Barvy podzimu

Datum: 17.10.2014
obrázek
Jako odnož Českého zahrádkářského svazu vznikl v roce 1970 Klub skalničkářů Praha. Jedná se o zájmovou organizaci pro obdivovatele horské květeny a pěstitele skalniček, hajních a vodních rostlin a zakrslých dřevin. Po plzeňském Klubu skalničkářů je druhou nejstarší organizací tohoto druhu u nás. V současnosti je nejpočetnějším skalničkářským klubem v republice s více jak 500 členy, z nichž asi desetinu tvoří milovníci skalniček ze zahraničí. Jedná se o občanské sdružení zapsané v registru nevládních neziskových organizací.

Výstavy a přednášky

Z činností klubu jsou veřejnosti nejznámější výstavy pořádané třikrát do roka na Karlově náměstí v Praze, v areálu dvou zahrad mezi Faustovým domem a kostelem sv. Jana Na Skalce. Pro členy i veřejnost pořádá Klub přednášky se skalničkářskou tématikou, které se tradičně konají na Novotného lávce 5 v domě České vědeckotechnické společnosti.

Zahraniční zájezdy

Významnou činností klubu je vydávání časopisu Skalničky, který je rozesílán členům i zájemcům do celého světa. Obdobně probíhá ve spolupráci se zahraničními členy každoroční pravidelná klubová výměna semen rostlin. Pro členy je k dispozici odborná knihovna. Klub pořádá každoročně domácí i zahraniční zájezdy, několikadenní setkání členů Klubu v různých koutech Čech s přednáškami a procházkami a účastní se každoročního setkání českých a slovenských skalničkářských klubů.

Loučení i symbol hojnosti

Pražský klub skalničkářů také letos uspořádal tradiční podzimní výstavu, která ukončila sezónu a představila skalničky pozdního léta a začátku podzimu, které byly doplněny trvalkami, drobnými keři, podzimními cibulovinami, čarověníky a bonsajemi. Pro někoho symbolizuje podzimní čas melancholické loučení s životem na zahradě, jiný v něm vidí symbol hojnosti. V okrasné zahradě dozrávají tobolky, bobule a další plodenství, vybarvují se listy před opadem a z okrasných záhonů vystupují trsy pozdně kvetoucích trvalek.

Růžová nebo bílá květenství

Typickými zástupci podzimní květeny jsou hvězdnice. Jiným zástupcem je rozchodník, který patří k trvalkám sukulentního charakteru. Atraktivní modrozelené listy, polokulovité trsy a růžová nebo bílá květenství řadí rozchodník k základnímu sortimentu trvalek pro skupinové výsadby.

Barevná stupnice se dostává do jiné polohy

Na záhonech vévodí na podzim sasanka japonská. Je to až dva metry vysoká rostlina vhodná do pozadí trvalkových záhonů. Koncem léta a na podzim vystoupí na větvených lodyhách bílé a růžové květy, podobné o něco menším sasankám. K podzimu neopomenutelně patří jiřiny, chryzantémy, modrý olověnec, podzimní oměj, zlatobýl i kvetoucí traviny. Předchozí výčet trvalek vhodných pro podzimní zpestření záhonů dává tušit, že podzim není obdobím chudým na barvy, barevná stupnice se však dostává do jiné polohy.

Orosené květy ocúnů

Barevnou lahůdkou podzimu jsou některé dřeviny, zejména listnaté keře ozdobné bohatstvím barevných plodů, jako brslen evropský, rakytník, hlohyně a některé druhy skalníků. Nejvhodnějším pozadím pro ně jsou stálezelené jehličnany. Pestré podzimní zbarvení získají i některé traviny, jiné překvapí zdobným květenstvím. A v trávníku nás překvapí orosené květy ocúnů.

Hrozny červených bobulí

Na výstavě bylo také možno zakoupit množství podzimních trvalek a dozvědět se řadu podrobností o jejich pěstování. Před výsadbou je třeba rozdělit podzimní trvalky podle velikosti. Vyšší druhy - hvězdnice, chryzantémy, rozchodníky nebo zlatobýl - používáme jako menší solitéry nebo umístěné v kompozici před keřové pásmo. Z nízkých druhů kvetou na podzim nízké hvězdnice, chryzantémy, vřesy, některé hořce, nižší druhy rozchodníků. Některé trvalky ozdobí záhon na podzim plody nebo odkvetlým plodenstvím.

"Chameleóni" rostlinné říše

Za praotce nových kultivarů dlužich je považován anglický šlechtitel Alan Bloom, který této práci věnoval desítky let, ale následovalo jej mnoho dalších a to zejména v USA, tedy domovině Heuchery a Tiarelly. Tyto rostliny se díky intenzivnímu šlechtění staly „chameleóny" v rostlinné říši. Blízkou příbuznou dlužichy je totiž také druh Tiarella neboli mitrovnička, která byla použita při křížení a tímto spojením vznikly nové hybridy s pěkně tvarovanými a barevnými listy. Tyto hybridní kultivary dostaly nové rodové jméno - Heucherella. V současné době jsou vyšlechtěny stovky atraktivních odrůd dlužich, díky čemuž jsou také středem zájmu pěstitelů - sběratelů.

Ve stínu i na slunci

Dlužichy nevynikají velkými, barevnými květy, jejich krása spočívá ve fantasticky zbarvených listech. Vzhledem k jejich severoamerickému původu a přírodnímu stanovišti jsou však zajímavou trvalkou i pro naše zahrady. V přírodě rostou jako podrost pod stromy a keři, tedy ve stínu - polostínu, ale prospívají i na plném slunci. Proč si tedy nezpestřit mnohdy holá a nevzhledná zákoutí našich zahrad pestrobarevnými dlužichami?

Text: Jan Chára

Foto: autor

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne