Úspěšné pěstování černé plísně

Datum: 13.8.2013
obrázek
Na rozdíl od užitečných plísní, což je označení pro různé nedokonalé houby (Fungi imperfecti), které produkují antibiotika (Penicillium), organické kyseliny, případně průmyslové enzymy, je černá plíseň (Stachybotrys chartarum) jedna z nejškodlivějších plísní, která roste na stavebních materiálech, jako jsou zdi, stropní obklady, tapety, izolační desky, dřevovláknité desky, dřevo a další materiály s vysokým obsahem celulózy.

Může způsobit závažné zdravotní problémy, jako jsou chronické záněty a onemocnění dýchacích cest a plic, alergie a bolesti hlavy. Česká republika patří do klimatického pásma s vysokou pravděpodobností vzniku plísní, pokud pro ni existují příznivé podmínky. K nim patří teploty od 5 do 40 °C a dostatečná vlhkost.

Na rozdíl od podávání rad jak se plísním vyhnout, vytvořme si virtuální realitu, že je v bytě chceme úspěšně pěstovat. Nechť se čtenář zamyslí nad tím, zda skutečně není oním tvůrcem začínajících kolonií plísní posléze bujně okupujících stěny bytu.

Návod na nežádoucí pěstování černé plísně

Pro pěstování černé plísně nám postačí vhodný, nejlépe centrálně vytápěný byt v panelovém domě. Betonové panely, plovoucí podlaha, linoleum, plastické hmoty nebo dlažba samy o sobě nezakládají podmínky k pěstování plísní, ale vzhledem k omezené pohltivosti vzdušné vlhkosti se nám může podařit jejich specifické vlastnosti zvýraznit. Vzdušná vlhkost v bytech je zpravidla důsledkem činnosti a přítomnosti lidí. Stavební materiály a další předměty v bytě s různou povrchovou úpravou, různou mikro a makro pórovitostí mohou vzdušnou vlhkost ve formě páry do určité míry pohlcovat a při větrání uvolňovat. Pokud však vlhkost zkondenzuje, mění negativně termofyzikální vlastnosti a životnost stavebních materiálů. Pálená cihla patří k výrazným absorbentům vlhkosti s relativně nízkou tepelnou vodivostí do té doby, než vlivem stavebních závad nebo kondenzací vzdušné vlhkosti dojde k navlhnutí. Pak se tepelná vodivost může negativně zvýšit až na trojnásobek.

Zaměříme se na vytápění

Pokud máme byt s větším počtem místností, budeme vytápět jen místnost, kde převážně žijeme. Vytápění v ostatních místnostech zcela uzavřeme a vlivem vnitřních prostupů tepla mezi byty nabereme teplo od sousedů. Zejména pokud na radiátorech máme elektronické indikátory se spouštěcí teplotou více než 30 °C, dosáhneme nulových náměrů. Můžeme se tak domnívat, že jsme žádné teplo nespotřebovali, i když teplota v těchto „nevytápěných“ místnostech dosahovala 15 – 20 °C.

Nulová spotřeba tepla

Můžeme se také dožadovat „nulové úhrady“ za vytápění v důsledku údajné „skutečné nulové spotřeby tepla“. Pokud se to vašim sousedům zejména v okrajových energeticky náročnějších bytech nebude líbit, odkažte je na stanovisko soudních znalců a energetických auditorů, kde se dozvíte, že vás k úhradě za nulové náměry nemá nikdo co nutit, poněvadž neodebírat teplo z vlastního radiátoru je vaše nezpochybnitelné právo a navíc od souseda je to levnější.

Vděčným místem pro pěstování plísní jsou kuchyně

I tam můžete úplně uzavřít otopné těleso, neboť teplo z přípravy pokrmů vytápění nahradí. Tak se to dovídáme z různých dotazů „jak to, že mám platit, když jsem v kuchyni vařil, ale netopil“. Při přípravě pokrmů získáváme nejen teplo, ale také vodní páru, kterou sice nevidíme, ale při překročení určitého maxima – rosného bodu bude tato pára kondenzovat na oknech a chladnějších stěnách. I tady můžeme na otopných tělesech naměřit nulovou spotřebu tepla. Pokud máme termostatické ventily, nemusíme sami vytápění zavírat. Ventily je automaticky zavřou.

Pokud zůstaneme v kuchyni, musíme připomenout ještě vaření a pečení na plynu. Zatímco elektrický sporák dodává jenom teplo, plynový sporák produkuje relativně značné množství páry. I za tuto páru vám plíseň bude vděčná, navíc její kondenzací získáte výparné teplo. Aby byl pro spalování plynu dostatek vzduchu, nebudeme otvírat okna, ale otevřeme dveře do nevytápěných místností. Smísením vzduchu z kuchyně o teplotě 25 °C a relativní vlhkosti 90 %, který má rosný bod cca 23,5 °C se vzduchem z nevytápěné ložnice o teplotě 15 °C a relativní vlhkosti 60 % získáme při směšovacím poměru 50/50 vzduch o teplotě cca 20 °C a relativní vlhkosti 75 %. Tento vzduch má rosný bod cca 16 °C a v nevytápěné ložnici při teplotě venkovní stěny 11,6 °C poskytne dostatek životodárné vody pro další kolonie plísní.

Plíseň v koupelně

Nezanedbatelným zdrojem vody pro úspěšné pěstování černé plísně v bytech je i vhodně provozovaná koupelna. Zejména v moderních panelových domech je situována zpravidla v centrální části bytu, čímž odpadá obava, že by nám získaná vodní pára nekontrolovatelně unikala. Pokud navíc nemáme anebo vypneme nucené větrání, bude výsledek téměř zaručený. Při sprchování nebo koupání jsme s uvedenou, sice neviditelnou parou získali i teplo. Pokud v koupelně nechceme přímo vytvořit prostředí vlhkostně podobné sauně, pak doporučujeme otevřít dveře z koupelny do celého bytu. Jestliže máme dobře utěsněná plastová okna a termostatické ventily, pak nepřijdeme ani o páru a teplo. V místnostech, kde máme zcela uzavřená otopná tělesa a v důsledku toho chladnější stěny, bude výsledek kondenzace zcela zaručen.

Provoz průtokových plynových ohřívačů

Ještě výraznější dopad životodárné vody na plísně je provoz průtokových plynových ohřívačů. Pokud bychom neměli zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu a bezpečně pracující odvod spalin, plísni by se dobře dařilo, ale my bychom nemuseli takové koupání nebo sprchování přežít.

Neméně zajímavý je tepelně fyzikální popis běžného praní, sušení a žehlení spojený jak s přívodem tepla, tak s přívodem vlhkosti. Zejména při dějích spojených s přívodem tepla se ventily samy uzavřou a budeme šetřit. Pokud by nám některý svérázný vykladač fyzikálních zákonů chtěl termoventily doplnit o trvalé neproměnné omezování jejich funkce ať směrem dolů, nebo směrem nahoru, tzn. nemohli bychom ventily úplně uzavírat nebo úplně otevírat, poradí nám zcela jistě pozorný žák základní školy jak toto omezující nastavení ošidit, neboť termoventily nám mají sloužit, nikoliv nás omezovat.

Úspěšné pěstování černé plísně je téměř zaručené

Pro černou plíseň bude výrazně prospěšnější nesušit jen jeden ručník, ale celý obsah pračky na rozkládacím stojanu. V místnosti s elektronickým indikátorem podle ČSN EN 834 a zavřeným otopným tělesem naměříme nejen nulovou hodnotu „skutečné spotřeby tepla“, ale úspěšné pěstování černé plísně je téměř zaručené.

Další zdroj životodárné vlhkosti pro plíseň můžeme očekávat v důsledku pobytu osob, případně domácích zvířat. Člověk nejen produkuje teplo v rozsahu 50 ÷ 100 W, mimořádně až 300 W, což je často propagováno jako zdroj úspory prostřednictvím termoventilů, ale produkuje i vodní páru (dech, pot) v množství 40 ÷ 250 g/h podle teploty místnosti. V ložnici tak lze očekávat, že dva lidé vyprodukují za 8 hodin minimálně 0,64 kg vodní páry. Pokud si však námi nadýchnou vlhkost a námi vyprodukované teplo chceme ponechat a chceme zachovat nulový náměr indikátoru, nebudeme po ránu ložnici krátkodobě a intenzivně větrat. Naše začínající plíseň bude vděčná.

Milovníci květin

Milovníci květin musí pokud možno denně své květiny přiměřeně zalévat. Čím více zeleně (filodendron, fíkus atd.), tím více kyslíku a tím zdravější prostředí i pro člověka. Květiny však vodu nespotřebují, ale z listové plochy ji odpaří. Pokud si chceme tuto vlhkost ponechat ku prospěchu plísní, pokud možno nebudeme větrat, protože člověk ani květina průvan dobře nesnáší.

Jako zevšeobecňující podmínku pro úspěšné pěstování černé plísně v bytech je nutno popsat větrání, které všeobecně tvorbě plísně škodí. Podstatný rozdíl je při větrání v zimním období a větrání v letním období. Zatímco v zimě krátké intenzivní vyvětrání vlhkosti v libovolné denní nebo noční době plísni škodí, větrání v letních měsících by mělo být cíleně zaměřeno na dobu, kdy je venku vedro až dusno a vzduch s vysokou relativní i absolutní vlhkostí se rád své vodní páry zbaví na chladnějších stěnách bytu. Pojem relativní vlhkost je nutno chápat skutečně relativně, neboť stejná relativní vlhkost například 90 % v letních měsících při teplotě 25 °C představuje měrnou – skutečnou vlhkost 19 g/kg (19 g vodní páry na 1 kg suchého vzduchu) vzduchu, ale v zimních měsících například při teplotě -10 °C představuje skutečnou vlhkost cca 1,2 g/kg. Ochlazením letního vzduchu na teplotu místnosti 20 °C se dostaneme do mlhové oblasti s rosným bodem mezi 24 ÷ 25 °C, kdežto ohřátím zimního vzduchu 20 °C se relativní vlhkost sníží na 10 % s rosným bodem cca -12 °C. Z uvedeného vyplývá, že letní větrání v denní době je při vysoké venkovní teplotě černé plísni prospěšné, zimní větrání v kteroukoliv denní i noční dobu černé plísni neprospívá. Navíc při zimním nevětrání a uzavření otopných těles nejen přispějeme prosperitě černé plísně, ale pokud máme elektronické indikátory, dosáhneme i nulových náměrů.

Text: doc. Ing. Josef Patočka, CSc.

Foto: Henkel a archiv redakce

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaký rozměr má váš byt?
 
46%
 
17%
 
20%
 
7%
 
5%
 
4%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

Odkazy

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne