Malajsie - Tiomanský ráj

Datum: 22.4.2011
obrázek
Původní nápad vydat se na ostrovy západního pobřeží překazilo zjištění, že oblast postihla monzunová bouře. Nezbývalo tedy než se vydat na východ, to jsme ale ještě netušili, že nás čeká více než 600 km cesty.

Po čtrnácti hodinách adrenalinové jízdy s přestupem v Kuala Lumpur jsme se uprostřed noci ocitli na prázdném, špinavém nádraží zapadlého městečka Mersing. Spokojený spánek na betonové lavici narušovaly pouze kočky procházející se po obličejích znavených Evropanů. S příchodem úsvitu jsme vyrazili hledat loď, která by nás odvezla někam daleko od civilizace. Plavba utíkala pomalu, pozorovali jsme paprsky poledního slunce odrážející se ve vlnách tyrkysového moře. Okamžik, kdy jsme konečně uviděli zelený kopec uprostřed širého moře, nám vyrazil dech – Tiomanský ráj.

Ostrov Tioman

Ostrov leží v jihočínském moři asi 30 kilometrů od pevniny a je součástí Malajsie. Obklopují ho desítky malých ostrůvků vulkanického původu, které společně s korálovými útesy tvoří nádherné laguny s křišťálovou vodou.

Dominantou celého ostrova je tropický deštný prales kopcovitého terénu ve vnitrozemí, na pobřeží jsou jen malé plochy pevniny s plážemi, mezi kterými většinou nevedou cesty. Nejvíce písečných pláží naleznete na jihu, naopak sever a východ je spíše skalnatý a na západní straně jsou mangrovové bažiny, kde není ideální místo pro koupání v moři.

Na celém ostrově se nachází jen osm vesnic, původně rybářských, kde žije asi 1 500 stálých obyvatel, ti se živí převážně turistickým ruchem nebo lovem ryb.

První dojmy

Připluli jsme do vesničky Batang, které místní neřeknou jinak než ABC. Několik chatrčí, jeden obchůdek s vodou a restaurace. Seznámili jsme se s místním domorodcem, který nám nabídl ubytování. Nic luxusního, ale lepší než opět nocovat bez střechy nad hlavou, zvláště v tropech. Při procházce po břehu moře potkáváme další místní obyvatele a pozorujeme děti hrající si s plastovými láhvemi v blátě. S odvahou se jdeme koupat. Blátivé dno, špinavá pláž, kameny všude kolem a zatažená obloha nejsou nejideálnějším zážitkem, který by člověk očekával. Abychom si zlepšili náladu, vydáváme se do místní restaurace ochutnat něco exotického. Výběr byl jednoduchý, exotika žádná. Mezi dvěma nabízenými jídly zvítězil nasi goreng, což je osmažená rýže s různými přísadami, ať už se jedná o koření, zeleninu nebo vejce. Kdyby byla rýže propláchnutá, dovařená a ochucená, tak by to bylo možná poživatelné, nikoli však v podobě, kterou nám místní šéfkuchař připravil. Po návratu z nezapomenutelné večeře, zjišťujeme, že z naší sprchy, tedy hadice, neteče voda, zato kolem chatky je doslova povodeň...

Na vlastní pěst

Ráno balíme všechny věci a chystáme se prozkoumat ostrov. Jedinou možností, jak se dostat na druhou – východní část ostrova, je přes tropický prales. U místních kupujeme vodu a ovoce a s patnácti kilogramy na zádech se vydáváme do hlubin džungle. Počáteční cesta, ještě po asfaltu, záhy končí a tvrdou zemi střídá blátivý, kluzký podklad s kameny. Je zapotřebí překonat převýšení několika set metrů a držet se podél potoka, abychom nezabloudili. Nádherný pocit samoty uprostřed zeleného království, s doprovodem zvuků rozmanitého hmyzu nebo opic a vůněmi vlhké pralesní vegetace je nepopsatelný. V odpoledních hodinách začínáme klesat, prales se rozestupuje a dostáváme se do palmových hájů. Odtud už je to jen kousek na pobřeží osamocené vesničky Juara. Ještě před vesnicí potkáváme několik místních obyvatel, kteří nám nabízejí ubytování a pohoštění. Velice spěchají, aby nás doprovodili, což je pro Malajce dosti neobvyklé. Čas totiž nemá v těchto oblastech žádnou prioritu. Až v momentě, kdy sundáváme krosny a čekáme na welcome drink z čerstvého ovoce, nám dochází důvod rychlého přesunu do jedné z restaurací. Přesně v tu chvíli se zatáhla obloha a azurové nebe vystřídaly černé mraky s nefalšovaným tropickým lijákem. Být v džungli o něco déle, tak jsme se utopili.

Prší, prší, slunce praží

Poloha Tiomanu jen kousek nad rovníkem zaručuje celoroční rovnodennost, to znamená, že slunce vychází vždy po šesté hodině ranní a zapadá po šesté odpolední. Roční období tu nejsou čtyři, jak je známe, ale pouze dvě – období sucha a období dešťů. Nejlepší je navštívit ostrov Tioman od dubna do září, právě v období sucha. To ale ještě neznamená, že se vyhnete tropickým dešťům, které jsou velice intenzivní a přicházejí nečekaně. Pokud vydatně prší, a to může trvat i den nebo dva, tak nemáte možnost nikam jít a jste odkázáni pobývat pod střechou z palmových listů, kde můžete rozmlouvat s místními obyvateli. Pokud se řekne Česká republika, tak mnoho z nich se domnívá, že je součástí Spojených států amerických, pokud převedete hovor na sport, zejména fotbal, velice vás překvapí, že znají například brankáře Petra Čecha.

Za žhnoucího slunce, kdy teplota vzduchu sahá ke 35 °C je ideální činností koupání v moři a lenošení na pláži či houpání se v síti mezi palmami s výhledem na širé moře. A to vše bez přítomnosti dalších turistů, dotěrných prodavačů nebo otravných animátorů. Juara je místem, kde budete sami, zapomenete na problémy všedních dnů, přestanete vnímat čas, necháte se unášet atmosférou tropického ráje.

Pro milovníky přírody

Rozmanitost fauny a mnoho endemitních druhů na tak malém území je unikátní. Velká zvířata jako slony nebo tygry však neočekávejte. I tak na Tiomanu žije 45 druhů savců, od malých poloopic jako je outloň váhavý, přes zakrslé srnce nebo hlodavce s ostny. Poletuje zde více než sto druhů různých ptáků, asi nejznámějším je loskuták. Mezi endemitní (jinde ve světě se nevyskytující) zástupce patří například želva s křehkým krunýřem nebo tiomanský chodící sumec.

Velmi často se všude na ostrově můžete setkat s varany skvrnitými pochodujícími po travnatém pobřeží. Na kokosových palmách lze pozorovat tzv. létající veverky – poletuchy velké. Jedná se o hlodavce, kteří mají mezi předními a zadními končetinami osrstěnou blánu, díky níž dovedou při seskoku plachtit. Stromy podél okraje pralesa jsou posety kalony, kteří přes den odpočívají zavěšeni za nohy, hlavou dolů. Nejsou hmyzožraví ani krvežízniví, živí se tropickými plody nebo pyly rostlin. Nejčastěji vás budou doprovázet mírumilovní makakové, nejvíce jich žije v opičím zálivu.

Další početnou skupinou jsou hadi, je jich tu přes 30 druhů, včetně kobry královské, krajty mřížkované nebo zelených travních hadů. Pravděpodobnost setkání s některým z nich je bohužel mizivá.

Pokud si vypůjčíte potápěčské vybavení a ponoříte se pod hladinu moře, pak v okolí útesů narazíte na tisíce různobarevných rybiček a nádherné korálové útesy. Místní tvrdí, že v určitém období a na konkrétním místě můžete dokonce pozorovat delfíny nebo malé žraloky.

Nenechte se zmást

Knižní průvodci a články na internetu často varují před nedostatkem volných míst nebo vysokými cenami (až několik tisíc českých korun za noc) za ubytování. Není tomu tak. Ostrov je oproti známým turistickým destinacím liduprázdný a cena za přespání v chatce v přepočtu za 60 Kč za noc je poněkud směšná. Dalším milým překvapením jsou duty free ceny. Za plechovku piva i krabičku cigaret zaplatíte rovných 12 Kč. Na Tiomanu však neseženete žádné pečivo, oblečení nebo opalovací krémy, chybí i známé fast foody a další atrakce. Díky bohu.

Text: Lucie Czechová
Foto: autorka

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne