tisk ]Pražská teplárenská s výhledy do budoucnosti
Kdy a jak Pražská teplárenská a. s. vznikla?
Pražská teplárenská vznikla 1. května 1992, tedy před pětadvaceti lety. Historicky ale navazujeme na zkušenosti mnohem starší – Elektrické podniky královského hlavního města Prahy byly založeny již v roce 1897, tedy před 120 lety. Desítky let zkušeností promítáme dnes do své hlavní činnosti – dodávek tepla, zároveň jsme se však proměnili v moderní společnost a využíváme nejnovějších technologií. Momentálně v Praze pokrýváme 25 % trhu s tepelnou energií.
Jaké byly další hlavní mezníky v historii?
Vše začalo v Holešovicích, kde dnes naše společnost sídlí v areálu bývalé Elektrárny Holešovice. Pro oblast Holešovic byly první dodávky teplárenské páry zahájeny v roce 1928. Na druhém břehu Vltavy byly v období mezi roky 1960–1973 postupně zprovozněny zdroje: teplárny Veleslavín, Michle a Malešice a výtopna Třeboradice. Mezi roky 1987 a 1995 byla zrealizována myšlenka přivést do Prahy teplo tepelným napaječem z elektrárny Mělník a jednotlivé zdroje propojit do jedné soustavy – vznikla páteřní síť tzv. Pražské teplárenské soustavy (PTS). V roce 2012 se PTS podařilo prostřednictvím tepelného napáječe Libeň – Holešovice rozšířit na levý břeh Vltavy – oblast Holešovic byla do té doby zásobena teplem především z teplárny Holešovice III, zprovozněné v roce 1983. Zbytek zdrojů v této části na PTS napojen nebyl a v minulém roce došlo k jeho odprodání společně se sítěmi společnosti Veolia Energie Praha. V Holešovicích v roce 2013 začala postupná obnova tamních tepelných sítí a přechod z původní parovodní dodávky na horkovodní. Tento rozsáhlý projekt přinášející do Holešovic moderní teplonosné médium bude završen v roce 2018. V letošním roce byl na PTS napojen nový horkovodní zdroj THOL4, který se stal nejúčinnějším spalovacím zdrojem v rámci celé PTS.
Čím se Pražská teplárenská soustava liší od jiných?
Dá se říci, že PTS nemá v Evropě obdoby. Délka tepelných sítí v Praze je přibližně 450 km, přičemž tepelný napaječ o průměru trubek 1,2 metru z Mělníka do Třeboradic je dlouhý 34 km. Díky velmi účinné izolaci potrubí vychladne oběhová voda při průchodu trasou pouze o dva stupně Celsia. Nutno podotknout, že Praha je velmi členitá a rozvod sítí zde není jednoduchou záležitostí. Elektrárna v Mělníku je hlavním zdrojem a pokrývá rozhodující část odběrných míst připojených na PTS. Zbylé zdroje Pražské teplárenské jsou koncipovány jako špičkové a případně záložní. Řešení přivést teplo z Mělníka a nahradit lokální kotelny vedlo k dramatickému snížení emisí v Praze, přičemž elektrárna Mělník, nyní patřící ČEZu, disponuje nejmodernějšími protiemisními technologiemi, ostatně shodně jako i zbylé zdroje PTS přímo v Praze.
Jakou pozici mají zákaznické služby?
Zákazníci jsou pro Pražskou teplárenskou na prvním místě, snažíme se jim vyjít maximálně vstříc unikátním řešením „na míru“ a používáme nejmodernější technologie, díky nimž s rezervou splňujeme všechny přísné normy týkající se ochrany životního prostředí i bezpečnosti práce. Nejnáročnější částí roku je pro nás vždy období letních odstávek, během kterých se v co nejkratší době snažíme opravit poškozená zařízení a slabé části v síti tak, abychom odběratelům zajistili stabilní a bezpečnou dodávku tepla a teplé vody.
Co připravujete pro své zákazníky pro rok 2018?
Pro zákazníky využívající náš zákaznický portál připravujeme celou řadu vylepšení a další nové funkce. Zaměřit se chceme i na náš web www.ptas.cz, který pravděpodobně projde vizuální a obsahovou úpravou, tak aby se na něm zákazníci co nejlépe orientovali. Se zákazníky se plánujeme propojit i prostřednictvím sociálních sítí. Určitě také chceme pokračovat v projektu rekonstrukce fasád výměníkových stanic v Praze a v podpoře nejrůznějších zajímavých projektů jednotlivých městských částí.
Proč je výhodnější využívat dálkové teplo oproti lokálním kotelnám?
Dálkové teplo přináší řadu výhod, z nichž největší je přínos z hlediska ekologie. Díky teplárenské soustavě Pražské teplárenské se v Praze podařilo výrazně snížit počet malých lokálních kotelen, které emisemi z nízkých komínů zatěžovaly své okolí.
Výroba tepla centrálním způsobem též umožňuje využít různé zdroje energie – různá paliva, energii ze spalování odpadů, společnou výrobu elektřiny a tepla. Palivo je v centrálních zdrojích využito účinněji a zdroje jsou navíc vzájemně zástupné – dodávky jsou zaručeny i v případě nedostatku některého paliva.
Velkou výhodu tvoří bezobslužnost a bezpečnost. Dálkové vytápění je komplexní službou, kde jedinou starostí odběratele je fakticky otočení ventilu na radiátoru. Nevyžaduje investice do vlastní kotelny a její obsluhu a údržbu. Potřebná a zároveň bezpečná teplota je pro konečného odběratele optimalizována díky předávacím stanicím, které jsou spolehlivé a bezpečné. Odběratelům tepla z centrálních rozvodů tak doma nehrozí nebezpečí výbuchu či požáru ani např. nebezpečí udušení škodlivými plyny při poruše plynových spotřebičů.
Můžete jmenovat vaše zajímavé referenční developerské projekty?
Společně s našimi zákazníky utváříme vzhled hlavního města – mnohé projekty totiž přímo navazují na již existující síť, ke které se budují přípojky a předávací stanice. Do budoucna jsou pro nás developerské projekty jednou z klíčových obchodních priorit.
Ke každému projektu přistupujeme s individuální péčí. Z pohledu výjimečnosti je jen velmi obtížné některý z projektů vyzdvihnout. V poslední době vnímáme značné zrychlení u realizace projektů, kterým bylo v minulosti vydáno územní rozhodnutí. Již v projektové fázi jsou zpravidla velké developerské projekty rozděleny do více etap a několika let. Spolupracujeme se všemi velkými developery, kteří plánují či již realizují své projekty v dosahu našich sítí. Ročně připojujeme k naší soustavě nejrůznější typy objektů v objemu přesahujícím 100 000 GJ, což je pro ilustraci roční odběr přibližně 5000 domácností. Dlouhodobě budujeme úspěšnou spolupráci se všemi velkými developery působícími na území hl. m. Prahy. Mezi takovéto projekty z poslední doby bych zmínil například projekty v Praze 3 – bytový areál Residence Garden Towers a projekt rozvoje oblasti Nákladového nádraží Žižkov společnosti Central Group, projekt obytného souboru Červený dvůr společnosti AFI EUROPE; v Praze 8 – projekty společnosti SKANSKA, Metrostav a Crestyl v lokalitě Karlína a Libně při ulicích Pobřežní a Voctářova, dále pak v Praze 9 – projekt Harfa společnosti FINEP, obytný soubor FINEP Prosek, obytný soubor AFI CITY Kolbenova, projekt Rokytka Park v Hloubětíně společnosti YIT Stavo.
Jak vidíte nejbližší budoucnost v kontextu změn, které se v Praze z pohledu nemovitostí dějí?
Z pohledu budoucnosti a napojení na tepelné sítě Pražské teplárenské se soustředíme na očekávaný rozvoj oblastí, jakými jsou Nákladové nádraží Žižkov, nádraží Bubny, Rohanské nábřeží a rozvoj oblasti v okolí ulice Kolbenova. Pozornost věnujeme i projektům drobných investorů, protože každý projekt je pro nás důležitý.
Ptal se: Martin Chára
Foto: Pražská teplárenská a. s.
