Jindra Husáriková - Svět tužeb a přání

Datum: 19.4.2011
obrázek
Poprvé jsme se setkali v jejím tehdejším ateliéru – “observatoři” v osmém patře paneláku na pražském sídlišti Černý most. Ale ona z něho nepozorovala jenom hvězdy. Její pohled utkvíval velmi často na hemžení tam dole, v ulicích města. A právě lidské postavy, zabydlující její obrazy, jsou “průvodci” těm, kteří chtějí nahlédnout do autorčina poetického světa tužeb a přání, nostalgie a krásy.

Další z mnoha setkání se uskutečnilo v jejím novém ateliéru v pražských Vysočanech. Na malířském stojanu je umístěn jeden z nejnovějších, ještě nedokončených obrazů, na stěnách práce z posledních let. Konferenční stolek “zabírají” katalogy z výstav, obsáhlá monografie umělkyně a tomu všemu vévodí skleněná váza plná tulipánů.

Výstava v městě nad Seinou

„Velmi ráda vzpomínám na dobu, kdy se holka z Trmic rozhodla po absolutoriu Státní keramické školy v Teplicích zaťukat na pražské brány. A povedlo se to. Umělecké vedení profesorů Antonína Kybala a Jana Baucha na Vysoké škole uměleckoprůmyslové mi umožnilo získat zkušenosti, které jsem mohla dále rozvíjet a obohacovat. A první zahraniční úspěch? Bylo to v roce 1966. Výstava mých obrazů v kouzelném městě nad Seinou.“ Výtvarný kritik Raymond Charmet tehdy v týdeníku Arts et Loisiers o její výstavě v Galerii d´Institut mimo jiné napsal: „Jedinečné a doslova nabité kompozice Češky Jindry Husárikové evokují živelný, úsměvný svět – tak jak je blízký našemu vlastnímu poznání.“

Další zahraniční úspěchy

V rychlém sledu přišly i další zahraniční úspěchy. Malířčina díla obdivovali milovníci umění ve Švédsku, Polsku, Norsku, Německu a také v dalekém Japonsku. „Nebylo to ovšem tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jako osamělý běžec jsem měla řadu potíží s povolováním výstav. Mé malby nebyly v souladu s tehdejším oficiálním výtvarným názorem. Ono vůbec není lehké být, existovat, tvořit a hlavně přitom hovořit vlastní řečí. Ale být sám je nejvíc, i když to vyžaduje maximum vypětí a dostatek tvůrčích sil,“ poznamenává malířka Jindra Husáriková.

Není lehké ztvárnit vnitřní stavy a pocity

Figurální kompozice z prvního období se vyznačují dychtivou chutí po barvách, ostrými kontrasty a hustě sestavenými plochami. Postupně se vývojová linie jejího malířství stáčí k subtilnější a více související barevnosti. Na obrazech je přímo cítit prudký temperament, citové zážitky jsou vyjadřovány v rytmu barev a obrazů, proměňují se v neomezenou poetickou svobodu. Umělkyně se snaží zobrazit duši města, které je zabydleno žongléry, cirkusovými jezdci, potulnými muzikanty a komedianty předměstských divadélek, ženskými postavami zamyšlenými nad kavárenskými stolky. Ale také mladými matkami, které něžně bdí nad dětmi i nahými postavami vznášejícími se v křišťálovém prameni. V každém obrazu, v každé postavě malířka rozehrává a nechává naplno vyznít kouzlo člověka v celé klaviatuře jeho jednání, ztvárňuje vnitřní stavy a pocity – radost, štěstí, smutek, únavu, zoufalství i odpočinek.

Provokuje hloubavý dialog

Další posun ve vývoji hledání představoval krok do hloubky prožitku. Čistými, jemnými tóny se snažila a snaží vyjádřit – navodit důvěrně známý moment, okamžik jakési životní křižovatky, chvíle zastavení, ohlédnutí se zpět, ale i dopředu, vstříc budoucnosti. Vyjádřit stav, v němž se čas od času ocitá téměř každý z nás. Malířka eliminuje detail a nechává naplno vyznít hlavní myšlenku, provokuje hloubavý dialog.

Sochařské” pojetí malby

„Po duši města přišli planetáři, útěky do tajemna, stýskání po zahradách, po Itálii. Prošla jsem i biblickým obdobím, ve kterém jsem zpracovala autentickou náboženskou inspiraci. A nyní jsem se ocitla, snad to tak mohu nazvat, v období vyzrálosti. Námětově se vracím ke svým láskám, ale snažím se postupně z nově vznikajících obrazů odstranit všechny detaily, usiluji o “sochařské” pojetí malby. Snažím se, aby figura řekla, co má říct sama, bez berliček.“

Nedokončené obrazy v ateliéru dokumentují malířčina slova. Jsou výzvou všem, kteří se chtějí nechat okouzlovat poetickými vizemi zážitků, představ a příběhů, v nichž se odráží velké divadlo lidství.

Text: Jan Chára

Foto: archiv autora

Jindra Husáriková

narodila se 14. dubna 1931 v Ústí nad Labem – Trmicích. Absolvovala Státní keramickou školu v Teplicích a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliérech Antonína Kybala a Jana Baucha. Žije a tvoří střídavě v Praze a Poděbradech. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách a galeriích u nás i v zahraničí, například ve Švédsku, Itálii, Holandsku, Německu, Japonsku a Spojených státech amerických.

 

K životnímu jubileu malířky byla uspořádána výstava jejích děl v Galerii Břehová v Praze 1, která je přístupna veřejnosti až do 10. května 2011; ve všední dny od 10 do 19 hodin a v neděli od 11 do 18 hodin.

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne