Pokojové rostliny - kam s nimi?
Někomu z nás vyhovuje pokoj od rána prozářený sluncem, druhý raději usedá do polostinného kouta a dalšímu je to třeba úplně jedno. Naše pokojové rostliny mají podobné požadavky.
Na severu jen mech a lišejník
Možná, až na pár svérázných pěstitelů, nikdo z nás nejspíše nebude v bytě pěstovat jen mech, lišejník nevyjímaje. Jaké rostliny nám tedy budou prospívat v obývacím pokoji, když jeho okna míří přímo k severu? Budou k nim patřit takové druhy, které bez újmy snášejí slabší, spíše rozptýlené světlo. Zkuste zde pěstovat klívii, dracenu, lopatkovec nebo sanseviéru (tchýnin jazyk).
Jižní úpal jako v Africe
Mezi pokojovými rostlinami v našich domácnostech běžně pěstovanými nenajdete mnoho takových, které by bez újmy snášely prudký sluneční úpal na jižních oknech. Nemáme-li možnost rostliny přemístit na méně osluněné místo, zvolíme jejich přistínění např. žaluziemi nebo alespoň hustšími záclonami či lehkými závěsy tak, abychom sice ochránili rostliny před prudkým sluncem, ale zároveň jim zachovali dostatek světla. V zimním období je však jižní orientace oken výhodná, neboť přináší právě dostatek světla. Jižní umístění je proto vhodné zejména pro kvetoucí rostliny jako jsou ibišek, aglonéma, azalka nebo oleandr.
Kdo miluje východ slunce
Ranní či dopolední slunce nemívá takovou sílu, proto na východních oknech nebo v jejich blízkém okolí prospívají rostliny, které mají jednak potřebu většího množství světla, ale zároveň jim nesvědčí sluneční úpal. Na východní straně ani substrát tolik nevysychá jako například na straně jižní, rostlinám zde nemusíme dopřávat tak hojnou a častou zálivku. Proto k východním oknům umístíme například šefleru, africkou fialku nebo potos (Scindapsus).
Vlahé paprsky zapadajícího slunce
Západní okna rostlinám poskytují přibližně stejné množství světla jako okna východní, avšak v teplém období roku je na západní straně i teplejší klima vlivem paprsků odpoledního slunce. Pro rostliny je však nejvýhodnější, pokud je umístění oken směrem jihovýchodním nebo jihozápadním. Toto umístění v sobě spojuje dostatek tepla bez přímého slunečního úpalu a zároveň i množství potřebného světla v průběhu celého dne. Proto zde bude dobře prospívat fíkus, diefenbachie, anturie nebo i dracena.
Na co nezapomenout?
-
světlo
dostatek světla umožňuje rostlinám zdárný a rovnoměrný růst, u pestrolistých rostlin je podmínkou pro dobré probarvení listů, jeho nedostatek je jednou z příčin jejich opadávání; nedostatek světla zejména v zimním období nutí rostlinu vytvářet slabé a vytáhlé výhonky, olistění bývá slabé a dochází k opadávání poupat; naopak příliš prudkého světla způsobuje spálení rostliny projevující se hnědavými skvrnami -
rosení
pravidelným lehkým sprchováním rostlin, jejich rosením či šetrným otíráním listů rostliny jednak zbavujeme nánosu prachu či nečistot, zároveň taková očista rostlin zabraňuje přemnožení škůdců, kterým se na rostlinách daří zvláště v teple a suchu, rostlinám tak zároveň dodáváme dostatek vláhy v příliš suchém prostředí -
sucho
nízká vzdušná vlhkost se projevuje často kroucením listů a hnědavými skvrnami, opadáváním listů, květů i poupat a celkově se rostlina brzdí v růstu; kromě rosení rostlinám prospívá umístit do pokoje odpařovač s vodou nebo rostliny postavit do misky s kamínky ponořenými lehce ve vodě -
průvan
většině pokojových rostlin neprospívá průvan např. při větrání okny, ale ani silný proud vzduchu z ventilátorů; pokud je to možné, k větrání proto používáme vzdálenější okna, případně rostlinu po dobu větrání přemístíme do závětří; rovněž příliš chladné prostředí způsobuje měknutí listů, jejich opad, stejně jako opadávání květů i poupat -
zálivka
přílišná nebo naopak nedostatečná zálivka je příčinou žloutnutí a opadávání listů, jejich kroucení, uhnívání kořenů při přemokření nebo jejich zasychání při nedostatečné zálivce, i zde totiž platí „každému, co jeho jest a všeho s mírou“; v teplejších místnostech zajistíme zálivku bohatější, v chladných nikoliv -
živiny
aby rostlina nestrádala, dopřáváme jí rovněž dostatek živin hnojením doporučeným podle druhu rostliny; nedostatek živin způsobuje například žloutnutí nebo zahnědnutí listů, jejich příliš vybledlé probarvení, někdy se listy i stáčejí a od spodních částí rostliny opadávají, květy jsou malé, případně se nevytvoří
Text: Alexandra Hurtová, foto: archiv autorky