Na opravy paneláků je potřeba 400 miliard

Datum: 22.05.2009
obrázek
V České republice je přibližně 1,2 milionů bytů v panelových domech, které byly nejčastěji stavěny v letech 1952 – 1994 a jejich stav je poplatný technologii výstavby i celkovému stáří. O tom, kolik peněz je ještě potřeba na jejich opravy a z jakých zdrojů lze regenerace panelových sídlišť financovat jsme si popovídali s ing. Martinem Hanákem, ředitelem metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev.

Na úvod by asi bylo dobré čtenářům připomenout, jaká byla původní plánovaná životnost panelových domů...

Plánovaná životnost domů byla uváděna 30 až 40 let. Je zřejmé, že životnost hlavních železobetonových konstrukcí je mnohem vyšší, ale v případě podružných sekcí (balkony, lodžie, římsy, styky jednotlivých dílů, výplně okenních otvorů, izolace, vnitřní rozvody a instalace, bytová jádra, výtahy atd.) jsou některé domy již za svým zenitem. Havarijní stav se tedy dle mého názoru netýká domů jako celku, ale jejich vybraných konstrukčních částí. To však jistě není důvod, abychom technický stav panelových domů mohli zlehčovat. Také je nutné řešit „morální" dožití paneláků a v rámci komplexních regenerací přiblížit úroveň bydlení v těchto domech dnešním standardům.

Opravy panelových domů probíhají již několik let. Můžete odhadnout, kolik bylo v první etapě zmodernizováno bytů?

Podle našich „odborných" odhadů (přesnou statistku nikdo nevede) mohlo projít 1. etapou regenerace (sanace statických poruch, zateplení pláště budovy, výměna oken, rekonstrukce a přiteplení střechy, výměna vstupních portálů, rekonstrukce rozvodů ve společných částech domů, v některých případech výměna či oprava výtahu) přibližně 300 tisíc bytů, tedy 20 - 25 %. Neopraveno tak zůstává asi 900 tisíc bytů. Je nutné upozornit, že po 1. etapě bude nezbytně následovat 2. etapa regenerace - rekonstrukce rozvodů v bytech a bytových jader. Vzhledem k enormnímu růstu cen energií bude nutné realizovat i solární systémy ohřevu teplé vody a systémy nuceného větrání s využitím rekuperace tepla.

To všechno samozřejmě stojí nemalé finanční částky. Má SČMBD přibližně spočítáno, kolik se zatím proinvestovalo?

Z našich statistik plyne, že průměrné náklady na první etapu činí zhruba 200 tisíc Kč/byt. Je tedy možné odhadnout přibližnou sumu, která již byla v panelových domech proinvestována na částku 60 miliard Kč (300 tisíc bytů x 200 tisíc Kč). Pro dokončení první etapy bude nutno investovat ještě 900 x 200 = 180 miliard Kč. Odhady nákladů druhé etapy jsou opět ve výši 200 tisíc Kč/byt. Troufám si tvrdit, že druhou etapou prošlo (nepočítáme-li individuální rekonstrukce bytových jader) naprosté minimum bytů. Opět tedy mohu stanovit potřebnou částku na 1200 tisíc bytů x 200 tisíc Kč = 240 miliard Kč. Pro dokončení první a realizování druhé etapy je tak nutné provést práce v rozsahu větším jak 400 mld. Kč!

Podle vašeho názoru - jak dlouho ještě bude trvat první etapa základních oprav?

Domnívám se, že musí být dokončena v horizontu 10 až 15 let, ideální by bylo do konce roku 2020. Je zde možná vazba na závazek vlády snížit emise skleníkových plynů o 20 % a vyrábět 20 % energie z OZE, a to vše právě do roku 2020. Jednou z možných cest je úspora energií v segmentu panelových domů, kde je ohromný potenciál úspor, který je možno srovnat s uvedeným závazkem vlády. Ten tak může vláda splnit rychle a levně za peníze vlastníků panelových domů. Jenže se o tom moc nemluví. Dnes mají přednost draze dotované větrné a fotovoltaické elektrárny a z nich vysoce dotovaná a vykupovaná energie. Naskýtá se tak otázka, proč se ignoruje tak obrovská a pro vládu levná příležitost jak těmto závazkům dostát? Přitom by stačilo formou nepřímé úrokové dotace dále podporovat program PANEL. Jeho podpora v roce 2007 při nákladech SFRB ve výši 4.3 mld. Kč vygenerovala stavební činnosti v objemu cca. 30 miliard Kč (soukromých investic). Pokud se zachová podpora na této úrovni, budeme schopni regenerovat veškerý panelový fond ( v první etapě) v horizontu 10 - 15 let, tedy s trochou snahy do již zmiňovaného roku 2020.

S druhou etapou regenerací panelových domů tedy lidé mohou počítat až za více jak 10 let?

Je logické, že ve velkém rozsahu začne druhá etapa až po dokončení první, a to nejen po skončení její realizace, ale také po splacení úvěrů, kterými byla financována. Pravděpodobně se do té doby asi nebude hovořit o systémovém přístupu, ale individuálních realizacích. Dokončíme-li první etapu do roku 2020, pak lze zahájit etapu druhou a té musíme dát opět minimálně 10 - 15 let. Ale to jsme již skutečně v úrovni odhadů. Nikdo z nás neví, co s námi udělá současná finanční krize.

Když jste zmínil finanční krizi - hrozí, že by kvůli ní byly některé projekty regenerace sídlišť odkládány?

Asi není těžké najít lokality, kde se připravené akce nebudou realizovat. Namátkou uvedu města postižená krachem sklářských firem - Nový Bor a Světlá nad Sázavou. Zde již máme konkrétní poznatky, že lidé přehodnotili své plány a odmítají v této pro ně velice nejisté a nepříjemné době investovat peníze do již připravené regenerace jejich domu. A je to pochopitelné.

Kde vlastně mají vlastníci panelových bytů hledat finanční zdroje?

Jednoznačně je možné konstatovat, že budoucnost oprav panelových domů bude založena na komerčních úvěrech, ke kterým - doufejme - bude možno čerpat nepřímé úrokové dotace jako dosud. Jestli někdo doufá, že naše sídliště zachrání evropské fondy nebo obdobné zdroje či jiné přímé nevratné dotace, tak jsem přesvědčen, že se zklame. Zkrátka vlastníci bytů v panelových domech budou ti, kteří jejich opravy zaplatí.

Ptal se: Martin Dudek

 

 

 

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne