tisk ]SBD POKROK pomáhá
Které projekty SDB POKROK v posledních letech dokončilo?
V roce 2007 vznikl na rozhraní Šestajovic a Klánovic uzavřený bytový komplex třípatrových viladomů. To byly první byty, které družstvo realizovalo po roce 1989. Na něm jsme si ověřili, že naši členové mají o bydlení tohoto typu zájem, a tak jsme se pustili do přípravy dalšího projektu.
V září roku 2010 jsme slavnostně poklepali na základní kámen pětipodlažního bytového domu v Pískové ulici v pražských Modřanech, který jsme na počátku roku 2012 předali novým nájemníkům. A hned jsme začali s výstavbou devítipodlažního bytového domu v Chudenické ulici v Hostivaři, která byla dokončena v závěru loňského roku.
V současné době pracujeme na přípravách dalších projektů. Vzhledem k tomu, že se podařilo prodat všechny byty naší družstevní výstavby, začíná být podle všeho o tento typ výstavby opět zájem.
Myslíte si, že družstevní výstavba může být pro současné klienty opravdu zajímavá? Konkurence je velká a lidé jsou stále náročnější.
To máte pravdu – konkurence na trhu je. Developerské společnosti ale nemohou konkurovat způsobu financování výstavby družstevních bytových domů.
Čím se liší družstevní výstavba od nabídky developerů? V čem je rozdíl
?
Zatímco pro developera končí jeho práce prodejem bytů, naše tam pokračuje. Po předání bytů jejich nájemníkům začíná správa objektu. Velký rozdíl je také ve financování. Pro koupi bytu od developera mají lidé ve většině případů hypotéku, která dlouhodobě zatěžuje rodinný rozpočet. Pokud si od družstva kupuje byt jeho člen, pak se zodpovědnost za financování přesouvá na nás. Zájemce tedy nemusí nikde nic prokazovat. Na začátku složí 25-30 % kupní ceny bytu a zbytek splácí formou anuity po dobu 25 let. Po splacení si zažádá o převedení bytu do vlastnictví, do té doby je byt majetkem družstva.
Družstevnictví má tedy podle vás na trhu své místo?
Určitě ano. Podívejte se do zahraničí, kde nejen že od tohoto typu výstavby neupustili, ale naopak ho rozvíjejí. Jde přitom o země s vyspělou ekonomikou, jako je například Německo, Norsko nebo Švédsko. Je samozřejmě pravda, že nové projekty jsou citlivě zasazené do okolní zástavby, obklopují je parky a domy nejsou postavené tak blízko sebe – projekty pak působí vzdušně, uvolněně a přívětivě.
Proč tedy nemá české družstevnictví podporu ze strany státu, když má takové klady, o kterých mluvíte?
Předpokládám, že je to proto, že pojem družstevnictví má stále u mnoha lidí punc z předcházející doby socialismu. Málokdo si v dnešní uspěchané době udělá čas, aby si prostudoval podklady nebo se zajel podívat, jak se staví jinde. A jak vypadá evropské družstevnictví.
Podle mého názoru jde o jednu z možností, jak stavět nové byty. Nemyslím si, že by družstevní výstavba měla na trhu převažovat. Měla by ale mít svoji šanci, protože je dobrou volbou zejména pro méně majetné, kteří těžko dosáhnou na hypotéku. Pro mladé rodiny nebo pro seniory.
Pro seniory se už v České republice staví různé penziony nebo domovy, ale pobyt je tam pro ně stále příliš drahý. Pokud nemají děti, které jim na to přispějí, těžko by to mohli financovat vlastními prostředky.
Proto si myslím, že tu měl pomoci stát. Například formou dotací nebo bezúplatného převodu vhodných pozemků, na kterých by družstvo postavilo moderní objekty, vhodné pro pobyt seniorů.
Vaše družstvo už něco takového plánuje?
Nechci říct, že přímo plánuje, zatím zjišťujeme možnosti a hledáme vhodné řešení. Uvědomuji si ale, že ve službách pro seniory je na trhu mezera, kterou by družstevní výstavba mohla za určitých podmínek zaplnit.
Zaujal mě cohousing, nová forma bydlení, která vznikla v 70. letech v Dánsku. Jde o typ výstavby, kde spolu budoucí majitelé spolupracují už od počátků vzniku projektu. Lépe se tak poznají, mohou se podílet na budoucí podobě svých domů a společných prostor. Domy stojí na okraji města nebo regionu. Uvnitř oblasti nejsou silnice, jen cesty pro pěší, a tak je centrum bezpečné pro volný pohyb zdejších obyvatel. Prostory mezi domy jsou určené společnému setkávání a prožívání volného času, lidé se tu tolik neuzavírají. V sociálně vyspělých zemích došli tak daleko, že si i vzájemně hlídají děti.
Je cohousing vhodný i pro české podmínky?
Myslím, že do toho naše společnost ještě nedozrála. Jsme příliš uzavření. Ale myšlenka je zajímavá a některé prvky by se možná daly v nějaké podobě využít.
Pojďme se vrátit k aktivitám vašeho družstva. Kromě výstavby se věnuje také oblasti Facility Managementu. O kolik bytů se stará?
Aktuálně je to téměř 23 tisíc bytů v různých lokalitách hlavního města. V této oblasti jsme velmi úspěšní, protože můžeme nabídnout dlouhodobé zkušenosti našich odborníků. Díky tomu si můžeme dovolit výhodné ceny a participování SVJ a BD na benefitech u vybraných služeb, vyplývajících z nadstandardních vztahů s jejich dodavateli. Zákazníci si pak sami vyberou, jestli dají přednost naší kvalitě, komplexnosti služeb a nepřetržité dosažitelnosti, nebo nevyzkoušeným subjektům, které mnoho slibují, ale méně plní.
Od ledna letošního roku platí nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, kde je řada ustanovení týkajících se družstev a sdružení vlastníků jednotek (SVJ). Jak změny zvládáte?
Připravovali jsme se na ně postupně. Uspořádali jsme školení pro představenstvo SBD POKROK, pro výbory SVJ a představenstva BD, jejichž domy spravujeme, aby věděli, co je od ledna čeká. Jsme připraveni pomoci jim při úpravě stanov a při řešení konkrétních situací.
V Praze pokračuje privatizace bytového fondu – současní obyvatelé městsk
ých bytů ale nemají se zakládáním bytových družstev praktický žádné zkušenosti. Vy naopak máte zkušenosti velké. Můžete jim pomoci?
Máme mnoho tisíc členů, detailně známe problematiku bytového družstevnictví, disponujeme bohatými zkušenostmi a fungujícím profesionálním aparátem. Můžeme tedy praktické zkušenosti efektivně předat nově vznikajícím bytovým družstvům už v době přípravy jejich vzniku a pak je provázet nelehkým obdobím založení členské evidence bytového družstva, financování a koupě domu od obce, až po převzetí domu do vlastnictví bytového družstva a jeho následnou správu.
Máme za sebou vlnu zakládání SVJ, které v minulosti vyplývalo ze zákona a které nám přineslo mnohé zkušenosti z převodu bytů do vlastnictví členů družstva. Bylo by proto škoda, abychom je nemohli předat těm, kdo je potřebují.
Text: Alena Čechová
Foto: SBD Pokrok
