Patrové budovy musí být od srpna 2016 lépe chráněny proti požárům fasád

Datum: 11.2.2017
obrázek
Hasiči v roce 2015 vyjížděli k více než 20 tisícům požárů, při kterých zemřelo 115 lidí. Hmotné škody dosáhly přibližně 2,5 miliardy korun. Od srpna 2016 se zpřísnily požadavky na požární bezpečnost pro zateplení obytných budov. Nové požadavky snižují pravděpodobnost šíření ohně přes venkovní tepelnou izolaci. Nová pravidla platí pro nově i opětovně zateplované budovy.

Předloňské horké a suché léto svědčilo požárům a podepsalo se i na celkových statistikách Hasičského záchranného sboru České republiky. Požárů bylo v létě roku 2015 nejvíc za posledních 20 let a jejich počet dosahoval až dvou stovek denně, oproti běžným 51. Z celoročních statistik pak vyplývá, že nejvíc požárů vzniklo v bytech a rodinných domech, z celkového počtu 20 232 je to přibližně každý čtvrtý (přesně 5 279 událostí). Vůbec nejčastější příčinou požáru je přitom nedbalost dospělých, která stojí za téměř třetinou z celkového počtu zásahů hasičů u ohně (5 679 případů).

Mezi nejnebezpečnější patří požáry patrových budov, kde se oheň může šířit po budově nejen vnitřkem, ale i po fasádě, respektive zateplení budovy. „Zatímco budovy do 12 metrů lze hasit ze země, u vyšších budov musí záchranáři obvykle zasahovat zvnitřku budovy. Při požáru výškových budov dokonce ani fasádu téměř nelze hasit zvenčí – pokud je z hořlavého materiálu, oheň se šíří velmi rychle,“ říká Zbyněk Valdmann, expert na požární bezpečnost staveb.

Od 1. srpna 2016 musí být výškové budovy lépe zabezpečeny a to díky revizi normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb. „Ta upravuje podmínky pro zateplování obytných budov tak, aby se snížila pravděpodobnost šíření ohně přes venkovní tepelnou izolaci. Cílem je především zvýšení bezpečnosti obyvatel i ochrany majetku. Současné materiály i technologie umožňují její naplnění,“ říká Marcela Kubů, architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Největší změnou, kterou revize normy přináší, je lepší ochrana před šířením ohně po fasádě patrových domů. „Nově se musí u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech. Výjimku tvoří rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému,“ shrnuje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky.

Revize normy byla schválena 1. července Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a vstoupila v platnost už od 1. srpna 2016, závazná je pro většinu objektů, které se zateplují kontaktními systémy (KZS, známý také pod zkratkou ETICS). „Typickým příkladem, kterého se změny týkají, jsou bytové domy, ať už panelové nebo jiné,“ doplňuje Marcela Kubů. Podrobné informace o novele najdete na novém portálu AVMI.

Revize normy platí pro nově i opětovně zateplované budovy

Další zásadní změnou je, že protipožární norma platí nejen pro nově zateplované budovy (ať již jde o zateplení novostavby nebo dodatečné zateplení stávajícího objektu), ale i pro objekty, které se zateplují znovu. Původní znění protipožární normy bylo totiž komplikované a nejednoznačné. „V praxi pak následkem této nejednoznačnosti vznikala řada komplikací kvůli rozdílnému výkladu jednotlivých článků mezi projektanty, ale i jednotlivými pracovišti státního požárního dozoru. Nově jsou proto zrušeny zvláštní požadavky na dodatečné zateplení. Požadavky jsou stejné bez ohledu na to, zda jde o zateplení při výstavbě novostavby, nebo o dodatečné zateplení stávajícího objektu,“ vysvětluje Marcela Kubů.

Realizace zateplení kvůli novele zdraží jen málo, montáž bude náročnější

Vyšší požární bezpečnost si vyžádá důkladnější rozvahu při volbě materiálu a zvýší se i nároky na aplikaci zateplovacích systémů. V praxi to znamená především vyšší nároky na odbornost provedení při napojení rozdílných materiálů, jako například minerální vaty a nejběžněji používaného polystyrenu. Případně lze pro zateplení celé budovy zvolit pouze nehořlavý materiál, například minerální izolaci.

„Technickou náročnost kombinace dvou zateplovacích materiálů lze řešit dvěma způsoby. Buď zvýšením požární bezpečnosti plošným zateplením nehořlavým materiálem i u domů nižších než 22,5 metru. Případně výjimkou, norma u certifikovaných a nad rámec normy odzkoušených materiálů umožňuje použít i požární pruh o menší šířce,“ říká Marcela Kubů.

Při realizaci zateplení by však majitelé domu měli výjimku pečlivě zvážit. „Certifikované materiály jsou testovány v dokonalých laboratorních podmínkách, realita požáru však může být dost odlišná. Už během prvních tří minut požáru se může stát, že plamen vyšlehne na fasádu, po které se může šířit, a navíc prioritou jsou lidské životy, nikoli majetek,“ upozorňuje Zbyněk Valdmann.

V případě, že se vlastníci rozhodnou pro plošné zateplení nehořlavými materiály, rozdíl ceny nemusí být významný. „Například u konkrétního šestipatrového domu činí rozdíl v nákladech 6 % (obecně pak v řádech jednotek procent). Nejdražší položkou totiž není samotný izolační materiál, ale práce na zateplení a doplňkové materiály jako omítka, lepidla nebo oplechování,“ uzavírá Marcela Kubů.

Čím je dům vyšší, tím přísnější protipožární požadavky musí splnit

Zásadní vliv na to, jakým způsobem má být obytný dům nově zateplen, je výška budovy, respektive její požární výška, což není totéž.

Rozsah požadavků se nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky. Požadavky jsou různé pro specificky řešené jednopodlažní objekty, objekty s požární výškou 0,0 až 12,0 m, dále 12,0 až 22,5 m a objekty s požární výškou nad 22,5 m.

Norma ČSN 73 0810 budovy rozděluje do čtyř kategorií:

  • do 0 metrů požární výšky, což jsou jednopodlažní budovy. U těchto budov může být na celé fasádě použitý polystyren, který má třídu reakce na oheň E (viz tabulku).
  • 0 až 12 metrů požární výšky, což odpovídá zhruba třípatrovým až čtyřpatrovým bytovým domům, kterých je v České republice většina (67 %). Nad soklem musí být instalován průběžný protipožární pás z minerální izolace o šířce nejméně 0,9 metru. Výjimku tvoří rodinné domy, u kterých není tento pás nutný.
  • 12 až 22,5 metru požární výšky, což odpovídá běžným sedmipatrovým bytovým domům, kterých je přibližně pětina (20 %). Protipožární pásy o šířce 0,9 metru musí být povinně umístěny nejen nad soklem, ale také nad okny, a to včetně nejvyššího podlaží – kvůli eliminaci rizika vzplanutí střechy – a v úrovni atiky.
  • nad 22,5 metru požární výšky, což jsou ostatní výškové budovy, obvykle nad sedm pater. Celá fasáda musí u nejvyšších budov být zateplena nehořlavým materiálem s třídou hořlavosti A1, tedy minerální izolací (vatou).

Text: Martin Chára

Foto: AVMI

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne