Jak se zbavit rusů v bytě?

Datum: 3.10.2011
obrázek
Za relativně krátkou dobu existence centrálně vytápěných, především panelových, sídlišť dokázali tento nový životní prostor dokonale využít dvě skupiny synantropního (s člověkem žijícího) hmyzu. Jsou to mravenci faraoni a rusi. Dnes se budeme věnovat rusům, kteří nejenže jsou považováni za opravdu odporná stvoření devastující hygienickou úroveň bytu, ale v některých případech mohou, na rozdíl od faraónů, i ohrozit naše zdraví.

Dokáží se přizpůsobit

Švábovití, k nimž rus patří, jsou živočichové, kteří se za posledních více než 300 milionů let, co se týče vzhledu, téměř vůbec nezměnili. Po celou tuto dobu se dokázali snadno přizpůsobovat měnícím se životním podmínkám, a tak více než 4 000 druhů přežilo do dneška. S člověkem na celém světě však žije pouze asi 50 druhů. Jeho obydlí s ním sdílí od nepaměti. U nás se v blízkosti člověka vyskytují pouze dva druhy švábovitého hmyzu – šváb obecný a rus domácí. Mimochodem, zoologické názvy odvozené z názvů národností (rusi, švábové) jsou matoucím vodítkem při určení jejich původu a svědčí spíš o „náklonnosti“ našich předků k těmto národům.

Skutečný původ našich švábovitých je totiž na africkém kontinentě. Šváb je méně přizpůsobivý, navíc dává přednost chladnějším prostorám, špatně leze vzhůru, a tak se vyskytuje nejčastěji v přízemních prostorách (restaurace, potravinářské provozovny apod.); v bytech mnohapatrových panelových domů se s ním prakticky nesetkáme. Rus domácí je velice přizpůsobivý novému prostředí, navíc se rychle množí, a tak není divu, že brzy osídlil nové byty v panelových domech, nabízející mu vhodné životní prostředí. Například v Praze se rusi objevili v panelácích již brzy po jejich první výstavbě, ve větší míře však začali panelová sídliště zabydlovat až v osmdesátých letech minulého století. Nyní máme údaje o jejich výskytu prakticky ze všech pražských sídlišť.

Jak žijí

V panelových domech nalezli rusi často ideální podmínky pro rychlé přemnožení. Je v nich teplo i v zimě (ve starší zástavbě je přece jenom v bytech chladněji) a rovněž je to dostupnost potravy a možnost šíření prostornou a teplou šachtou spojující jádra všech pater domu. Jak se rusové do domu dostanou? Zřejmě při stěhování nájemníků, ale i při nákupu zboží v kartonech, např. balených potravin. Rus je častým spolubydlícím nájemníků s nižší sociální a hygienickou úrovní, v jejichž bytech se rusi skutečně přemnoží, což může pak být důvodem opakovaného výskytu v domě. Autor se např. setkal s rodinami, kterým rusi vůbec nevadili. V jedné takové rodině nalezl jen v lékárničce stovky rusů.

Rus domácí se v bytě vyskytuje nejčastěji v kuchyni kolem kuchyňské linky, za chladničkou a v koupelně. V pokojích se usidluje pouze při přemnožení, nebo je-li zde zdroj vody a potravy domácího zvířectva. Potom ale zabydlí vše – knihovnu, šatník i televizi nebo šicí stroj. Přes den žije skrytě a za potravou a vodou vylézá v noci, a tak ho nejčastěji překvapíme při rozsvícení. Miluje různé škvíry a těsné prostory. Dospělý rus se „vecpe“ do škvíry o šířce 2 milimetry a omladina (nymfy) se schová do škvírek neuvěřitelně úzkých – půl milimetru. Je typickým všežravcem a v případě nedostatku vhodnější potravy žere vše poživatelné, i papír nebo textilie.

Rusi nelétají, zato rychle běhají – samec rusa vyvine rychlost až 30 cm za vteřinu. Má úžasnou rozmnožovací schopnost. Potomstvo od jedné samice za její plodné období se počítá na tisíce. Charakteristickou vlastností rusů je, že se rádi shromažďují na skrytých místech. To je dáno jednak vhodností takovéhoto úkrytu a také tím, že rusi ve svém trusu produkují tzv. agregační feromon.

