Finsko - Náruč severu

Datum: 1.3.2011
obrázek
Chcete se zotavit v dosud panenské přírodě a získat nevšední kulturní zážitky – pak navštivte Finsko. Tak nějak by mohl znít reklamní slogan vyzývající ke strávení dovolené v zemi jezer, jichž je podle družicového snímkování z roku 1987 – 188 tisíc.

Po hodině letu z Helsinek směrem na severovýchod jsme přistáli ve městě Savolinna. Bylo časné sobotní ráno a zdálo se, že město spí. Ale opak byl pravdou. Několik desítek nadšenců už obsadilo břehy jednoho z menších jezer, na nichž se konaly závody v rybolovu. Další lidé byli v přístavu, kde ošetřovali nebo chystali k vyplutí své čluny. Podle spousty prázdných kotvišť se dalo usoudit, že mnozí odjeli už v pátek. Ptáte se kam? Na ostrovy nebo na opačný břeh jezera, zkrátka kamkoliv, kde je ještě blíže k přírodě než v poklidné Savolinně.

Víkendové útočiště na ostrovech

Po prohlídce vodní pevnosti Olavinlinna, kde se koná každoročně patrně nejznámější z patnácti finských kulturních festivalů, jsme nasedli do člunu a během dvouhodinové jízdy jsme se kochali místy, kam se Finové o víkendu schovávají. Do nízkých srubů a chat na malých i větších ostrovech i na kraji lesa na pevnině. Otec naší průvodkyně Tuuli Virtanenové, která vystudovala českou a světovou historii na Karlově univerzitě, si ve svém srubu dokonce vaří pivo v malém domácím pivovaru. Chutná prý výborně, ale není nad Prazdroj, jak říká.

Výstavní centrum Retretti

Dva kilometry od lázeňského střediska Valtion jsme se ocitli v prostředí naprosto odlišném. Výstavní centrum Retretti bylo otevřeno v roce 1986 a patří k nejoriginálnějším světovým galeriím. Je částečně umístěno v podzemních prostorách uměle vyhloubených do skalního žulového masivu. Za dobu své existence hostila galerie díla mnoha světových tvůrců. Finové tu servírují nejlepší s nejlepším. Čistý vzduch přefiltrovaný hlubokými lesy, jezera, z nichž se dá pít, a umělecká díla, která jsou ozdobou předních světových galerií.

Lišejník s trochou popela

Ocitnete-li se hluboko ve finské tajze a hlad se stává nesnesitelným, smíchejte losí lišejník s trochou popela a zalijte vodou. Za chvíli máte docela stravitelnou hmotu. Tak to alespoň tvrdil Kai Pihlström, který naši výpravu do tajgy vedl. Na lišejník s popelem naštěstí nedošlo. V cíli naší „procházky“ tajgou Kaiův společník dodělával oběd. Na osikových prkénkách byly dřevěnými kolíčky přibity plátky lososa. Po dvou hodinách uzení a pečení chutná jemné rybí maso opravdu skvěle. A na závěr si každý z nás udělal na pánvičce palačinku a zapíjel z plecháčku kávou z očouzené černé konvice.

Blahodárná sauna

Po návratu do hotelu Korpilampi jsme vyzkoušeli místní speciality a pochopitelně saunu. Ředitel hotelu Juka Puikkonen pro nás nechal vytopit tu starodávnou – kouřovou. Pár temp v průzračném lesním jezeře a znovu do sauny. „Pro člověka dnešních dnů, který se neustále za něčím honí, je sauna nejlepším prostředkem proti stresu,“ vyjadřuje životní zkušenosti Finů naše průvodkyně Tuuli.

Bílé město severu

Hlavní město Finska, někdy přezdívané bílé město severu nebo dcera Baltu, působí „vzdušným“ dojmem. Po velkém požáru v roce 1808 bylo město vystavěno znovu, v jednotném stylu. Voda a zeleň k Helsinkám, stejně jako k celému Finsku, nerozlučně patří. Počítalo se s nimi vždycky a v poslední době snad ještě víc než v minulosti. Nové městské části se staví tak, aby okolní krajina co možná nejméně utrpěla. Příkladem je čtvrť Tapiola, která se stala přímo učebnicovým příkladem dokonalého spojení moderní architektury s okolní přírodou, města s člověkem.

Finové jsou na svou metropoli hrdí a rádi připomínají cizincům pamětihodnosti, které by měli navštívit. Patří mezi ně například budova univerzity na Senátním náměstí, postavená v letech 1828 – 1832 Carlem Ludwigem Engelem pro vysokou školu, přestěhovanou do Helsinek z Turku. Dóm projektoval stejný stavitel a tato stavba se stala dominantou již zmíněného Senátního náměstí. Pozornost si jistě zaslouží skalní chrám, jedna ze stěžejních moderních staveb, která je doslova spojena s materiálem, z něhož vyšla – granitovou skálou. Pozornosti by asi neměl uniknout olympijský stadion, který je navždy spjat s historickými vítězstvími Emila Zátopka na olympiádě v roce 1952. Nesmíme zapomenout na Sibeliův pomník a vynechat stylovou restauraci Zetor, kde místo jídelních stolů slouží k hodování staré traktory české provenience.

Moře, lesy a jezera jsou klíčem k finské kultuře, k pochopení života této severské země. Příroda i kultura se vzájemně doplňují. Podle finského národního eposu Kalevala, se svět zrodil z vody. Pro Kalevu, otce dvanácti synů, zakladatelů finského národa a hrdinů eposu, je voda krví, tím, co člověku dává život, moře spojuje člověka s člověkem.

Text: Jan Chára

Foto: autor a archiv

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne