tisk ]Za krásou i odpočinkem do zahrad Pražského hradu
K historicky nejcennější zahradní ploše při severním přístupu k Hradu náleží zahrada Královská, kterou západním směrem provází novodobá zahrada Na terase Jízdárny. Celoročně přístupná je pak zahrada nacházející se severozápadně od vstupu do známého Španělského sálu umístěného v severním křídle Pražského hradu, zahrada Na Baště.
K velice krásným jižním zahradám s množstvím romantických i tajemných zákoutí, která je nejlepší navštěvovat v letním období v podvečerních hodinách, patří Rajská zahrada a zahrada Na Valech spojená s menší Hartigovskou zahradou. Všechny tři jsou vzáje
mně propojeny a z několika vyhlídkových teras se nám naskýtá překrásný pohled na rozsáhlé území Prahy, zejména přiléhající historickou část Malé Strany. Jižní zahrady vznikaly postupně na místě opevnění pod Pražským hradem. Po poslední rekonstrukci z 90. let min. století je možné jimi obejít celý Pražský hrad od západu z Hradčanského náměstí až po krásnou vyhlídku na Opyši u východní brány.
Královská zahrada
Nejrozsáhlejší z uvedených zahrad je Královská zahrada přístupná buď vchodem z ulice U Prašného mostu, nebo východní branou z areálu Královského letohrádku zvaného Belvedér, a to b
ranou z Chotkových sadů. Spolu s dalšími historickými stavbami, které se v této zahradě nacházejí, zejména s Míčovnou a Lvím dvorem, známým z doby vlády Rudolfa II. chovem lvů, je i Letohrádek královny Anny architektonickým skvostem doprovázejícím renesanční i barokní prvky této rozsáhlé zahrady. Od prostor Pražského hradu ji odděluje Jelení příkop, jehož dolní východní část je ponechána v přírodním rázu a horní část prodělala zahradní úpravy.
Královská zahrada byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským, který v prostoru budoucí zahrady vykupoval starší vinice za roklí potoka Brusnice, protékajícího Jelením příkopem. Zde tak došlo k postupnému zakládání renesanční zahrady, později proslulé botanickými raritami a exotickými rostlinami. Zahrada byla doplňována rovněž stavbami sloužícími zábavě dvorské společnosti, a tak zde vyrostla M
íčovna, Královský letohrádek (Belvedér) i Lví dvůr. Přestože je zahrada tvořena prvky renesanční i barokní úpravy, její současná podoba navazuje na přírodní „anglickou" úpravu z poloviny 19. století. Hlavním cílem při zakládání zahrady bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají běžnému ekotypu střední Evropy. V současnosti je prostor Královské zahrady tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí. Královská zahrada je stejně jako většina zahrad Pražského hradu otevřena od jara do podzimu jen přes den a v zimním období je uzavřena z
cela. I v období uzavření se zde však konají různé kulturní akce, k nejznámějším v posledních třech letech patří velkolepé výstavy pod názvem Předjaří v Královské zahradě.
Zahrada Na terase Jízdárny
K severním zahradám Pražského hradu patří také nejmladší ze zahrad, a to zahrada Na terase Jízdárny vybudovaná v letech 1950 až 1956 na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Vstup do ní najdete v ulici U Prašného mostu vedle budovy Jízdárny Pražského hradu. Historická jízdárna pochází z konce 17. století a prostranství kolem ní bylo původně využíváno k jezdeckým účelům. Po sto letech od vzniku tento prostor využívalo vojsko, později zde bydlel zámecký hejtman a okolní plocha sloužila i jako hospodářské zázemí hradu. Od roku 1950 byly 
na místě bývalé letní jízdárny budovány hradní garáže, na jejichž střeše vyprojektoval architekt Pavel Janák ojedinělou zahradu, dokončenou později architektem Vladimírem Tintěrou. Prostor před jižním průčelím Jízdárny je obstoupený budovami a dvojitým živým plotem a má vzhled barokních parterů, jež dotvářejí květinové záhony, pískový povrch a tři vysoká schodiště. Jižní část je tvořena ornamentálním parterem s cestami, bazény s fontánkami a vázami a zatravněnými rostlinnými obrazci. Tato střešní zahrada i s dvorem jsou přístupny celoročně a pořádají se zde etnické koncerty. V roce 2007 plocha prošla rekonstrukcí a novou úpravou z rukou hradních zahradníků.
Zahrada Na Baště
Do zahrady nás zavedla cesta od Prašného mostu, ale dostupná je i z opačného směru, ze strany Hradčanského náměstí. Současná úprava zahrady byla provedena podle návrhu architekta Josipa Plečnika z přelomu 20. a 30. let 20. století ve stylu italských a japonských zahrad. V tomto prostoru se původně nacházela středověká opevnění na severozápadní straně Pražského hradu, a odtud zřejmě pochází i název zahrady Na Baště. Nevelká zahrada se rozkládá na vyvýšeném prostoru, od nádvoří hradu ji odděluje kruhové schodiště vedoucí až do známého Španělského sálu. V areálu zahrady najdete i zahradní restauraci. Severním směrem se zahradou můžete vydat až k lípě, u které rád sedával prezident Masaryk. Kolem tohoto oblíbeného stromu byla dle návrhu architekta Plečnika vystavěna vyhlídka. K zajímavostem zahrady patří i fakt, že byl pod ní v minulosti vybudován prezidentský kryt Emila Háchy.
Rajská zahrada
Současnou podobu krásné prosluněné zahradě, navazující na původní soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda pocházející z 16. století, dal architekt Plečnik ve 20. letech min. století. Přístup do zahrady najdete cestou od Hradčanského náměstí v místě vrcholu Nových zámeckých schodů, nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech. Zahradu nechal založit právě arcivévoda Ferdinand a kdysi se zde nacházela lázeň, voliéra a letohrádek, který se zachoval dodnes. V 18
. století byla zahrada přetvořena do barokního rázu, v 19. století pak prošla spolu s vedlejší zahradou Na Valech úpravami „anglického“ charakteru. Dnešní vzhled obou zahrad však pochází z počátku minulého století z dílny architekta Josipa Plečnika. Pod výrazným masivním schodištěm v Rajské zahradě zaujímá velkou plochu trávník, v jehož středu se nachází obří kruhová mísa z žuly. Jedná se však pouze o polovinu nedokončeného Plečnikova projektu, architekt totiž chtěl do zahrad zakomponovat spojení mužského a ženského principu. Mísa prý měla být reprezentantem ženského lůna a kontrast k ní měl dotvářet vysoký sloup či obelisk, symbol mužství. V zahradě najdete i další architektonické skvosty. Krásná a reprezentativní zahrada je v sezoně přístupná denně, v červenci je otevřeno až do 21 hodin.
Zahrada Na Valech
Tato zahrada zaujímá převážnou část pásu pod jižním průčelím Pražského hradu. V polovině 19. století byla upravena jako přírodní park, v současné době má podobu podle n
ávrhu architekta Plečnika. Přístupná je zejména od Nových zámeckých schodů přes Rajskou zahradu nebo od Starých zámeckých schodů z Opyše. Má dvě významná propojení, prvním se dostanete na III. nádvoří Pražského hradu a druhé vede do jižních palácových zahrad Hradu, přímo do Velké Pálffyovské zahrady, která však není veřejnosti bezplatně přístupná. Po konečných úpravách dle návrhu architekta Plečnika zůstala zachována osová promenádní cesta a výhledy na panoramata Prahy. Průchodem v Malém altánu můžete p
od pergolou sestoupit na dolní vinici a do alpina, které bylo zrekonstruováno roku 1997. Pavilon Bellevue poskytuje široký výhled na město. Zahrada je také okrášlena velkým množstvím plastik, jejichž dominantou je opukový jehlan nad další vyhlídkou. Nezapomeňte si prohlédnout i nedaleký empírový domek zahradníka. Zkuste tuto nádhernou zahradu navštívit v letní podvečer a budete překvapeni, že ptačí zpěv zde snadno překryje ruch okolního velkoměsta. Snad proto je zahrada v letním období místem pořádání koncertů a divadelních představení. To počátkem 17. století zahrada zaznamenala defenestraci místodržících.
Hartigovská zahrada
V 60. letech min. století byla menší zahrada zvaná Hartigovská, v níž se nachází Hudební pavilon, připojena k zahradě Na Valech. Do dnešní podoby byla ztvárněna podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného roku 1965. Zahrada byla založena Isabelou Švihovskou, rozenou ze Salmu po roce 1670. Kolem roku 1720 patřila k paláci, jejž později zakoupil hrabě Josef Hartig a nechal přestavět. Palác spolu se zahradou jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památky České republiky. Zahrada Hartigovská je přístupná například ze zahrady Na Valech a je tvořena dvěma malými terasami pod opěrnou zdí této větší zahrady. Terasy jsou propojené schodištěm a hudebním pavilonkem. Zahrada je dozdobena pěti významnými plastikami antických božstev, zhotovenými Antonínem Braunem, synovcem známého mistra Matyáše Brauna. Čtyři plastiky najdete podél zdí zahrady, pátá zobrazující Boha Dionýsa je umístěna uvnitř hudebního pavilonku, kde byly v minulosti pořádány koncerty. V dolní části zahrady pod vstupním schodištěm se nachází hlubší nika, kde v minulosti stála malá kašnička. Zahrada je zajímavá tím, že se v ní nenacházejí žádné rozsáhlejší trávníkové plochy, zato je celé její obvodové zdivo porostlé břečťanem a přísavníkem trojlaločným (loubincem). Odpočinout si zde a rozjímat můžete v několika romantických zákoutích.
Náš tip
Od září 2014 se opět pro veřejnost otevřely zahrady Černínského paláce v Praze na Hradčanech na Loretánském náměstí, kde sídlí ministerstvo zahraničí. Kromě zimního období budou přístupné každý den od 10 do 17 hodin. Dosud byly přístupné pouze o víkendech. Pro rok 2015 je plánováno otevřít zahrady na přelomu dubna a května.
Více informací k článku najdete v prvním letošním vydání časopisu Panel Plus.
A co ještě dodat?
Nezapomeňte, že v termínu 6. až 15. 3. 2015 se denně od 10 do 16,30 hodin v empírovém skleníku Královské zahrady koná již 3. ročník výstavy z cyklu Předjaří v Královské zahradě!
Text: Alexandra Hurtová
Foto: Jana Kubová a autorka
