Historie a současnost zateplovacích systémů

Datum: 18.9.2013
obrázek
Zateplování obydlí je staré jak lidstvo samo. Teplená pohoda byla důležitá i pro člověka žijícího v minulosti. Dávala mu pocit bezpečí, umožňovala rychlejší regeneraci sil a obecně zvyšovala hodnotu jeho života. Zateplování začínalo vyplňováním spojovacích spár mechem, budováním sídel z materiálů s lepší tepelnou kapacitou či malou teplenou vodivostí. Takto se kontinuálně vyvíjí až do doby, kdy lidstvo zlepšuje dostupnost svého oblékání.

Takto se kontinuálně vyvíjí až do doby, kdy lidstvo zlepšuje dostupnost svého oblékání. Tehdy se stává další proces zlepšování tepelné pohody domovů zbytečný. Lidé jsou dostatečně oblečeni a chodí jak venku, tak uvnitř ve stejných šatech. Topí se jen za extrémně nízkých venkovních teplot, a to ještě jen v místnostech, kde lidé trvale pobývají.

Během krátké doby se však mění náhled na vnímání vnitřního prostoru domu. Dříve to byl jen prostor chránící před nepřízní okolí. Postupně místnosti v domě přestávají sloužit výhradně tomuto účelu, ale jsou využívány i k odpočinku a k práci. A člověk se zde nechce cítit svázán těžkým oblečením, ale chce žít lehce a uvolněně. S tím jde samozřejmě ruku v ruce i požadavek, aby všechny místnosti byly vytápěny bez rozdílu, zda jsou obývány či ne. Samozřejmě taková změna v užívání vyvolává tlak na vyšší tepelnou pohodu spojenou s vyšší spotřebou surovin na výrobu tepla. Tím se zase dostávají do popředí zateplovací systémy.

První aplikace

Vždy se vycházelo z přírodních materiálů a v první řadě šlo o dřevovláknité desky. Jsou to známé heraklitové desky anebo desky z lněného pazdeří. Tyto materiály se mechanicky připevňovaly k povrchu, armovaly rabicovým pletivem a omítaly silnovrstvými minerálními omítkami. Díky objemové nestálosti těchto produktů docházelo k častému vzniku trhlin takto vytvořeného sendviče a k jeho postupné degradaci.

V první polovině 20. století dochází k prudkému nástupu chemického průmyslu a k výrobě syntetických hmot. Jedním z produktů této chemické revoluce se stal i polystyren. Poprvé jej začal vyrábět německý chemický koncernu IG Farben. Až v padesátých letech se na světlo světa dostává polystyrénová izolační deska. V roce 1957 je aplikován na rodinném domku z režného zdiva první zateplovací systém z polystyrenových desek.

V 70. letech se do kontaktních systémů jako izolant začíná zapojovat minerální vata. Ne z důvodu svých lepších vlastností jako je například difuzní odpor nebo požární bezpečnost, ale také z důvodu uplatnění na trhu poté, co byla zvládnuta technologie výroby tuhé desky.

Také omítky aplikované na zateplovacích systémech prošly vývojem. Nejdříve se používaly silnovrstvé klasické minerální omítky. Tyto omítky byly velmi tvrdé a nedokázaly přenést napětí, které na povrchu izolantu vytvořilo teplo ohřátím systému. Proto se postupně přecházelo na omítky tenkovrstvé, disperzní pastovité směsi takové jako je známe z dnešní doby. Aplikaci silnovrstvých modifikovaných omítek si zachovalo jen Německo, kde tradice klasických omítek byla tak silná, že se tam na zateplovací systémy používají dodnes.

Jak to bylo u nás

V Československu se problém dodatečného zateplení stávajících staveb dostává na přetřes na počátku 70. let minulého století. Tehdy se totiž naplno začaly projevovat špatné tepelně technické vlastnosti prvních panelových soustav realizovaných na přelomu 50. a 60. let. Jednalo se hlavně o soustavu G57. Zde byl nejslabším článkem štít a první pole průčelí. Časem se v těchto krajových bytech začaly vyskytovat plísně. Aby se posunul rosný bod z interiéru bytů na obvodovou konstrukci, bylo rozhodnuto dodatečné zateplení těchto stěn provést přizdívkami z pórobetonových tvárnic.

Přizdívka byla založena v úrovni podlahy 1. NP a pokračovala až pod římsu objektu. Příčka byla kotvena k železobetonovému podkladu hřeby či klempířskými skobami. Povrch tvořila klasická omítka armovaná rabicovou sítí. Z důvodu nedostatečného kotvení docházelo k odtržení příčky od podkladu. Tím se funkce takové přizdívky stávala velmi diskutabilní.

První aplikace polystyrénu jako izolace staveb byla v Československu použita v Příbrami. Zde se v 60. letech budovaly bytové domy z monolitického železobetonu. Do bednění se vkládala jako izolace polystyrénová deska. Na ni se s využitím rádlovacích drátů upevňovalo rabicové pletivo a na takto připravený podklad se nanášely silnovrstvé omítky.

V 80. letech i na našich stavbách byl aplikován klasický kontaktní zateplovací systém. Bohužel materiály na tyto aplikace neměly potřebné vlastnosti. Proto takto aplikované systémy vykazovaly časté poruchy. Příčinou těchto poruch byla nestálá objemová stálost polystyrénu. V polystyrénových deskách i po jejich expedici docházelo k dotvarování, což se samozřejmě projevilo trhlinkami na fasádě. Sklotextilní síťoviny zase ztrácely svou pružnost, a tím nedokázaly přenést velká tahová napětí. Kotvení systému se provádělo obyčejnými hřebíky, vrchní povrch tvořila jen štuková omítka a k lepení se používalo lepidlo na lepení obkladaček. Proto aplikace klasických zateplovacích systémů do 80. let neměla v Československu moc dobrou pověst.

Na sklonku 80. let byla také československými dodavateli stavebních hmot vyvinuta tepelně izolační omítkovina zvaná thermfix. Byla to lehčená omítkovina stříkaná na podklad, s patentově chráněnou metodou obalení polystyrénových kuliček pojivem s následnou aplikací k podkladu. Nevýhodou celého systému byla malá tloušťka nanášené omítkoviny, která mohla být nejvíce 6 cm. Optimálně se nanášela v tloušťce do 4 cm. Tímto materiálem, který byl používán ještě v 90. letech, byly dodatečně zateplovány hlavně štítové stěny panelových domů na Proseku, kde se dají tyto realizace objevit i dnes.

Jako konkurence ke kontaktnímu zateplení bylo na našich panelácích vyzkoušeno i zateplení s provětrávanou vrstvou. Izolant byl tvořen z minerálních desek osazovaných mezi vytvořený rošt z dřevěných latí. Krycí vrstva byla vytvořena z hliníkových nebo plastových lamel. Tento způsob dodatečného zateplení postupem času také vykazoval časté vady. Izolační desky byly nedostatečně kotveny k podkladu a docházelo k jejich sesouvání. Systém latí vytvářel lineární tepelné mosty. Limitován byl i vysokými nároky na logistiku a zručnost aplikátorů.

Porevoluční změny

Po pádu železné opony se otevřela cesta k dovozu již vyzkoušených a sofistikovaných zateplovacích systémů ze zahraničí na náš trh. Pro naše stavebnictví to bylo v podstatě štěstí, neboť všechny dětské nemoci těchto systémů byly již z větší části vyřešeny a my jsme měli tu možnost, že jsme mohli do rozjetého vlaku jen přistoupit. Záviselo jen na odstranění negativních zkušeností s těmito systémy díky domácí produkci z předrevolučních let. Poptávka investorů po zateplení byla vyvolána i rychlým růstem cen za vytápění, ale i vlastní politikou státu.

Současná nabídka

Současný stavební trh umožňuje velký výběr zateplovacích systémů. Všichni výrobci disponují různými aplikacemi svých výrobků dle podkladu, místa určení i vlastností. Jen je samozřejmě nutné s odborníky zkonzultovat správné řešení. A to už laik nedokáže díky velké škále těchto výrobků si sám určit.

Velký tlak díky stavbě pasivních a nízkoenergetických domů je nyní vyvíjen na zlepšování parametrů izolačních materiálů. Vývoj jde dopředu i v oblasti stěrek. Neustále se zvyšuje rázová odolnost vrchní stěrky proti mechanickému porušení systému. Takový systém se pak investor nemusí bát použít i na frekventovaných místech.

Snad největší škála výrobků je v omítkovinách. Kromě základních akrylátových, silikátových a silikonových omítek se na trh dostávají omítky založené na nanotechnologiích, které se neustále „očišťují“.


r

Z uvedeného je vidět, že zateplovací systémy mají za sebou víc jak půl století úspěšných aplikací a není zatím důvodu, proč by lidstvo mělo od těchto technologií odcházet. Spíše naopak se budou muset časem řešit problémy se sanací již realizovaných staveb, a to díky konci jejich trvanlivosti, která je zhruba 25 let.

Text: Vratislav Janík

Foto: Trigema Building

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne