Splněný sen pro všechny

Datum: 16.11.2016

Příběh dvou sester, které skončily v dětském domově a babička si je vybojovala až po několika letech, má šťastný konec. Sestry si přály novou kuchyň jako poděkování obětavé babičce, jenže ona zase pokoj pro ně. Nakonec se splnil sen všem.

Maturantka Jana přihlásila rodinu do televizní show Jak se staví sen, aby se babička, která ji a sestru zachránila z dětského domova a obětavě se o ně stará, dočkala konečně nové kuchyně.

Konečně u babičky

Příběh sester (16 a 18 let) je dost tragický, jejich matka začala brát před lety drogy, zadlužila nemovitost, kde bydleli, a pak utekla do Anglie. Manžel musel splácet dluhy, které udělala, a výchovu tří dětí (nejstarší syn je už dospělý a bydlí jinde) nezvládal. Sourozenci skončili v dětském domově. Babičce, které si je chtěla vzít hned k sobě, úřady nevyhověly, povolené byly jen návštěvy. Teprve před dvěma roky, po změně legislativy, se k ní mohla děvčata konečně nastěhovat.

Připravuje je do života

Babička je v očích děvčat velmi statečná žena. Snaží se je připravit do života, učí je vařit, starat se o domácnost. Pomáhá jí i její druhý manžel, také důchodce, který se o vnučky stará tak, jako kdyby byly jeho vlastní.

Hlavně souboj s časem

Pro architekty Kamilu Douděrovou a Františka Kobližku, kteří dostali tuto proměnu na starost, to byl hlavně souboj s časem. Proměna v domě, který dříve sloužil jako prodejna, byla s ohledem na pět dní, kdy musí přestavba proběhnout, časově téměř neřešitelná. Hlavně kvůli křivým podlahám, pod vrstvou koberců a PVC našli totiž řemeslníci vedle zbytků betonu pouze sypanou škváru.

Designéři vyhověli oběma generacím

Komplikace vlastně způsobila i rodina: děvčata chtěla kuchyň pro babičku, ta preferovala nový pokoj pro děvčata, „aby konečně bydlela jako ostatní mladí lidé“. Zařízení bytu bylo totiž více než „retro“. Designéři se ale nakonec rozhodli vyhovět oběma generacím. I kvůli osudu, který rodinu potkal.

Na ostrůvek navazuje stůl s "barovým nástavcem"

Byt 2+1 měl původně kuchyň, obývací pokoj a ložnici. Aby sestry získaly vlastní pokoj, vyčlenila jim babička původní obývák, ten se „přesunul“ do kuchyně. Samotná kuchyňská linka je spíše torzem kuchyně, sice s úzkou myčkou, ale s chladničkou v předsíni a omezenou pracovní plochou. V obytné kuchyni zvolili designéři řešení s kuchyňským ostrůvkem, po kterém babička toužila, protože měla představu o společném vaření s vnučkami. Na ostrůvek navazuje stůl s „barovým“ nástavcem, na druhé straně jej drží na míru vyrobená překližková deska, vyřezaná do geometrického oblouku s perforovanými otvory.

Dveře od firmy Sepos

Babička se kromě vysněného ostrůvku dočkala i naplnění dalšího přání, a to trouby ve výši očí, ohýbání při pečení jí už dělalo velké potíže. Autorům proměny se podařilo umístit v kuchyni i vestavnou chladničku, ta byla předtím v předsíni. Vanilkovou kuchyň doplnily i dveře od firmy Sepos ve shodné barvě a v kování, které odpovídá zvolenému stylu nábytku i stáří domu. Původní by působily vedle nového nábytku dosti odpudivě.

Mramorový koberec s plničem pórů

V místnosti září i rohová pohovka od firmy Phase. Na podlahu aplikovali řemeslníci takzvaný mramorový koberec s plničem pórů, to kvůli snadnější údržbě. Vyrovnala se tak křivá podlaha, během několika málo hodin byl povrch pochozí. Největší nerovnosti však musel vyřešit beton, toho spotřebovali řemeslníci celé dvě palety.

Palandy pro dívčí pokoj

Děvčata vedla časté spory o jediný pracovní stůl, designéři jim dopřáli každé vlastní. Spaní vyřešily palandy, šířka matrací dovolí i přespání kamarádek, což bylo jedno z dívčích přání. Vzhledem k vysokým stropům, kvůli kterým se ovšem pokoje špatně vytápějí, představuje tato varianta praktické řešení.

Nejkrásnější dárek k šestnáctým narozeninám

Velké zrcadlo a krejčovská panna se letos budou hodit hlavně Janě, kterou čeká maturitní ples. Studuje čtvrtým rokem hotelovou školu, Naďa je studentkou prvního ročníku střední školy zaměřené na sociální činnost. Tento obor si nevybrala náhodou, jejím snem je pomáhat dětem. Pro ni byl nový pokoj ve světlých barvách tím nejkrásnějším dárkem k šestnáctým narozeninám.

Byla to doslova Sophiina volba

A názor architektů na celou proměnu? „Nakonec jsme zvládli zrealizovat oba pokoje, jinak by to byla doslova Sophiina volba, vybrat buď kuchyň pro babičku, nebo pokoj pro holky. Styl kuchyně s obývákem je lehce venkovský, přiměřený věku babičky, avšak doplněný výraznou moderní barvou, přeci jen tam žijí i dvě mladé slečny. Zajímavý prvek, který se objevuje v obou místnostech, je překližková deska, vyřezaná do geometrického oblouku, perforovaná otvory. V kuchyni slouží jako podpěra barové desky, v pokojích jako oddělení učícího zákoutí s psacími stoly. Vzhledem k tomu, že absolutně nečekali, že dostanou oba pokoje, ocení právě rozsah odvedené práce. Holky stoprocentně nadchlo polopatro, každá má své důstojné soukromí,“ popisují jeden ze splněných snů designéři Kamila Douděrová a František Kobližka.