Olga Vychodilová - Slavnost porozumění

Datum: 03.07.2009

Jsou chvíle, kdy člověk touží po doteku umění, kdy se snaží zkonfrontovat svůj pohled na svět s někým, kdo se dívá na své okolí úplně jinýma očima. Samozřejmě, že ne vždy dojde ke ztotožnění, protože řeč umělce je složitější a jeho názory nemusejí být kategorické a jednoznačné. A snad právě v tom je kouzlo umění, v tom je jeho krása.

Znovu jsem se vypravil do mělnického podzámčí, kde mne ve svém domku nedaleko soutoku Labe s Vltavou přijala k příjemnému posezení akademická malířka a grafička Olga Vychodilová. Nad nejnovějšími grafikami se řeč stočila až k samým začátkům jejího zájmu o výtvarné umění.

Předznamenání ilustrátorské tvorby

„Nejprve jsem chodila do Lidové školy umění ve Mšeně, kde jsem u akademického malíře Vladimíra Veselého získávala základní znalosti o výtvarných technikách. Po maturitě na gymnáziu jsem studovala dva roky na Střední odborné výtvarné škole v Praze. Po několika pokusech se mi přece jen podařilo dostat se na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde jsem pobyla šest let v ateliéru ilustrace a grafiky u profesorů Zdeňka Sklenáře a Jiřího Mikuly. Za mnohé vděčím i soukromému studiu u akademické malířky a grafičky Ludmily Jiřincové, ke které jsem chodila na konzultace už od roku 1966. Vysokou školu uměleckoprůmyslovou jsem zakončila diplomovou prací, kterou tvořily ilustrace k Nezvalově Manon Lescaut, což bylo předznamenáním mé pozdější výtvarné činnosti ve volné grafice i ilustrátorské tvorbě."

Píseň o Viktorce

Následovaly výstavy doma i v zahraničí, stoupal zájem o její tvorbu u laické i odborné veřejnosti. S precizností jí vlastní se zhostila i tak náročných úkolů jako byly ilustrační doprovody k Seifertově Písni o Viktorce, Bednářově Zahradě v Atlantidě, bravurně zvládla Calvinova Barona na stromě i ilustrace k dílům dalších českých i světových básníků. Za ilustrace ke knize Vítězslava Nezvala Manon Lescaut získala v roce 1982 čestné uznání v soutěži o nejkrásnější knihu roku. Souběžně s ilustracemi vznikaly i volné grafické cykly, například Dívky, Ctnosti, Nectnosti a Múzy, lepty květin a další grafické práce, včetně přebalů mnoha knih.

Vynucují si dialog

Svou virtuózní znalost leptu s akvatintou dovede se stejným mistrovstvím jako ve volné grafice uplatnit i v drobných tiscích exlibris. Její komorní grafika k nám hovoří intimní řečí grafické formy, technickou dokonalostí, osobitou poezií fantaskní představivostí. Je možné konstatovat, že po stránce myšlenky a výtvarné formy není u Olgy Vychodilové rozdíl mezi velkým grafickým listem a malým exlibris. Jsou stejného rodu, stejného ducha. Nejsou to listy, které můžeme „přečíst" na první pohled a rozhodně nejsou lacině líbivé. Nelze je minout, vynucují si dialog, musíme se k nim vracet, ponořovat se do nich, odkrývat v nich nové prvky a podtexty, z nichž autorka formuluje svou výpověď.

Ariadnina nit

„Snažím se nalézt v záplavě nápadů tu správnou nitku poezie, jakousi Ariadninu nit, která mne dovede k tomu nejpřesvědčivějšímu zpracování tématu, ať už se jedná o ilustraci knihy nebo volnou grafiku. Ke grafickým cyklům přibyly další: Roční doby a Čtyři živly. Také kolekce květinových motivů se velmi rozšířila. Velkou pozornost jsem věnovala i zcela nenápadným rostlinám, například pryšci nebo ostrožce, které mne zaujaly svou pestrostí tvarů. Chtěla bych se ještě zmínit o cyklu Nectnosti, který se mi, podle mého názoru, velmi povedl, ale lidé si ho nekupují. Přece jenom mají raději dobré lidské vlastnosti, což je pochopitelné."

Sny a představy

Olga Vychodilová má spoustu plánů. Po nedávných úspěšných výstavách v Mělníku, Hradci Králové a Mladé Boleslavi chystá svá díla na další výstavy, kterých už bylo několik desítek. Především ale znovu a znovu usedá ve svém ateliéru k pracovnímu stolu, aby ty, kteří chtějí vnímat, zavedla do svých snů a představ, aby jim ukázala, jak vypadá obdiv, hluboký cit, výkřik radosti, pohlazení květiny a štěstí tiché chvíle. Její kresby a grafiky jsou i pokusem o pravdu hlubší a obsažnější než je ta, kterou nám naše oči mohou nabídnout.

Text: Jan Chára

Foto: archiv autora

Olga Vychodilová se narodila 7. května 1949 v Mělníku. Vystudovala Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru profesora Zdeňka Sklenáře a profesora Jiřího Mikuly Specializuje se na volnou grafiku, exlibris a ilustrace. Nejpoužívanější technikou je lept s akvatintou. Je členkou Spolku českých umělců a grafiků Hollar. Její díla najdeme v soukromých a veřejných galeriích a sbírkách exlibris v Polsku, Itálii, Japonsku, Belgii, Francii, Kanadě, USA, Španělsku, Rusku, Holandsku, Německu, Dánsku, Rakousku a v řadě dalších zemí. Rovněž je zastoupena v galeriích po celé České republice.