Korčula - Ohnivě rudý Plavac

Datum: 18.08.2009
obrázek
Ostrov Korčula má rozlohu 279 km2 — je 46,8 km dlouhý a v průměru 7,8 km široký. Leží blízko Dalmátského pobřeží. Se svými více jak 16 000 obyvateli je podle nedávného sčítání druhým nejlidnatějším ostrovem Jaderského moře, na první pozici se stále drží ostrov Krk. Okolo 97 procent obyvatel tvoří Chorvaté. Patří do skupiny velkých dalmatských ostrovů. Jeho pobřeží měří celkem 182 km a je „ozdobeno“ 195 zátokami a mysy.

Trajektem nebo vlastním člunem

Kdo nemá k dispozici vlastní člun, dostane se na ostrov pouze trajektem, a to buď přes přístav Vela Luka, který leží na západní straně podlouhlého ostrova, nebo přes město Korčula, které je klenotem středověkého umění a kultury. Obě města spojuje nová široká silnice, dlouhá 45 km a vedoucí hornatým vnitrozemím. Mnozí návštěvníci ostrova si v hotelích a penziónech půjčují kola a vydávají se za poznáním krásy vnitrozemí a jeho malebných vesnic.

Z trajektového přístaviště Korčula-Dominće vyplouvají trajekty do Orebiće na Pelješci a do Drveniku na Makarské riviéře. Rychlé trajektové linky jezdí po trase Rijeka, Zadar, Split , Stari Grad na ostrově Hvar. Další linka vede z Korčuly do Dubrovníku a dále až do Bari v Itálii. Zastávku tu mají i mezinárodní trajekty do Ancony v Itálii, kam směřují také trajekty ze Splitu a přístavu Stari Grad na ostrově Hvar.

Černý ostrov

Za antický název Korkyra Melaina, což v překladu znamená Černý ostrov, vděčí toto území tmavě zeleným lesům s halabskými a černými borovicemi, s piniemi a brčálově zelenými cesmínovými duby, které pokrývají více než polovinu plochy ostrova. V úrodných údolích se pěstují olivy, ovoce a zelenina. Na povlovných svazích dozrává na slunných vinicích vinná réva, z níž se vyrábějí výborná domácí vína s podivnými názvy jako například Grk, Pošip, Rukatac, což jsou vína bílá a k červeným patří ohnivě rudý Plavac. Korčula, zhýčkaná mírným podnebím, má průměrně 2 700 hodin slunečního svitu ročně.

Trocha historie nikoho nezabije

Historie dobyvatelů tohoto ostrova je velmi dlouhá. Ve starověku sem přišli Ilyrové, Řekové a Římané. Následovali Ostrogóti, Byzantinci, Neretvané, což byl slovanský kmen, benátští šlechtici a uherskochorvatští králové. V letech 1427 až 1797 tu nepřetržitě vládly Benátky těsně vedle svého rivala Ragusy - Dubrovníku.

Přestože Korčulané vnímají jako zakladatele svého města Antenora, který uprchl z Troje, byly zde nalezeny dokonce ještě starší důkazy osídlení - neolitické pohřební mohyly pocházející pravděpodobně z dob Féničanů. Vedle dřeva na stavbu lodí zásobovaly korčulské doly kamenem pro stavbu budov i tak vzdálená města, jako jsou třeba Vídeň nebo Stockholm.

Malý Dubrovník

Centrem ostrova je město Korčula, oblíbené letovisko nazývané často „malý Dubrovník". Podobá se mu nejen opevněným historickým jádrem, vystupujícím do Pelješského průlivu, ale také velkým množstvím památek. Pitoreskní, středověké historické město byste si rozhodně měli prohlédnout směrem od moře. Trajekty z Rijeky a Dubrovníku, ale i osobní lodi z protilehlého Orebiče na poloostrově Pelješac kotví přímo před městskou bránou.

A co Marco Polo?

Podle ostrovní legendy se v Korčule narodil slavný cestovatel Marco Polo, cestovatel po Asii, který v janovském žaláři diktoval dobrodružné příběhy jednomu spoluvězni. Údajný rodný dům stojí v malé postranní uličce poblíž dómu. Zažloutlé rytiny zobrazují cestovatele na galéře ve Středozemním moři, na cestě do Jemenu, na poušti Gobi i na čínské džunce před Singapurem v roce 1272. Dokumenty, které by opravdu potvrdily, že se cestovatel narodil v Korčule, bohužel neexistují. Pěkný výhled z věže domu Marca Pola na zelené ostrovy v azurovém moři sám o sobě stojí za to, abyste sem vážili cestu.

Staré rytířské hry

V autentickém prostředí staré Korčuly, nejčastěji u věže Revelin, ale i v místním divadle se koná několikrát za sezónu představení morešky, staré rytířské hry, která připomíná pirátská přepadení v minulosti, především nájezd Arabů ze severní Afriky v roce 1571. Tato stará hra byla dříve oblíbena a hojně předváděna v celém Středomoří, ale udržela se jen zde. Účinkují v ní výhradně místní obyvatelé ve starobylých krojích. Hra symbolizuje boj o nevěstu mezi černými a červenými, to je mezi uchvatiteli a obránci, a končí vítězstvím červeného krále, tedy spravedlnosti nad násilím.

Také originál Tintoretta

Střed starého města tvoří na nejvyšším bodě Strossmayerovo náměstí s goticko-renesanční katedrálou sv. Marka ze 16. - 17. století, s velmi cenným interiérem, mimo jiné tam můžete spatřit také originál od Tintoretta. Sousední Opatský palác skrývá cenné liturgické předměty, obrazy, sochy a vzácné rukopisy. V paláci Gabrielis ze 16. století sídlí Městské muzeum. Komplex náměstí doplňuje nejstarší korčulský kostel, kostel sv. Petra ze 14. století. Staré město bylo založeno na pravidelném půdorysu. Z rovné hlavní ulice, na níž stojí nejdůležitější pamětihodnosti, odbočují úzké uličky, v nichž se řady domů vzájemně chrání před sluncem a větrem. Hlavní vstup do města představuje Zemská brána, k níž stoupá při kraji malého náměstí monumentální novobarokní schodiště.

Palác Gabrielisů

Městské muzeum v paláci Gabrielisů je jedním z nejhezčích paláců města Korčuly, vystavěných v renesančním stylu. Místní sbírka obsahuje exponáty spojené s životem obyvatel Korčuly - stavbou lodí, kamenictvím a malířstvím místních umělců. Vystaven je zde kamenný nápis vztahující se k založení města ze 4. století. Palác Arneriů byl obnoven v letech 1988 - 1996 a zastřešuje galerii s díly jednoho z největších chorvatských sochařů Frana Krsiniće (1897 - 1982).

Centrum „slunečního průmyslu"

Největší letovisko ostrova leží na západní straně uprostřed hluboké zátoky. Již zmíněné městečko Vela Luka není jen centrem „slunečního průmyslu". Obyvatelé tu staví sportovní čluny a rybářské motorové lodě, zpracovávají sardinky a lisují víno. Za zmínku jistě stojí, že Vela Luka je největším chorvatským producentem olivového oleje. Samozřejmě, že většina lidí nalézá zaměstnání ve službách. Třeba jako „kapitáni" malých člunů, které pendlují mezi hlavním přístavem a hotely Neptun a Adria. Některé mají prodlouženou trasu až na nedaleký zalesněný ostrov Ošjak s chráněnou květenou, kde nalezli útočiště také nudisté. Nejsou to jen dějiny, co přidává Korčule na kráse i významu. Je označována za nejzelenější středomořský ostrov, za ekologickou oázu omývanou mimořádně čistým mořem.

Autor: Jan Chára

Foto: autor

 

 

 


Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 390 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne