Perličky Františka Dostála

František Dostál se živil téměř do svého důchodu jako konstruktér obráběcích strojů, ale žil jako lovec okamžiků, které dovedl díky svému pozorovacímu talentu a smyslu pro humor proměnit v drobné příběhy. Laskavé, nostalgické i kuriózní. Poznáváme na nich nejen jeho rodné Vršovice, ale i zákoutí z mnoha dalších pražských čtvrtí, záběry z ulic, hospůdek a další, kvůli nimž se vyškrábal až na oblouk železničního mostu. Tak vznikaly jeho cykly Pražské příběhy, Úsměvná zastavení, Psí příběhy, Letní lidé a další.
„Ulice, největší scéna světa, přináší seskupení lidí a věcí, které se u stolu těžko navymýšlí. Snažím se proto být u lidí blízko. Fotografie je pro mne vzpomínkou na okamžik radosti, o který se chci poctivě podělit s ostatními. Nehraji si pod kupolí skleníku vlastní originality, kterou mají obdivovat ostatní,“ vyznává se František. „Cílem umění je činit život šťastným – řekl kdysi slavný Michelangelo. Proto ve fotografii člověka neurazím, neboť fotografuji pro pousmání v srdcích lidí. Člověk člověku se dnes vzdaluje, ale fotografie má moc lidi sbližovat. Kéž to bude platit i v letech, které nás ještě čekají.“
Text:(rb), foto: František Dostál
František Dostál (narozen 21. 7. 1938) získal za své stále černobílé fotografie četná ocenění doma i ve světě.
Můžete si je připomenout
na reprezentativní výstavě v Tereziánském paláci Pražského hradu
od 24. dubna 2014.