Jan Dvořák - Krajina mého srdce

Datum: 13.3.2017
obrázek
Až do 31. března letošního roku mohou uměnímilovní návštěvníci navštívit výstavu obrazů letošního jubilanta malíře a grafika Jana Dvořáka, která je přístupna veřejnosti v Divadle Oskara Nedbala v Táboře. A to v úterý a ve čtvrtek od 15 do 17 hodin a v době večerních divadelních představení.

Oproštěno od popisnosti

Pro svou malířskou tvorbu čerpá Jan Dvořák náměty především v krajině, kde žije. Střední Čechy jsou ve své rozmanitosti zachyceny na mnoha jeho obrazech, ať už pocházejí z okolí Bystřice, Jiřína nebo z České Sibiře. Řadu námětů našel umělec také na Podblanicku. Druhou malířovou velkou láskou jsou jeho rodné jižní Čechy. Tamní selské baroko zobrazené na jeho dílech je oproštěno od popisnosti, hmota budov je vyjádřena jenom v barvě.

Osobitý způsob přednesu

Malíř především vnáší nový pohled na místa v naší republice důvěrně již poznaná a mnohokrát spatřená, pro něž však dovede najít nekonvenční zorný úhel, v pravém i přeneseném smyslu slova. Hlavními výrazovými prostředky autorových maleb jsou barva a osobitý způsob přednesu. S nervní citlivostí a s uvážlivým využitím malířské zkratky vystihuje základní rysy zpodobňovaného námětu. Vyjadřuje náladu, která jej naplňuje a která k povaze zvoleného místa nezbytně náleží.

"Nechci nikoho ohromit," říká umělec

„Každý nový obraz je znovuobjevováním malby. Nechci nikoho ohromit, ale usilovně sleduji svou představu, která je někdy na pomezí reality a snu, mezi skutečností a vzpomínkou na ni, ale přitom o nic méně pravdivá než skutečnost sama. Mé „vzpomínkové“ obrazy vycházejí z touhy výtvarně vyjádřit a znovu prožívat intenzitu uplynulých chvil, zmocnit se jich v prchavém letu vědomím, vypořádat se s jejich naléhavostí,“ podotýká umělec.

Určující prvek v jeho tvorbě

A právě barevné skvrny v krajinných motivech jsou novým a určujícím prvkem v jeho dosavadní tvorbě. Jihočeská náves s lidovými barokními stavbami je zachycena v celé své nádheře, přesto však prostě. Malba je uvolněná a vzdušná, světlo v jemných pastelových valérech prozařuje celý námět a přitahuje pozornost. V typických horizontálních krajinách dosáhl Jan Dvořák výrazných úspěchů. Zpodobňuje na nich ta místa, která je nejvíc „zasáhla.“

Útočiště, zákoutí, záliv

Jsou to krajiny obydlené člověkem, s domy, sloupy, cestami a zoranými poli, krajiny, kde voní a zpívá zem, ornice, brázda, kde cítíme vůni sena a zralých klasů, kde zaslechneme písně skřivana a kde na podzim nad hnědí sklizených polí krákají vrány. Jsou to krajiny jeho srdce s táhlými kopci a rozsochatými stromy, bájným Blaníkem a milovanými jihočeskými rybníky. Každý máme svou krajinu, svůj kousek země, kam se uchylujeme, kde nacházíme svůj klid. Je to krajina - útočiště, krajina - zákoutí, krajina - záliv, kde v stříbřitých hladinách vod a modrojasu oblohy čerpáme novou sílu, nové povzbuzení. Čím je náš život uspěchanější, čím více nás stravuje, tím toužebněji myslíme na tuto krajinu - krajinu srdce.

Kde nachází inspiraci

Jsou samozřejmě i jiné krajiny, které umělci přirostly k srdci a kde nachází inspiraci pro svá nová díla. Upoutaly ho šumavské hvozdy, kde se s úspěchem pokouší zachytit tekoucí vodu, její pohyb. Otevřená šumavská krajina s členěnými horizonty dostává malíře zpět do reálu, který je obohacen prolínáním jednotlivých barevných ploch. Mysl rozjasní i dílo nazvané Kytice s přáním. I u těchto obrazů lze ocenit razantní tahy štětce a kontrasty barevných akcentů.

Napětí mezi skutečností a snem

A co zdůraznit na závěr? Malíř stojí před světem plaše a v pokoře, ale s vřelou touhou proniknout k podstatě a svými osobitými prostředky intonovat neobyčejné písně k chvále přírody a života. Obrazy Jana Dvořáka měly a mají schopnost vyjádřit význam ticha, ale i ozvěnu úzkostného výkřiku v liduprázdném mlčení. A jsou schopny předat tento dar i nám, jsme-li schopni a ochotni pokorně naslouchat "tajné duši věcí." Mají tuto schopnost snad právě proto, že jejich tvůrce si dokázal uchovat svůj pocit odpovědnosti a nechal vyzrát své umění v napětí mezi tichem a promluvou, mezi skutečností a snem i mezi hmotným a duchovním. S bytostným vztahem k transformované, a přece bezprostřední životní zkušenosti kořenů, z nichž s chvěním vyrůstá vše, co je pevné a svébytné.

Text: Jan Chára

Foto: archiv autora



Malíř, pedagog a galerista

Jan Dvořák se narodil 18. prosince 1942 v Táboře a léta dětství a mládí prožil v Mladé Vožici. Studoval výtvarnou výchovu a estetiku na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Žije a pracuje v Benešově u Prahy. Od roku 1977 byl spojen s Vlašimí, kde vyučoval na Základní umělecké škole. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha galeriích a soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, například v Rakousku, Austrálii, Japonsku, USA a Německu. Od roku 1971 byl členem Svazu výtvarných umělců. V roce 1990 byl přijat do Unie výtvarných umělců - středočeského sdružení. V roce 1990 se stal členem sdružení Kollegium 90 se sídlem v Hamburku. V témže roce spolu s manželkou Ludmilou založil Uměleckou galerii Karlov v Benešově u Prahy. Do roku 2016 uspořádal Jan Dvořák přes 110 samostatných výstav v České republice i v cizině.

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaký rozměr má váš byt?
 
46%
 
17%
 
20%
 
7%
 
5%
 
4%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

Odkazy

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne