Soňa Lebedová - Svět doteků a pocitů

Datum: 19.4.2013
obrázek
Člověk čas od času zatouží po doteku umění a snaží zkonfrontovat svůj pohled na svět s někým, kdo se dívá na své okolí úplně jinýma očima. Samozřejmě, že ne vždy dojde ke ztotožnění, protože řeč umělce je složitější a jeho názory nemusejí být kategorické a jednoznačné. A snad právě v tom je kouzlo umění, v tom je jeho krása.

Znovu jsem se po několika letech vypravil do Příbrami, abych zase navštívil známý ateliér, kde mne přijala k příjemnému posezení malířka a grafička Soňa Lebedová. Nad nejnovějšími grafikami a obrazy se řeč stočila až k samým začátkům jejího zájmu o výtvarné umění.

Dělá to, co vždycky dělat chtěla

Za okny převažovala křehká šeď lednového dne. Vločky sněhu tiše dopadaly na větve stromů. Sluneční paprsky v jednom okamžiku pronikly do ateliéru a ozářily obraz na malířském stojanu. I další díla rozestavěná kolem stěny se ocitla v hřejivém objetí, které umocňovalo strhující harmonii teplých barev.

„Původně jsem chtěla jít studovat na keramickou školu do Bechyně, ale skončila jsem v Berouně. Po studiích na SPgŠ jsem absolvovala několik soukromých kursů výtvarných technik a nakonec jsem si stejně prosadila svou, posedlost výtvarnou tvorbou. Už více jak pětadvacet let se jí věnuji a dělám to, co jsem vždycky dělat chtěla,“ poznamenává Soňa Lebedová.

Snění a emotivní křehkost

„Malířka patří mezi ty tvůrce, jež charakterem svého výtvarného projevu zůstávají věrni jednou nastoupené linii, jejíž variabilita probíhá spíše rozhojněním námětových okruhů a duchovním prohloubením, než častou obměnou forem. Její tvorbu je možno zjednodušeně označit etiketou magický symbolismus,“ napsal v katalogu jedné z úspěšných výstav PhDr. Milan Morávek.

Na stojanu uprostřed ateliéru se střídají obrazy, na nichž můžeme pozorovat autorčinu virtuózní modelaci lidské fyziognomie, sledovat zjemnělé barevné tóny nanášené na plochu plátna. Nechat se opájet malířčinými charakteristickými závoji světelného oparu, které sjednocují kolorit jednotlivých obrazů k výslednému harmonickému účinu a také zesilují atmosféru nostalgického snění a emotivní křehkosti.

Smutek, melancholie a něha

Velké desky obsahují desítky grafických listů. Prohlížím si je. Defilují na nich ženy, které nejsou sice otevřeně erotické, ale jsou pointovány jakousi lačnou zvědavostí ke světu utkvělých představ a snů, vyvinutého z našeho podvědomí, vždy jako by náhle zastavených vyšším zákonem nedotknutelnosti.

„Litografie jsou, do jisté míry, omezeny technikou zpracování, proto bývají realističtější než oleje nebo kombinované techniky, ale i u nich balancuji na tenké hranici mezi skutečností a snem, v poloze, kde se vzájemně prostupuje smutek, melancholie a něha. I při jejich tvorbě používám prvky odvozené z pohybů vln, z letu ptáků, z rozpuštěných vlasů nebo z vlnivých pohybů vlajícího šatu, nebo hebkosti motýlích křídel. Nevyhýbám se žádné zkušenosti, možná bych někdy chtěla ilustrovat nějakou knížku poezie, povídky nebo román. Přiznám se, že miluji detektivky, fascinuje mne divadlo. Zážitky z některých inscenací se zprostředkovaně objevují i v mých dílech.”

Bez slunce není života

“Velmi ráda cestuji, toulání po Paříži je úžasné. Nyní jsem se zamilovala do jižní Itálie. Teplo tam získané pak prostupuje do mých obrazů. Slunce žhne, na plážích se ženy choulí pod slunečníky, vítr si pohrává s jejich vlasy. Není to ale jenom teplo a světlo, je to pro mne záležitost imaginativní, inspirační, protože bez slunce není života. Když nevidím slunce, tak můj energetický náboj klesá, s tím souvisí i moje zranitelnost. Potřebnou vnitřní energii jsem schopna načerpat v přírodě. Ta žije svým životem a my do ní zasahujeme mnohdy velmi necitelně, porušujeme její zákonitosti. Pro mne je pobyt v přírodě očistná lázeň, která mi pomůže uklidnit se, setřást ze sebe strach a načerpat novou energii, kterou nutně potřebuji ke své tvorbě,“ podotýká Soňa Lebedová.

Obrazy jako odeslané dopisy

V jejím současném usilování je vidět snaha po integraci a syntéze myšlenkových a malířských složek jejího vzácně soustředěného a v podstatě monotematického zaujetí. Je nutno ocenit její vůli směřující ke sdělnosti imaginace, stejně tak i snahu po sjednocení motivistických a ikonografických souvislostí významového rejstříku. Výsledkem kompozičního úsilí je pak spontánnost tvarové i barevné skladby, působící dojmem lehkosti záznamu prvotní dokonalé vize. Její díla jsou, obrazně řečeno, odeslanými dopisy, v nichž si každý vyčte příběhy lidí tohoto rozporuplného světa, kde ale stále ještě existují blahodárné sluneční paprsky, kde bělostné šíje dívek touží po pečeti milencových úst, kde stále ještě existuje okouzlení, krása či dokonce uhrančivost.

Výstava v Galerii Arte Decor

V Galerii Arte Decor Gražyna v Truhlářské ulici v Praze se uskuteční slavnostní vernisáž autorské výstavy, na které představí své vitráže, lampy, zrcadla a návrhy výplní dveří a dekorací do oken Jana Handlová. Spolu s jejími díly se návštěvníci seznámí také s nejnovějšími výtvarnými počiny malířky a grafičky Soni Lebedové, která tuto výstavu iniciovala.

Vernisáž výstavy, která ponese název Doteky, se koná 25. dubna 2013 v 18 hodin. Výstava potrvá do 27. května 2013.


A tak se naskýtá otázka proč právě doteky? A Soňa Lebedová odpovídá:

“Protože věčnou inspirací pro má obrazová díla jsou střípky z mozaiky

- dojmy, pocity a lehounké doteky:

doteky vzpomínek na toulky přírodou, na závan horké letní noci

     doteky zlatavého letního dne

                                           doteky mořských vln, barevných skvrn, paprsků žhavého slunce

                                              doteky ze světa důvěrně známého i ze světa tajemně neznámého

                doteky myšlenek a snů

                      doteky tajných koutků naší duše

                            doteky pocitů z prchavých okamžiků

                                  doteky nálad z nečekaných setkání

                                       doteky lásky, pohlazení, pousmání“


Soňa Lebedová

se narodila 28. května 1959 v Příbrami. V letech 1974 – 1978 studovala na SPgŠ v Berouně. Od roku 1990 do roku 2001 byla členkou Sdružení výtvarníků ČR. V roce 1994 se stala členkou Unie výtvarných umělců České republiky. Věnuje se malbě, kresbě a grafice. Žije a tvoří v Příbrami. Její díla jsou zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v Německu, Rakousku a Polsku.

Text: Jan Chára, Foto: archiv autora

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne