Kreditní karta – dobrý sluha, špatný pán

Datum: 20.3.2019
obrázek
Víte, jak správně zacházet s kreditní kartou? Na co se vlastně používá a čím se liší od běžné platební (debetní) karty, kterou už dnes většina z nás nosí v peněžence? Na zoubek jsme se tomuto zdánlivě známému kousku plastu podívali s produktovým specialistou Pentia Consulting.

Běžné platební karty známe všichni. Platíme s nimi v obchodě, v restauraci, a pokud máme aktivovanou příslušnou službu, tak i na internetových e-shopech. Když potřebujeme peníze hotově, zajdeme obvykle k bankomatu své „domovské“ banky. Nebo k tomu, který je zrovna po ruce, ale to nás většinou stojí vyšší poplatek za výběr. „Kreditní karta dokáže být dobrým sluhou, ale zároveň špatným pánem“, říká produktový specialista Pentia Consulting. „Jde o to, kdo a z jakého důvodu si ji pořídí. Kreditní karta je na jedné straně spojena s řadou výhod a slev, které její majitel placením získává. Některé kreditky se zaměřují na pohonné hmoty, jiné na potraviny, další umožňují nakupovat různé kombinace zboží a služeb. Záleží vždy na vydavateli kreditní karty a na jeho obchodních partnerech. Na straně druhé je třeba si uvědomit, že používáme peníze, které nejsou naše. Jde tedy o půjčku a s tou je spojen úrok. A v případě kreditní karty dost vysoký, zhruba 2 % měsíčně. Dvě procenta se zdají být zanedbatelná, ale v ročním součtu je to 24 %!. Bereme si tedy úvěr s úrokem 24 % p. a. Podobně vysoký úrok si účtují banky např. při kontokorentním úvěru.“

Můžeme shrnout pozitiva kreditních karet a rizika, která jsou s nimi spojena?

Pozitiva:

Jak už jsme řekli, při placení kreditkou dostáváme na zboží a služby slevu. Její výše bývá různá, v řádech jednotek procent. Záleží na smluvním vztahu mezi vydavatelem karty, kterým bývá obvykle banka, a jeho obchodními partnery, tedy obchody, restauracemi nebo provozovateli nejrůznějších služeb. Když se tyto drobné slevy během delšího období nasčítají, může jít v měsíčním a poté ročním rodinném rozpočtu o velmi zajímavou sumu peněz.

Druhou výhodou kreditních karet je tzv. bezúročném období. To je doba, po kterou nemusíme platit z vyčerpané částky žádný úrok. Obvykle to bývá zhruba padesát dní. Pokud tedy kreditní kartou zaplatíme dva tisíce korun za velký rodinný nákup, dostaneme zboží obvykle s několikaprocentní slevou a máme padesát dnů na to, abychom vyčerpané peníze na účet karty vrátili zpět. Toto bezúročné období slouží v podstatě k tomu, aby se u spotřebitelů podněcovala poptávka. Zkrátka aby snadněji utráceli.

Negativa:

Kreditní karta je tedy vhodná pro lidi, kteří mají dostatek peněz. Lépe řečeno, utrácejí obvykle přiměřeně ke svému platu. Velmi nešťastně někdy končí ti, kteří si kreditku pořídili proto, aby s ní řešili aktuální nedostatek peněz. Ti velmi často nemohou vrátit peníze včas a s tak vysokým úrokem se jen dostávají do dluhové pasti. Bankovní statistiky dokazují, že padesátidenní bezúročné období dodržuje jen asi 20 % klientů. Všichni ostatní jsou buď benevolentní, nebo nemají dostatečný obnos peněz, aby je vrátili zpět na účet kreditní karty.

Jaké máte tedy doporučení na závěr?

„Pokud máte pravidelný příjem a hospodaříte-li rozumně s ohledem na jeho výši, kreditní karta spojená s řadou slev či jiných výhod vám rozhodně prospěje. Pokud je však váš rodinný rozpočet spíše napjatý, žijete, jak se často říká, z ruky do pusy a ze zkušenosti víte, že vás mohou překvapit náhlé jednorázové výdaje, se kterými byste mohli mít problém, kreditka je pro vás riskantní záležitost a raději se do ní nepouštějte.“

Ptal se: Jaroslav Pekař

Ilustrační foto: Dřevojas

 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne