklady v pojistných smlouvách limitovány?
Ano, tyto náklady mohou být v pojistných smlouvách ohraničeny, a to standardně s ohledem na stanovený limit pojistného plnění, zároveň výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být vyšší než 30 % sjednané pojistné částky. Důležité je také myslet na to, že pojišťovna uzná náklady, které byly vynaloženy na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, nebo zmírnění jejích následků.
Jak mají lidé postupovat při nahlášení pojistné události?
Většina pojišťoven dnes umožňuje nahlásit pojistnou událost online nebo telefonicky přes nonstop linku, nemusíte tak jít nutně na pobočku. Pro řádné nahlášení pojistné události však potřebujete vyplnit konkrétní náležitosti, jako je číslo pojistné smlouvy. Pokud vám tyto údaje shořely, měli byste nahlásit alespoň rodné číslo osoby, která sjednávala pojištění. Pokud jste k pojistné události volali policii, ta s vámi o situaci sepíše protokol, který předložíte pojišťovně. Pojišťovnu bude zajímat také, kdy škoda nastala, co bylo poškozeno, kdo poškození zjistil a další informace o pojistné události. Udělejte si také seznam věcí, které byly poškozeny, je dobré pořídit fotografie všech poškozených věcí. Foťte nejen detail poškození, ale i celkový pohled na poškozenou věc. Čím více fotografií, tím lépe. Pokud se vám podaří dohledat a mít k dispozici faktury od poškozených či zničených věcí, určitě je dobré předložit pojišťovně i tyto doklady. Ulehčíte si tak vyjednávací pozici pro účely stanovení hodnoty poškozeného majetku.
Do kdy vyplatí pojišťovna pojistné plnění?
Plnění je splatné do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události. Pojišťovny by měly ukončit šetření pojistné události do 3 měsíců po nahlášení pojistné události. Pokud byste potřebovali vyplatit zálohu z pojistného plnění dříve, je třeba na to myslet a nahlásit to pojišťovně při prvním kontaktu. Zálohy se vyplácejí zpravidla při větších a hromadných událostech, pojišťovna však může možnost poskytnutí zálohy zvážit i v jiných odůvodněných případech.
Může nastat situace, že pojišťovny nebudou chtít pojistné plnění vyplatit?
Pojišťovna je oprávněna zamítnout nebo krátit výplatu pojistného plnění v případě, že došlo k požáru úmyslným jednáním pojištěného, nebo jeho hrubou nedbalostí. Pojišťovna může krátit pojistné plnění i v případě, že nebyly dodrženy platné normy, byly zanedbány povinné zákonné revize (elektroinstalací, komínových systémů atd.) nebo nebyl objekt zabezpečen tak, jak bylo stanoveno v pojistné smlouvě.
Jaká protipožární opatření byste doporučila pro zvýšení ochrany objektu?
Funkci včasného upozornění obyvatel domu určitě splní hlásiče požáru. Tyto systémy je dnes už možné propojit s mobilními telefony nebo se zapojují do systémů centrální ochrany budovy. Pro zmírnění následků škod se dají pořídit automatická hasicí zařízení. Výhodou je, že tyto systémy nepotřebují přítomnost člověka, lze je tedy umístit i do špatně přístupných prostor a zpravidla nepotřebují žádné zdroje napájení.
Text: Monika Bartlová
Foto: ČAP
Je dobré vědět, co může zapříčinit požár
- Nedbalost a neopatrnost (zanedbání bezpečnostních předpisů a návodů, manipulace s otevřeným ohněm, kouření, sušení hořlavých materiálů u topidla atd.).
- Provozně technické závady (elektroinstalace, palivové rozvody atd.).
- Špatný stav a nesprávné používání komínových těles.
- Neodborná manipulace s hořlavými a výbušnými látkami.
- Úmyslné zapálení.