Jak je poznáme

Dospělého rusa od švába rozlišíme na první pohled. Dospělý samec i samice švába jsou téměř černí a měří asi 2,5 cm. Rus je světle hnědý a menší – kolem 1 cm. Těžší bude rozlišit potomstvo rusů a švábů – tzv. nymfy. Ty jsou si dosti podobné a rozliší je spíše odborník. „Setkání“ s rusem domácím v hotelu či restauraci je asi pro mnohé z nás nepříjemné, ale výskyt rusů v bytě představuje skutečně závažnou situaci. V první řadě vzbuzuje odpor, vedoucí u některých osob až k hysterii – jde o tzv. entomofobii. Větší počet hmyzu vytvoří v místnosti charakteristický nepříjemný zápach. Hygienicky nesmírně významný je také fakt, že švábovití mohou pasivně přenášet celou řadu choroboplodných zárodků, a to od virů přes bakterie až k vajíčkům parazitických červů. Skutečné nebezpečí přenosu choroboplodných zárodků švábovitými však bude záviset na určitých okolnostech. Opravdové nebezpečí hrozí jen tam, kde má hmyz přístup k virulentním patogenům (např. Salmonella) a švábovitými kontaminovaná strava není před požitím tepelně upravena. Nemusíme snad proto ani zdůrazňovat, že právě v nemocnicích švábovití představují zvláštní riziko vzhledem k větší četnosti možných zdrojů různých patogenů. V bytech takové nebezpečí zpravidla nehrozí. Co však je z hlediska ohrožení lidského zdraví u rusů asi nejzávažnější – jejich trus a zbytky těl obsahují alergeny bílkovinného charakteru, které mohou vyvolat u lidí alergie. Riziko je tím větší, čím silnější a dlouhodobější je zamoření bytu. Podle nejnovější studie je 16 % všech alergií v ČR způsobeno alergeny švábů a rusů. Hypersenzitivita na švábí alergeny se projevuje ekzémem, alergickou rýmou, v těžších případech i astmatem. Toto zdravotní riziko je zvláště velké u atopických osob, tj. osob disponovaných ke vzniku alergie. Je dokonce popsáno úmrtí člověka na alergii vyvolanou přítomností rusů.

Jak se zbavíme rusů? Je možná prevence?

Dokonalá prevence proti osídlení objektů rusem neexistuje a stěží lze úplně zabránit zamoření (infestaci) domu tímto hmyzem. Dobrá hygienická úroveň a pořádek v domě a bytě však z počátku velmi ztíží přemnožení a dává větší šanci na vyhubení. Při likvidaci se určitě neobejdeme bez chemie – bez insekticidů. Alternativní metody hubení (např. lepové pasti či elektronické odpuzovače) u rusa nezabírají. Svépomocné užití insekticidů, např. postřikem bytu sprejovými insekticidy, může výskyt rusa v bytě velmi potlačit, úplného vymýcení však asi nedosáhneme. Navíc nás to přijde dosti draho. A tak nejlepší způsob, i když také ne zrovna levný, je svěřit se do péče odborníků. V současné době jsou firmy zabývající se dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací dobře vybaveny zkušenostmi, vhodnou aplikační technikou i insekticidy. Tito profesionálové užívají dvě metody zásahu proti rusům; buď plošně postříkají byty speciálními insekticidními přípravky, nebo pokládají insekticidní nástrahy, případně se kombinují obě metody. Pro postřik se užívají hlavně kontaktní přípravky Empire, Ficam, K. Othrin a Resposar. Při postřiku je třeba dodržovat určitá bezpečnostní pravidla, a to jak na straně aplikátorů, tak i obyvatel ošetřovaných bytů. Rusi jsou při postřiku málokdy zasaženi přímo, ale přijdou s insekticidem do kontaktu, až když postřik zaschne a rusi se po něm prohánějí při shánění vody a potravy. Modernější metoda, která u nás získává na oblibě, je aplikace gelových nástrah. Na rozdíl od postřiku musí hmyz trochu nástrahy pozřít, aby po několika desítkách hodin či dnů uhynul. Plný účinek se dostaví až po týdnu či ještě delší době. Gel se aplikuje jako malinké hromádky, pouze 0,03–0,3 g do míst, kde si jich obyvatelé ani nevšimnou. Nejúčinnější jsou Maxforce gel, Goliath gel a Schwabex gel. Účinek postřiku lze registrovat velmi brzy a již druhý den nalezneme mrtvé rusy. V případě užití gelů to může trvat déle. Nespornou výhodou nástrah je ale jejich větší bezpečnost pro obyvatele bytu, často i vyšší účinnost, než účinnost postřiků. I při použití těchto nejmodernějších insekticidů se dezinsekce musí dle potřeby opakovat. Zcela nutné je to v případě postřiku. Také je bezpodmínečně nutné, aby byly ošetřeny všechny byty v domě i pomocné či nebytové prostory, a to naráz nebo v nejkratší možné době. Bylo prokázáno, že jediný neošetřený byt se může zakrátko stát zdrojem nového rozšíření rusů po domě. Jestliže odborná firma provede zásah kvalitně, výsledek akce pomocí lepových pastí zkontroluje, případně zásah zopakuje, naděje na úplnou likvidaci rusů v objektu je velká.



A to nejdůležitější

Podle platných předpisů musí tuto dezinsekci zajistit a uhradit majitel objektu (družstvo, obec). Bylo by dobré, kdyby v případě prokazatelného zjištění opakovaného šíření hmyzu z jednoho bytu mohly být náklady spojené s jeho likvidací uplatněny u tohoto původce. Bohužel pro toto opatření chybí opora v zákoně.

Text: RNDr. František Rettich, CSc., Státní zdravotní ústav Praha

Foto: archiv redakce a internet

 

 

 


Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 390 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne