V srdci Francouzské riviéry

Datum: 7.9.2015
obrázek
Ve vzduchu je cítit slaný závan moře, mobilheimy v husté zeleni stromů očekávají své další dočasné obyvatele. Po úmorných dvaceti hodinách jízdy jsme konečně u cíle naší cesty. Vítá nás kemp Les Prairies de la Mer. Jak jsme se přesvědčili v minulých letech, tento kemp plně uspokojí i nejnáročnější turisty.

Už z dálky nás vítal náš starý známý monsieur Savino, s nezbytnou lahví originálního růžového, který se zanedlouho stane naším zasvěceným průvodcem při vyjížďkách do okolí. V kempu jsou k dispozici moderní sociální zařízení, restaurace, samoobsluha, obchody, bufety i plážové bary, diskotéky i internetová kavárna.

Půllitr českého oroseného

Pro sportovní vyžití slouží hřiště pro míčové hry, tenisové kurty, dětský koutek a půjčovny potřeb pro vodní sporty. Asi pět set metrů od moře se nachází česká restaurace Prague, kde je možné si objednat stravování na celou dobu pobytu, nebo jen zajít na dobrou večeři a dát si půllitr českého oroseného.

Francouzská napodobenina Benátek

Port Grimaud je unikátní městečko ve francouzském departmentu Var v regionu Provence, ležící v zálivu Saint Tropez asi čtyři kilometry západně od města stejného jména. Městečko na vodě postavil v šedesátých letech 20. století architekt François Spoerry. Je jakousi miniaturní napodobeninou Benátek včetně kanálů, mostů a dalších typických rysů benátské architektury. Kanály, které protkávají celé letovisko se smíšenou vodou, jsou plné mořských a sladkovodních ryb. Dopravu mezi jednotlivými poloostrůvky městečka zajišťují malé loďky a motorové čluny.

Vane tu nepříjemný mistral

Dvakrát týdně zaplní centrální náměstí roj lidí a obchodníků, probíhá zde totiž typický francouzský trh. Centrum města poskytuje posezení v mnoha útulných restauracích s výbornou kuchyní včetně sezónní nabídky čerstvých ústřic, jejichž úprava patří k místním specialitám. Na jihu Francie a především na pobřeží Středozemního moře, jsou dlouhá a velmi teplá léta. Prší jen zřídka, většinou výhradně v zimních měsících. Stinnou stránkou je jen nepříjemný vítr – mistral.

Místní ekumenický kostel ukrývá výtvarnou zajímavost, výzdobu jeho oken navrhl Viktor Vasarely. Motiv putování slunce po obloze ztvárnil v barvách typických pro jižní Francii. Desítky ostrůvků a poloostrůvků tvoří vodní labyrint, který si chválí především majitelé jachet a lodí, protože přímo u každého domu je kotviště pro jejich vodní miláčky.

Nero mu nechal useknout hlavu

Kdysi poklidné město Saint Tropez patří k místům, jejichž věhlas daleko přesáhl jejich velikost. Každoročně ho navštíví tisíce turistů, kteří si chtějí užít unikátní atmosféru historického přístavu, malebných obchůdků a okouzlujících pláží. „Samotný název města je podle pověsti odvozen od jména sv. Tropeze, kterému Nero nechal useknout hlavu a jehož tělo na loďce poté přistálo právě tady. V běhu věků se město stalo jedním z nejdůležitějších komerčních přístavů celé Francie a svým nádherným pobřežím lákalo i francouzské císaře a krále,“ zasvěceně vypráví Savino.

Nesmazatelná stopa populárního četníka

Už na počátku 20. století se město stalo centrem světové módy a v padesátých letech se z něj začala stávat i významná filmová lokalita. Prvním filmem, který Saint Tropéz proslavil, byl film Rogera Vadima A bůh stvořil ženu, který do hlavní role obsadil svou tehdejší manželku, legendární Brigitte Bardotovou. Letovisko je také známé z filmu Četník ze Saint Tropez a jeho několika pokračování. A tak není divu, že každý turista se bez zaváhání žene k četnické stanici. O tom, že se Louis de Funes a jeho postava neurotického, vzteklého a hlavně humorného četníka vryla do paměti nejen nám, svědčí i Savinova poznámka. „První četník tady byl natočen už v roce 1964, takže je to už opravdu starý film. Ale stále se na něj lidé dívají, stále jim přináší radost.“

Poklady impresionistů

„Tak tady je dům, kde se natáčel film A bůh stvořil ženu,“ poznamenává Savino a vede nás na další místa, která také „hrála“ v slavném snímku. Vpravo od přístavu je muzeum Le Musée de Lannonclade, kde jsou k vidění fauvistické a impresionistické malby i další obrazy inspirované malebným pobřežím. V opevnění ze 17. století, rozkládajícím se nad přístavem, tak zvané Citadele, se konají během sezony zajímavé umělecké a historické výstavy. A právě odtud se před vámi otevře pohled na romantický hřbitov, který leží na mořském břehu. Tady odpočívá Roger Vadim. Přes záliv jsou vidět okna velkého domu La Madrague. Právě tam bydlí Brigitte Bardotová.

Všude spousta zeleně a květů

Při jednom výletu jsme se také podívali do městečka Ramatuelle. Nejprve jsme navštívili místní hřbitov, kde je hrob herce Gérarda Philippa a jeho manželky. Hlavou nám proběhly scény z Fanfána Tulipána, z paměti se vynořily úžasné zážitky při sledování nádherné filmové adaptace slavného Stendhalova románu Červený a černý. Ze hřbitova jsme zamířili do městečka, kde jsme prošli jeho úzkými uličkami a pokochali se prostou nádherou květin, všude je spousta zeleně a kvetou zde ve velkém množství ibišky, oleandry, buganvilie a levandule. V obchůdcích měli krásné keramické talíře a další dekorační předměty s motivy oliv. Rozmýšleli jsme se, že si něco koupíme, ale nakonec jsme odolali podmanivým nabídkám mladé prodavačky a spěchali do autobusu, abychom se opět mohli osvěžit v mořských vlnách zálivu.

Druhé největší

„Vítám vás v Marseille,“ poznamenal do mikrofonu Savino a pokračoval: „Je to druhé největší město ve Francii a také její největší přístav ve Středozemním moři. Řadí se k nejstarším z velkých měst ve Francii – bylo založeno kolem roku 600 před naším letopočtem.“ Projeli jsme okolo Starého přístavu, který byl v minulosti řeckým přístavem v malé zátoce. Vstup z pevniny do něj střeží tvrze St. Jean a St. Nicolas. Až do 19. století byl přístav v provozu, ale s rozvojem námořní dopravy přestala jeho hloubka stačit. Dnes slouží jako přístaviště jachet, rybářských a výletních lodí.

Notre Dame de la Garde

Úzkými křivolakými uličkami se náš autobus vyšplhal až na vrcholek kopce, kde se nad přístavem vypíná bazilika Notre Dame de la Garde (Panny Marie Strážné). Byla postavena v polovině 19. století v neobyzantském slohu. Po dlouhém schodišti jsme vystoupili až k bazilice. Její vnitřek je bohatě zdoben mozaikami, malbami, mramorem… Na věži baziliky stojí pozlacená socha madony s dítětem, vysoká téměř deset metrů.

Hrabě Monte Christo

Přibližně dva kilometry od přístavu se nachází malý ostrůvek s pevností Le Château d´If, která je spojena s dílem Alexandra Dumase. Právě sem umístil část příběhu o legendárním hraběti Monte Christo. Autobus překonal dopravní zácpu a spolehlivě nás dovezl do našich mobilheimů. Už se těšíme na další výlet, tentokrát se vydáme do nádherného verdonského kaňonu.

Text: Eva Chárová

Foto: archiv autorky

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne