Thassos - Mezi zelení a modří

Datum: 24.5.2010

Zalesněné obrysy ostrova, který se rýsuje naproti zálivu Keramoti, připomíná blýskavý smaragd na vzácném šperku, který zdobí makedonskou pevninu. Husté lesy, nazlátlé pláže s průzračným mořem, romantické vesničky uhnízděné na zalesněných stráních, prostí a pohostinní lidé, starověké památky, zlato a mramor – to je Thassos.

Po přistání na letišti v Kavale, rychlý přesun autobusem do Keramoti. Trajekt z keramotského přístavu vyrazil přesně a cesta ubíhala rychle. Asi za čtyřicet minut jsme přistáli v Limenasu nebo také Thassosu – hlavním městě ostrova. Znovu jsme nasedli do autobusu a kolem jedenácté dopoledne jsme byli v cíli cesty – vítala nás Skala Potamia. Už z balkonu apartmánu bylo vidět průzračné moře, na které jsme se tolik těšili.

Golden Beach, řecky Chrissi Akti

Svěží vánek přinášel jeho vůni, která se mísila s vůněmi místních specialit z mnoha taveren, restaurací a obchůdků. Nedalo nám to a seběhli jsme z kopce na místní širokou pláž, která je velmi dlouhá a volně navazuje na známou Golden Beach, řecky Chrissi Akti, abychom poprvé pocítili objetí mořských vln. Musíte ujít desítky metrů, než voda stoupne dospělému člověku k hlavě, ale nepříjemné to není. Občasná prohlubeň dovolí se ponořit a pak už jen plavat a kochat se krásami živlu a nádherného pobřeží.

Nejseverněji položený ostrov

Ostrov Thassos je nejseverněji položeným ostrovem v Egejském moři. Kvůli množství lesů a vláhy je také nazýván zeleným smaragdem. Jeho 16 000 obyvatel žije na rozloze přibližně 393 km². Z územního hlediska spadá ostrov do východní Makedonie. Z velké časti je jeho hornatý povrch pokryt borovými, piniovými a olivovými háji, které jsou střídány ve vyšších polohách smíšenými lesy. Kvůli mramorovému podloží a kvalitním pramenům je na ostrově dostatek pitné vody.

Na vrcholu Ypsarionu

Nejvyšším vrcholem ostrova je Ypsarion, dosahující výšky 1208 metrů. Po zhruba sto kilometrů dlouhém obvodu ostrova vede hlavní komunikace, která umožňuje těm, kteří si vypůjčí auto nebo skútr, snadno navštívit jak pláže s jemným pískem na jihu, tak i hluboké skalnaté zátoky na západě. Úzké silničky, které navazují na hlavní komunikaci, vám umožní navštívit malebné horské vesnice v nádherné krajině.

Začátek byl v neolitu

Důkazy nejstaršího osídlení ostrova sahají až do období neolitu. Od té doby byl ostrov postupně dobýván Féničany, Thráky, Římany, Egypťany a dalšími národy. V 7. století před naším letopočtem se na ostrově vylodili Řekové z ostrova Paros, kteří tady objevili bohaté lesy a nerostné bohatství. Věnovali se obchodu a vytvořili pevný stát s nezávislou měnou. Pro svou ochranu vybudovali pevné mramorové hradby se třemi obrannými věžemi, jejichž pozůstatky se zachovaly dodnes.

Archeologické muzeum v hlavním městě

Později se ostrov stal důvodem sporů a bojů mezi Athénami a Spartou. V roce 340 před naším letopočtem byl přičleněn k Makedonskému státu. Rozkvět zaznamenal opět v době Římské říše, kdy byla ostrovu poskytnuta zvláštní privilegia. A ti, kteří chtějí vědět ještě víc, jistě navštíví archeologické muzeum v hlavním městě a další poznatky získají při návštěvě starověkých vykopávek.

Snaží se ctít tradici

Faktem je, že i nádherné moře po pár dnech zevšední a vy zatoužíte po něčem jiném. My jsme nenastartovali klimatizované Punto z půjčovny, ale do městečka Potamia jsme se vydali místním autobusem. V dřívějších časech byla Potamia bezvýznamnou osadou, ale koncem 19. století se začala rychle rozvíjet a dnes je hlavním střediskem celé oblasti. Charakteristické úzké a strmé uličky jsme našli i tady. Staré domy pěkně opravené, nová výstavba se snaží ctít tradici, i když se to vždycky nepovede.

Světově proslulý sochař

Opravdovým skvostem je muzeum Vagí, kde jsou vystavena díla thasoského sochaře P. Vagího (1894–1965), který pocházel z Potamia, ale žil a tvořil ve Spojených státech amerických. Jeho výtvory se nacházejí v mnoha významných světových galeriích, například v New Yorku, Toledu, Ohiu nebo Tel Avivu. V roce 1963 navštívil umělec svůj rodný ostrov a nabídl své dílo řeckému státu s přáním, aby je umístilo v Národním muzeu nebo na Thassosu. Jeho rodiště Potamia vybralo a zrekonstruovalo budovu a za finanční pomoci řeckého ministerstva zahraničních věcí a umělcových přátel bylo muzeum slavného rodáka slavnostně otevřeno 29. srpna 1981.

Obava před piráty

A tak jsme se zase vrátili z vnitrozemské Potamia do přístavní Skala Potamia. Nejde tedy o to, že by si místní obyvatelé stavěli letní byty, ale důvodem byla už ve starověku obava před piráty. Když se objevili, obyvatelé se z přístavních vesnic stáhli do hor. Pohled na mapu Thassosu dává jasně tušit, které vesnice k sobě patří.

Modrozelené moře nabízí svou náruč

Všechno jednou skončí, a tak poslední večer jsme věnovali kulinářství. V půvabné restauraci Korali jsme na jídelním lístku psaném česky našli naši oblíbenou pochoutku, známou už z předešlých zájezdů na jiné řecké ostrovy. Neodolali jsme a znovu jsme si poručili steak z mečouna s pečenými bramborami plněnými tzaziki a nefalšovaný řecký salát. Lahodné bílé víno na závěr bylo tečkou za pobytem na ostrově, kde se těžil a těží mramor, kde vás upoutá stále ještě panenská příroda na svazích hor. Zeleň se zdá nekonečná a modrozelené moře vám stále nabízí svou náruč.