tisk ]Velká májová
V květnu letošního roku se již podruhé veřejnosti otevřela zahrada u Faustova domu v Praze a bránou z kvetoucí vistárie prošli první návštěvníci tradiční výstavy skalniček 
pořádané Klubem skalničkářů Praha. Měsíc máj již po čtyřicáté osmé přinesl do centra Prahy kousek divoké přírody, a nejen české. Unikátní rostliny zprostředkovávaly pohled na flóru Černé Hory, Turecka, Číny, Jižní Ameriky a mnoha dalších zemí světa.
Bílá, růžová, fialová
V pořadí druhá výstava tohoto roku se pyšnila záplavou květů rododendronů a azalek všech velikostí a barev. A také koberci nízkých floxů v tónech od bílé přes světle růžovou po temně fialovou. Zelené bochánky poseté jemnými kvítky, tedy působivý lomikámen, si získaly velkou pozornost návštěvníků. Zaujaly i růžové polštářky trávniček a nepřehlédnutelné byly i hořce, které na skalkách nemohou chybět.
Miniatura impozantního jinanu
Výstava byla obohacena ještě o širokou paletu konifer a exotických kaktusů. Za pozornost jistě stála zakrslá lípa vysazená na vrcholku čedičové skalky a zakrslý bílý konický smrček. Dále například drobnokvětý lýkovec, dřevité pivoňky nebo ukázkový hybrid pivoňky, u něhož je výsledná barva květů vždy překvapením. Malou ukázkou se představily i bonsaje, včetně miniatury impozantního jinanu.
Návštěvnice z třetihorní flóry
Část svahu u kostela byla znovu vyhrazena pro hajní rostliny, které si na rozdíl od skalniček libují v polostínu či stínu a vyšší vlhkosti vzduchu. Zaznamenali jsme mezi nimi i jednu exotickou návštěvnici z třetihorní flory – Cunninghamii lanceolata neboli Ostrolistec kopinatý rostoucí na izolovaných územích v jižní Číně, Tchai-wanu, Vietnamu a Laosu.
Byl tu i modroušek
Mezi raritní exponáty, které jsme u Fausta mohli spatřit, se řadil nízký kosatec s temně modrým květem pocházející z Turecka, dále endemitní rostlinka z čeledi zvonkovitých s modrým květem a krkolomným latinským označením Edraianthus Glisicii, ale česky milým jménem modroušek.
Nenápadná pamětní deska
Potěšilo i zrekonstruované jezírko, o jehož znovuzrození se postaraly ruce zejména seniorských skalničkářů. Nově osazená nenápadná pamětní deska ve tvaru cedule označující výsev rostlin na záhonech, upozorňovala na část zahrady, která stejně jako osázená kamenná koryta, zůstala z piety k loni zesnulému členu klubu, v jeho aranžmá.
Osvědčený model
Koncepce výstavy vycházela z osvědčeného modelu, kdy do trvalé výsadby včetně vysemeněných rostlin, které neplánovaně obsadily místa na skalkách, a do promyšlené kompozice dobře zapadly, jsou zakomponovány půvabné exponáty od skalničkářů a dalších pěstitelů.
Text: Jan Chára
Foto: autor
