Oldřich Karban - Žena, věčná inspirace

Datum: 27.7.2012
obrázek
Umělecké dílo od svých nejstarších počátků chce vyjadřovat pocity, nálady, myšlenky a filozofické názory jeho tvůrce, které nabízí široké veřejnosti. Pokud diváka zaujme, strhne a donutí k přemýšlení o pestrosti života a bohatosti světa kolem nás, pak splnilo své poslání.

Ženy v mnoha podobách

Na polici v ateliéru jsou vyrovnány drobné plastiky, představující ženy v nejrůznějších podobách. Malý stolek uprostřed pokrývají fotografie sochařových realizací v architektuře a také několik katalogů z umělcových výstav u nás i v zahraničí. Na sochařském stolku je připravena k restaurování komorní plastika – dívčí akt – vynikajícího českého sochaře Jaroslava Horejce.

Protipól k velkým plochám

A do ticha se ozve sochařův hlas: „Drobné plastiky jsou jakýmsi mým duševním a myšlenkovým protipólem k velkým plochám užitého umění. Potřebuji a nalézám uvolněný prostor pro realizaci náhodných nápadů, zachycení vracejících se myšlenek, prostor pro zaznamenání nálad a svébytné vyjádření vlastních pocitů. Potřebuji si “hrát” s námětem, experimentovat s materiálem a doslova vychutnávat strukturu jednotlivých materiálů a proměnlivost hmoty.”

Setkání s krásou

Prohlížím si katalogy z výstav. V jednom z nich Karel Žižkovský napsal: „Stačí přivřít oči a sochy se samy dávají do pohybu – naše fantazie jim vdechla život. Tady žena ve velkém spěchu odhazuje části svého oděvu. Plášť ještě vlaje ve vzduchu, ale tělo – rozpolcené, zdvojené tělo je vzrušeno napětím příštího zážitku. Milenec čeká, za chvíli se uskuteční věčně se opakující velkolepý zázrak. Pak přijde ráno, možná jiné ráno, hlava a tělo jsou ještě součástí posledního krásného snu, ale neúprosný hlas velí vrátit se do reality všedního dne. Tělo se jen násilně odděluje od snu, od hebkých přikrývek, mění polohu klidu v první pohyb…“

Dlouhá vlna, úsměv i ironie

A znovu pohled na polici s plastikami. Dívčí a ženské postavy vytvořené umělcovou představivostí a tvrdou prací s materiálem, ať už je to bronz, šedá litina nebo keramika, odhalují další skrytá tajemství, poutají stylizací ideální krásy. V několika variacích se tu objevuje žena s kloboukem, která se v půvabném oděvu vystavuje pohledům a předstupuje před jiné lidi a dává na odiv nejen krásu, ale i sounáležitost s ostatními. Sochař Oldřich Karban ovšem neformuje a nezachycuje pouze podobu oné krásné mladé ženy, ale směřuje k vyjádření čehosi podstatnějšího ve vztahu člověka a světa, totiž časovému charakteru jejich setkání. Toto téma sochař formuluje se zvláštní, prožitkově bohatou a výrazově kultivovanou radostí ze zjevnosti krásy a z možnosti setkání s ní v čase našeho života. Jeho pohledu nechybí ani lehký úsměv a laskavá ironie. Zaujme i plastika Dlouhá vlna, která je svébytným protějškem slavné Drtikolovy fotografie Vlna.

Nespokojuje se s dosaženým

Karbanova tvorba je filozofická, není úmyslným tvořením krásy, je objevováním krásy, která již existuje, je řečí, mluvou o nejvýznamnějších stránkách života. Umělec stále dokazuje, že je sochařem, který nepostrádá smysl pro humor, pohybuje se v bohatém myšlenkovém světě, ve kterém žena hraje prim. A jak napsal Karel Žižkovský, „…je sochařem, jehož tvorba se neustále vyvíjí od složité formy k formě jednoduché a není spokojen s dosaženými výsledky. A je si vědom toho, že cesta poznání a experimentu, na kterou se vydal, je dlouhá jako lidstvo samo a nikdy nebude u konce, dokud člověk bude bytostí myslící a toužící po světě dokonalém, harmonickém a vyrovnaném.“

Text: Jan Chára

Foto: archiv autora

Oldřich Karban

Narodil se 13. září 1945 v Praze. V letech 1960 – 1964 navštěvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Od roku 1968 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliérech profesora Jana Kavana a profesora Josefa Malejovského, kterou absolvoval v roce 1974. Těžištěm jeho práce v dalších letech byly sochařské realizace jak v exteriérech, tak v interiérech. Zúčastnil se mnoha výstavních akcí SČVU, připomeňme třeba výstavu Žena v současné tvorbě. Uspořádal mnoho autorských výstav, například v Poděbradech, Olomouci, Hradci Králové, Praze, Mariánské Týnici nebo na zámku Manětín. Řada jeho děl je v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Zastoupen je také ve sbírkách Národní galerie v Praze, Severomoravské galerii v Olomouci, ve sbírkách ministerstva kultury a Okresního muzea v Mariánské Týnici.

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne