Jaroslav Chudomel - Okno do krajiny

Datum: 03.07.2009
obrázek
„Malířská nálada, která mnou prostupuje třeba na jarním poli probouzejícím se k životu, mě nutí sáhnout po pastelových křídách. Je to jakási expanze citu, jehož vlnění by se dalo nazvat šrámkovským stříbrným větrem“, poznamenává Jaroslav Chudomel nad nedokončenou krajinou, připomínající svou hebkostí pel motýlích křídel.

Stěny ateliéru zdobí pastely a několik dřevořezů a drobných olejových maleb. Bílé skříňky skrývají další výtvarné poklady. Velké okno, zabírající jednu stěnu, zprostředkovává každodenní kontakt s přírodou.

„Hostivař v dobách mého dětství byla vesnicí. Lidé, zvířata, příroda, staré stromy a všude živo. Tam, kde dnes začíná Průmyslová ulice, byla kvetoucí louka, uprostřed tekl potůček, v němž jsem chytal s kamarády slunky. Zážitky z dětství měly velký vliv na můj další život i na mou pozdější výtvarnou činnost. Hluboký vztah k přírodě a láska ke zvířatům mne neopustily dodnes," poznamenává umělec. Jeho slova potvrzuje i pečlivě upravená zahrada kolem domku, která vyniká unikátními zakrslými dřevinami a vzácnými bonsajemi.

Pastel jako technika učaroval Jaroslavu Chudomelovi už od chvíle, kdy si jako student AVU prohlížel u profesora Vlastimila Rady monografie Edgara Degase. Podněcovala jej možnost „kreslit" barvou a pak i bezprostřednost provedení, umožňující zachytit okamžik, který tvůrce právě zaujal. Už od padesátých let minulého století rozvíjí vedle grafiky právě tuto tvorbu a kdykoliv se setkáváme na výstavách autorských nebo kolektivních s kolekcemi jeho prací, jsou to právě pastely, které přitahují pozornost diváků.

Už v mládí objevil pro sebe Jaroslav Chudomel trvalý inspirační zdroj - rodnou Hostivař. Svět křivolakých uliček v zátiší velkoměsta, ostrovy zeleně uprostřed zástavby, zahrady rodinných domků i zbytky polí a luk s pozůstatky někdejšího lesa a háje nabídly a stále nabízejí malebné náměty, které umělec vstřebává vrchovatou měrou a přetavuje v ryzí tvary svých kreseb uhlem, barevnými křídami a pastely. Znovu a znovu podstupuje ten urputný zápas o vystižení vnímaného motivu, otvírá dokořán pomyslné okno do krajiny, která jej neustále okouzluje, dráždí jeho smysly, uniká mu a zase se přibližuje. Ze sváru barevných linií a hebkých ploch s nedotčenou plochou papíru vznikají díla, která dokáží vykouzlit iluzi hloubky a prostoru a zároveň ponechávají dostatek místa pro fantazii. Není to však nikdy samoúčelná hra, ruka umělce je vedena myšlenkou.

„Někdy mi stačí půlhodinka posezení v ateliéru, abych se znovu pustil do ,boje΄ s bílou plochou podkladu. Nesnažím se pokreslit celou plochu od A do Z, právě ona bílá místa mi vyhovují, provokují fantazii a dávají prostor k vyniknutí kresby. Každý tah rozčeří hladinu bílého podkladu a stává se osou výtvarné kompozice. Proto tak rád pracuji s pastelovými křídami, nebo tvořím barevné litografie, hodně mi při tvorbě pomáhá tvorba našich mistrů, zvláště Antonína Dvořáka."

V poslední době podniká umělec výpravy za hranice velkoměsta. Svou další krajinu srdce nalézá v okolí Zálesí na Benešovsku. Kopcovitá krajina s oky rybníků, nádhernými alejemi kolem cest, kamenitými lukami a pastvisky se zarostlými krátery po granátech láká vnímavého pozorovatele ke krajinným portrétům, ve kterých se snoubí původní scenérie s proměnami současnosti. Umělec vytváří celé cykly malebných skic, na kterých se objevují masivy vesnic zasazených do romantických údolí, nízko letící mraky na průzračné obloze a odvěký symbol života - slunce. Formování lidského chování a konání se časem mění, avšak kontinuita starých a nových generací trvá. Výjevy, v nichž si podává minulost ruku s přítomností, odevzdává umělec budoucnosti jako své svědectví o světě, krajině, kterou si zamiloval, o sobě i o nás.

V nejnovějších opusech se realita vyjevuje s větším tajemstvím, nedopovězeností, s poetickým náznakem. Na bílých podkladech se objevují nostalgické, ale nesentimentální prvky, například garáže, zchátralé ploty a zábradlí nebo osamocený chodec. Pastely mají svou dynamiku, je z nich cítit napětí. Z jednoplánových realistických námětů se stávají obrazy s emotivní silou. Přes stoupající věk neustupuje u Jaroslava Chudomela tvůrčí vitalita ani nevzniká nebezpečí vyprázdněné inspirace nekonečným námětovým opakováním. Naopak. Jaroslav Chudomel právě tvoří své nejlepší práce.

Text: Jan Chára

Foto: Martin Mašín a archiv autora

Jaroslav Chudomel

Narozen 7. února 1929 v Praze. Vystudoval Státní grafickou školu u profesora Karla Müllera a v letech 1950 - 1955 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlastimila Rady a Vladimíra Silovského. Žije a tvoří v Praze - Hostivaři. Umělec uspořádal 40 samostatných a zúčastnil se 130 kolektivních výstav. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha galeriích a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v Rakousku, Belgii, Německu, Itálii, Francii, Rusku, Polsku a Finsku.

 

 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaký rozměr má váš byt?
 
44%
 
17%
 
21%
 
9%
 
5%
 
4%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

Odkazy

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne