Kouzla s prostorem

Datum: 18.1.2016

Občas by se jako synonymum pro architekta dalo použít slovo kouzelník. Jak jinak pojmenovat někoho, kdo má vyčarovat z postaršího domečku na 140 m2 „velké“ parcele plnohodnotné bydlení pro celou rodinu se zázemím? A to včetně dílny a ještě z ní kus ponechat pro zahrádku či alespoň dvorek s posezením a hracím koutem pro děti. Dobrý architekt ovšem zvládne i takovouhle magii, aniž by musel používat laciné triky.

Plány na rekonstrukci

Typ bydlení, jakých je i ve velkých městech stále ještě spousta: přízemní domeček na úzké a metráží velmi skromné parcele, s podkrovím, které se nedá využít pro plnohodnotné bydlení. Takový si pořídila mladá rodina v klidné brněnské ulici a hned se ponořila do plánů na jeho rekonstrukci. Okolní domy, původně stejně malé jako tento domek, z větší části již minimálně o patro povyrostly, jak je logické v lukrativní ulici velkého města, která nabízí jak blízkost centra, tak i klid a pohodu vhodnou pro kvalitní rodinné bydlení.

Požadavek na dostatek soukromí

Představa majitelů byla získat velké prosluněné prostory a současně dostatek místa pro technické zázemí, úložné prostory a dokonce domácí dílnu. Navíc část parcely, která je nejen malá, ale také nepříjemně úzká (sedm metrů), využívat pro venkovní prostor pro posezení a hrátky potomků, který by však skýtal dostatek soukromí od sousedních domků a zahrad.

Výrazně modernější podoba

Původní dům i při velkých stavebních úpravách mohl poskytnout sotva část toho, co si majitelé vysnili. Architektům nezbylo, než se vydat cestou radikálních zásahů. Z původního stavení zůstalo pouze obvodové zdivo a pár nosných prvků v přízemí. Nová budova získala výrazně modernější podobu, příjemně odlišnou od svým způsobem uniformní vizáže dobové výstavby v této ulici. Přízemí vytváří „základnu“ pro veškeré vybavení, které v rodinném domě očekáváte – zádveří s úložnými prostory, sklad na kola a sezonní výbavu, malou koupelnu. Prostor pro technologické zázemí a oddělené praní se vešly pod schody. K nemalé radosti paní domu se nezapomnělo ani na shoz prádla, který z chodby v patře ústí v přízemí přímo vedle pračky a sušičky.

Hlavně světlo

Tím architekti naplnili praktičtější část zadání, většina přízemí je však věnována maximálně otevřenému a prosluněnému obytnému prostoru s kuchyní a jídelnou, který je zároveň propojen s venkovní zahrádkou velkou prosklenou stěnou. Soukromí na parcele zajišťuje mimo jiné umístění domácí dílny jako samostatného objektu na jejím úplném konci, který zároveň chrání takto vzniklé poloatrium před pohledy sousedů.

Světlost a vzdušnost vnitřního prostoru

Přes velké omezení, jakým je řadová zástavba, která umožňuje prosvětlení interiéru jen ze dvou světových stran, architekti kladli důraz na světlost a vzdušnost vnitřního prostoru. To se odrazilo ve volbě materiálů a barevných odstínů. „Máme obecně rádi světlé barvy a zde bylo jejich užití navíc velmi žádoucí kvůli optickému zjasnění prostoru,“ říká autorka návrhu interiéru Tereza Velehradská. „Nábytek a dveře v bílé barvě nebo velmi jemné světlé dýze, podlaha dřevěná, ale ve světlém tónu a odlehčený až průhledný nábytek, to vše přispělo k tomu, aby se prostor opticky zvětšil a prosvětlil.“

Slunce přivedeno světlovodem

Rovněž střed poměrně hluboké dispozice, který obvykle bývá v řadových domech temný a bez denního světla, byl v patře rozjasněn střešním světlíkem. O patro níž pak bylo slunce přivedeno světlovodem, který prochází ze střechy přes stěnu koupelny a ústí v přízemí u jídelního stolu.

Příjemně praktické

V souladu s přáním majitelů domu je interiér navržen se silným důrazem na praktičnost užívání a především usnadnění úklidu. Skříně, úložné prostory, knihovny a ostatní nábytkové prvky jsou proto buď zcela zabudovány, čímž se staly téměř neviditelnými, nebo jsou naopak zavěšeny na stěnách, eventuálně provedeny jako mobilní. Tím byly prachu otevřené police a další plochy eliminovány na únosné minimum. Teple bílé nábytkové povrchy v kuchyni, jídelní a obývákové stěny zdobí pouze kompozice několika otevřených dýhovaných nik a neobvyklé členění dvířek a zásuvek, které se otevírají bez úchytek, pouze lehkým zatlačením na dvířka. Osobitost a útulnost obytného prostoru završuje několik detailů a prvků v teplé žluté barvě.

Čáry máry patro

Místo špatně využitelného nízkého podkroví získal dům s novým kabátkem plnohodnotné patro s plochou střechou. Samozřejmě nešlo jen o mávnutí kouzelným proutkem, ale o poctivé hledání a zkoumání mezi variantami, než zvítězila ta ideální. Díky optimálně řešené dispozici pak bylo možné na poměrně malé ploše vyčarovat čtyři velké pokoje, rodinnou koupelnu a oddělené WC. Každý pokoj je zařízen odlišně, podle toho, kdo a jak jej využívá.

Funkční doplněk šatní stěny v ložnici

Ložnice dává vyniknout teplým tónům a kresbě dřevěné dýhy. Maximální důraz na pohodlí, útulnost a klid je podpořen užitím textilních prvků – klasických záclon a závěsů, vlněného koberce s vysokým vlasem v okolí postele a textilní tapetou v jejím záhlaví. Zrcadlo po obou stranách dveří pak představuje nejen funkční doplněk šatní stěny, ale opticky zvětšuje postelí a skříněmi zaplněnou místnost.

Strohá a světlá

Pracovna je oproti ložnici účelově strohá a světlá. Akcentem tohoto pokoje je zářivě zelená textilní tapeta Le Corbusier. Rozkládací sedačka naplňuje druhou funkci této místnosti – příležitostný pokoj pro hosty.

Barevná hra detailů

U dětských pokojů byl kladen důraz především na flexibilitu. „Zvolila jsem stylový designový stůl Vaclav od firmy Sirch. Je rostoucí a může dítě doprovázet od předškolního věku až po dospělost,“ vysvětluje svou volbu architektka. Postel na kolečkách s brzdou, kterou ve stejném stylu jako „konfekční“ stůl navrhli architekti na míru, uvolní v případě potřeby maximum místa pro hru a usnadní úklid. Světlé barevné odstíny tvoří neutrální podklad pro barevnou hru detailů a výrazné výzdoby stěn v obou pokojích.

Velké zářící okno

Horní koupelna není velká, přesto se v ní našlo místo pro nemalou vanu a dvě umyvadla, která zvládnou obsloužit více členů rodiny současně. Přírodní odstín keramiky byl volen tak, aby se co nejvíce blížil představě paní domu o použití přírodního kamene. Do místnosti sevřené uprostřed dispozice architekti opět zavedli přirozené denní světlo světlovodem ústícím na stěně za vanou a zpracovaným do podoby „velkého zářícího okna“.

Příjemné bydlení podle představ majitelů

Vyčarovat na takto stísněné ploše dům pro rozrůstající se rodinu byla podle Terezy Velehradské pro celý tvůrčí tým docela výzva. „Nakonec se nám snad ale podařilo – i díky možnosti uchopit celý návrh od základu až po interiér – vytvořit, doufám, příjemné bydlení podle představ majitelů domu,“ dodává.

Text: Pavlína Zelníčková

Vizualizace a půdorysy: Ateliér Velehradský