Jan Dvořák – Obrazy na zámku

Datum: 1.11.2011

Až do 7. listopadu letošního roku mohou uměnímilovní návštěvníci navštívit výstavu obrazů akademického malíře Jana Dvořáka, která je instalována v Chvalském zámku v Horních Počernicích, kde si vystavené obrazy mohou přátelé výtvarného umění nejen prohlédnout, ale i koupit.

Pro svou malířskou tvorbu čerpá Jan Dvořák náměty především v krajině, kde žije. Střední Čechy jsou ve své rozmanitosti zachyceny na mnoha jeho obrazech, ať už pocházejí z okolí Bystřice, Jiřína nebo z České Sibiře. Řada námětů pochází z Podblanicka, kde na mnoha obrazech je dominantou bájný Blaník. Druhou malířovou velkou láskou jsou jeho rodné jižní Čechy. Tamní selské baroko zobrazené na jeho dílech je oproštěno od popisnosti, hmota budov je vyjádřena jenom v barvě.

Určující prvek v jeho tvorbě

A právě barevné skvrny v krajinných motivech jsou novým a určujícím prvkem v jeho dosavadní tvorbě. Jihočeská náves s lidovými barokními stavbami je zachycena v celé své nádheře, přesto však prostě. Malba je uvolněná a vzdušná, světlo v jemných pastelových valérech prozařuje celý námět a přitahuje pozornost. V typických horizontálních krajinách dosáhl Jan Dvořák výrazných úspěchů. Zpodobňuje na nich ta místa, která je nejvíc „zasáhla.“

Krajiny srdce

Jsou to krajiny obydlené člověkem, s domy, sloupy, cestami a zoranými poli, krajiny, kde voní a zpívá zem, ornice, brázda, kde cítíme vůni sena a zralých klasů, kde zaslechneme písně skřivana a kde na podzim nad hnědí sklizených polí krákají vrány. Jsou to krajiny jeho srdce s táhlými kopci a rozsochatými stromy, bájným Blaníkem a milovanými jihočeskými rybníky. Každý máme svou krajinu, svůj kousek země, kam se uchylujeme, kde nacházíme svůj klid. Je to krajina - útočiště, krajina - zákoutí, krajina - záliv, kde v stříbřitých hladinách vod a modrojasu oblohy čerpáme novou sílu, nové povzbuzení. Čím je náš život uspěchanější, čím více nás stravuje, tím toužebněji myslíme na tuto krajinu - krajinu srdce.

Kde nachází inspiraci

Jsou samozřejmě i jiné krajiny, které umělci přirostly k srdci a kde nachází inspiraci pro svá nová díla. Upoutaly ho šumavské hvozdy, kde se s úspěchem pokouší zachytit tekoucí vodu, její pohyb. Otevřená šumavská krajina s členěnými horizonty dostává malíře zpět do reálu, který je obohacen prolínáním jednotlivých barevných ploch. Několika díly jsou na výstavě zastoupeny pozoruhodné záznamy ze zahraničních cest. Například z francouzské Bretaně nebo z Kanady a Spojených států amerických. Mysl rozjasní Kytice slunečnic i dílo nazvané Kytička ze zahrádky. I u těchto obrazů lze ocenit razantní tahy štětce a kontrasty barevných akcentů.

Napětí mezi skutečností a snem

A co zdůraznit na závěr? Malíř stojí před světem plaše a v pokoře, ale s vřelou touhou proniknout k podstatě a svými osobitými prostředky intonovat neobyčejné písně k chvále přírody a života. Obrazy Jana Dvořáka měly a mají schopnost vyjádřit význam ticha, ale i ozvěnu úzkostného výkřiku v liduprázdném mlčení. A jsou schopny předat tento dar i nám, jsme-li schopni a ochotni pokorně naslouchat "tajné duši věcí." Mají tuto schopnost snad právě proto, že jejich tvůrce si dokázal uchovat svůj pocit odpovědnosti a nechal vyzrát své umění v napětí mezi tichem a promluvou, mezi skutečností a snem i mezi hmotným a duchovním. S bytostným vztahem k transformované, a přece bezprostřední životní zkušenosti kořenů, z nichž s chvěním vyrůstá vše, co je pevné a svébytné.