tisk ]Právní úprava družstva v zákoně o obchodních korporacích II.
Dnes přinášíme druhou část článku Právní úprava družstva v zákoně o obchodních korporacích. S jeho první částí jste se mohli na portálu seznámit již 11. prosince 2013.
Právní úprava obchodních společností (společnost s ručením omezením, akciová společnost, veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) a družstev, která je dnes obsažena v druhé části obchodního zákoníku, je nově přesunuta do zákona o obchodních korporacích.
Rozhodování per rollam
V §§ 652 až 655 ZOK je zakotvena možnost rozhodovat per rollam (tzn. hlasování mimo schůzi), pokud to budou připouštět stanovy družstva. Rozhodování per rollam probíhá tak, že družstvo nebo osoba oprávněná ke svolání členské schůze zašle všem členům družstva na adresu uvedenou v seznamu členů návrh rozhodnutí. Člen družstva vyjádří písemně své stanovisko (to je zda hlasuje pro nebo proti rozhodnutí, popřípadě, zda se zdržel hlasování) a vyjádření ve stanovené lhůtě doručí zpět družstvu. Návrh zasílaného rozhodnutí musí obsahovat text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění, lhůtu pro doručení vyjádření člena určenou stanovami (jinak 15 dnů), podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí, popřípadě další údaje určené stanovami. Nedoručí-li člen ve lhůtě družstvu souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Výsledek rozhodování per rollam, s uvedením dne jeho přijetí, oznámí družstvo na informační desce a současně zašle všem členům na adresu uvedenou v seznamu členů.
Shromáždění delegátů
Pokud to stanovy určí, může působnost členské schůze plnit zcela nebo zčásti shromáždění delegátů. V takovém případě stanovy určí působnost shromáždění delegátů a pravidla pro zařazení všech členů družstva do jednotlivých volebních obvodů. Volební obvody zřizuje a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve stanovách a za každý volební obvod se volí jeden delegát z řad členů zařazených do tohoto volebního obvodu. Družstvo vede seznam delegátů, do něhož se zapisuje jméno, příjmení a bydliště delegáta, popř. jiná jím určená adresa pro doručování, den vzniku a den a důvod zániku jeho funkce. Člen družstva má právo do seznamu delegátů nahlížet. Pokud bude člen žádat opis seznamu delegátů, je povinen zaslat družstvu písemnou žádost a uhradit stanovené náklady. Třetí osoby mohou nahlížet do seznamu delegátů, pokud osvědčí právní zájem nebo doloží písemný souhlas delegáta, kterého se zápis týká, přičemž podpis delegáta musí být úředně ověřen. Na rozdíl od seznamu členů, kde zákon uchovávání údajů nikterak výslovně neomezuje, doba uchovávání údajů o bývalém delegátovi je omezena v § 681 ZOK na 10 let. Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové obvodu, za který byl zvolen, pokud neurčují stanovy jinak. Na rozdíl od obchodního zákoníku, který pro ustanovení shromáždění delegátů stanovil pouze obecnou podmínku (viz. § 239 odst. 7 ObchZ – pokud s ohledem na rozsah družstva není dobře možné svolávat členskou schůzi), stanoví v § 670 odst. 1 ZOK možnost zřídit shromáždění delegátů pouze u družstva, které má 200 a 
více členů. Pro rozhodování shromáždění delegátů nebude moci být použito rozhodování per rollam.
Vyloučení člena z družstva
Další podstatná změna se týká vyloučení člena z družstva, o němž rozhoduje podle § 617 ZOK představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. V § 617 odst. 2 ZOK je zakotvena lhůta, v níž je možné člena vyloučit. O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se družstvo dozvědělo o důvodu vyloučení (subjektivní lhůta), nejpozději však ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal (objektivní lhůta). Rozhodnutí o vyloučení předchází podle § 615 ZOK písemná výstraha. Proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení. Podle stávající právní úpravy v § 231 odst. 4 ObchZ se proti rozhodnutí představenstva o vyloučení podává odvolání k členské schůzi, přičemž lhůta pro podání odvolání činí 3 měsíce. Členství vylučované osoby zanikne podle § 619 ZOK marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. V § 622 ZOK je nově upravena možnost družstva rozhodnutí o vyloučení zrušit. Se zrušením vyloučení však musí vylučovaná osoba písemně souhlasit. Neudělí-li vyloučená osoba souhlas do 1 měsíce, kdy jí bylo rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení se nepřihlíží; to neplatí, pokud tato osoba o zrušení rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala. V případě, že bylo rozhodnutí o vyloučení zrušeno, platí, že členství v družstvu nezaniklo.
Nejdůležitější změny v právní úpravě bytového družstva
Právní úprava bytového družstva je přitom ve vztahu k obecné úpravě družstev úpravou speciální – zvláště se upravují ty otázky, které nelze upravit jednotně v rámci obecné úpravy družstev. V § 727 ZOK je vymezen účel bytového družstva, které může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Bytové družstvo může za podmínek stanovených zákonem provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů a tato činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter. Podmínkou činnosti bytového družstva (s v
ýjimkou založení družstva za účelem pořízení nemovitosti s byty) je, že má byty, které může dát do užívání svým členům. Tyto byty jsou byty družstevními. V § 729 ZOK je obsažena definice družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru.
Speciální náležitosti stanov
Stanovy bytového družstva obsahují vedle obecných náležitostí podle § 553 ZOK také speciální náležitosti podle § 731 ZOK. Jde o náležitosti vymezující pravidla nájemního vztahu bytového družstva a jeho člena (tzn. podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu). O změně úpravy náležitostí stanov v oblasti pravidel družstevního nájmu rozhoduje členská schůze. S ohledem na jejich význam však je vyžadován souhlas všech členů, kteří mají s bytovým družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt anebo mají podle stanov na její uzavření nárok. Pro nájem družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru se podle § 741 ZOK použijí ustanovení nového občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru s výjimkou ustanovení o výpovědi nájmu. Sankcí za porušování povinností vyplývající z nájmu bude pouze vyloučení z družstva (družstvo již nebude moci svému členovi dát výpověď z nájmu).
Uzavření nájemní smlouvy
Vedle obecných práv, o kterých jsem se zmínila již v právní úpravě družstva, má člen bytového družstva právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu na dobu neurčitou a právo na stanovení nájemného spojeného s užíváním družstevního bytu podle § 744 ZOK. Člen bytového družstva by měl hradit pouze náklady spojené s užíváním bytu, s provozem bytového domu, v němž se družstevní byt nachází (tzn. náklady na opravy, modernizace a rekonstrukce), popř. poskytovat paušální příspěvek na náklady spojené s provozem bytového družstva.
Převod družstevního podílu
Další významná změna se týká převodu družstevního podílu. Ten může být převeden pouze na osobu, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva. Podle § 735 ZOK mohou stanovy vyloučit nebo omezit členství právnické osoby v družstvu. Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází nově i k převodu samotného nájmu družstevního bytu, včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhům bytového družstva vůči převodci. Změna nastane i v právní úpravě společného členství manželů v bytovém družstvu, to vznikne podle § 739 ZOK, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Družstevní podíl není součástí společného jmění, pokud jej jeden z manželů nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví (např. darem, děděním apod.). Manželé si mohou ujednat smluvený majetkový režim společného jmění, který bude odlišný od zákonného režimu. Společné členství manželů pak zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle nového občanského zákoníku.
Omezení použití zisku
V § 750 ZOK je zakotveno omezení použití zisku u bytového družstva, ten je možný použít pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. Dále je bytové družstvo omezeno v možnosti zastavit nebo zatížit družstevní byty nebo domy s družstevními byty nebo pozemky jimi zastavěnými. O takových transakcích rozhoduje členská schůze bytového družstva, přičemž k rozhodnutí o nich musí získat předchozí písemný souhlas dvou třetin členů družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů. Souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.
Závěr
Zcela nová legislativa v oblasti soukromého práva přináší do života běžných občanů i obchodních společností řadu podstatných změn, na které je třeba se včas připravit a tuto přípravu rozhodně nepodcenit. Obchodní společnosti a družstva budou muset prověřit, zda nejsou jejich stanovy (respektive společenská smlouva) v rozporu s donucujícími ustanoveními (tedy těmi ustanoveními, od kterých není možné se odchýlit). Taková ujednání se totiž nabytím účinnosti nového zákona automaticky ruší. Část stanov (společenské smlouvy), která nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními nového zákona o obchodních korporacích, zůstane nadále v platnosti. Obdobně to platí i pro smlouvy o výkonu funkce členů statutárních orgánů. Jestliže je nezmění, bude výkon funkce po tomto datu bezplatný. Pokud korporace na novou právní úpravu reagovat nebudou, může jim v konečném důsledku hrozit až soudní zrušení.
Text: JUDr. Jitka Vepřková Zábojová, vedoucí organizačně-právního oddělení Stavebního bytového družstva POKROK
Foto: archiv redakce
