Studna mezi paneláky

Datum: 28.6.2014
obrázek
Jednoho slunečného nedělního odpoledne se u dveří mých přátel ozval zvonek. Kdo to může být? Nikoho nečekali, proto zvědavě vykoukli. Za dveřmi stál muž středního věku doprovázený mladší ženou a hned spustili: My jsme vaši sousedé z protějšího paneláku a už měsíc vás pozorujeme, jak si na zahradě stavíte studnu. Myslíte, že bychom k vám mohli přijít na školení?

Slovo dalo slovo a příští neděli už spolu s novými sousedy pobíhali po zahradě, v ruce blok, tužku, metr a nezbytný foťák. Abyste správně rozuměli, domek mých přátel, jako jeden z mála, stojí na okraji Prahy kolem dokola obklopený panelovými domy. Mnohé z nich po úspěšné revitalizaci již nevypadají jako uniformní, nic neříkající šedivé boudy a vedle nově opravených dětských hřišť si společenství vlastníků vyčlenilo malé plácky, na kterých se rozhodli, jak sami prozradili, „vybudovat přírodu“.

A tak mým přátelům po jednom příjemně stráveném odpoledni s novými sousedy přestalo vadit, že jsou z balkonů okolních vyšších paneláků pozorováni na zahradě. Dokonce, myslím, byli pyšní na to, že se stali inspirací pro dobrou věc. Příští neděli naopak oni byli pozváni na malou předzahrádku rodící se před domem jejich „panelákových“ sousedů. Samozřejmě s hlavou rodiny – mistrem kutilem, který započal se školením nových sousedů.

Máte vše potřebné?

„Během celého procesu výstavby květinové studny budete potřebovat…“, začal svůj výklad mistr kutil – stavitel a pak pokračoval: „jednu starou pneumatiku, jeden stavební igelitový pytel, asi 50 plastových obalů od zmrzliny, ovoce nebo plastových hlubších krabiček od baleného masa, pytel suchého betonu, cement a dvě hliníkové lišty…“. Tím ale výčet potřebného materiálu nekončil, do poznámkového bloku přibyly další zápisy: nezapomenout na stavební lepidlo, dva dřevěné trámky 7,5 x 4,5 cm a délky 200 cm, 6 kusů latí o rozměrech 6 x 2 x 200 cm, jedno stavební prkno s rozměry 12 x 100 cm, dřevěnou tyč o průměru 12 mm a 10 párů střešních tašek z kanadského šindele. A rozhodně nezapomenout zhotovit si jednu dřevěnou kliku k rumpálu a obstarat lano. Třešničkou na dortu pak bude, podaří-li se vám vyrobit studniční okov.

Začít pěkně od projektu

Paní domu – to je ta hlava, která vymýšlí různé kutilské kousky více či méně realizovatelné a šikovné ruce a zkušenosti jejího muže jsou tím nástrojem, který její nápady nenechává upadat v zapomnění. Občas inspiraci najde v různých časopisech pro kutily a zbytek si zkrátka domyslí.

„Nejprve je třeba si vytýčit prostor, kde bude studna stát a pamatovat i na plochu, kterou následně osázíte novými rostlinami“, pokračoval ve školení mistr kutil. K realizaci celého zákoutí i se studnou byla proto vybrána plocha cca 4 x 4 metry. Studna může samozřejmě stát uprostřed tohoto prostoru, vypadá však velice pěkně, pokud je budoucí „falešná studna“ umístěna v popředí domovní zdi a ze tří stran kolem ní rozmístěny větší kameny a osázeny okrasné rostliny. Z vytýčené plochy nejprve odstraníte zbytky trávy a nežádoucího rostlinstva a vyčištěný prostor srovnáte do roviny. Protože základní kruh budoucí studny bude tvořit stará pneumatika, na vymezeném prostoru je třeba nejprve vykopat a zabetonovat základ, k jehož určení a postavení první řady cihliček poslouží právě tato stará pneumatika. A než tato základna řádně zatvrdla, sešel se víkend s víkendem a mohli pokračovat v budování.

Dočasnými cihláři

V každé domácnosti se najdou vhodné plastové krabičky například od zmrzliny, ovoce nebo od masa, případně ze svých zásob vypomohou sousedé. „Je třeba, aby všechny krabičky měly shodný rozměr, jinak by se z cihliček, které si v krabičkách vytvoříte, tak dobře nestavělo“, zněla rada mistra kutila. Nejprve bylo nutné změřit obvod pneumatiky a podle délky krabiček a zamýšlené výšky studny vypočítat potřebný počet cihliček. Nezapomněli pro každý případ vyrobit pár cihliček navíc. Na stavbu této studny bylo třeba zhotovit: 50 kusů cihliček, jako materiál byl využit zakoupený suchý beton, cement a voda. Aby horní okraj studny byl pěkně zarovnaný, došlo na výrobu ještě 12 kusů obrubníků. K jejich zhotovení posloužila forma ze 2 hliníkových lišt vytvarovaných do oblouku a na obrubníky byl použit stejný materiál jako na cihličky. Pak už stačilo hmotu nalít do krabiček a nechat ztuhnout. Jakmile byla budoucí cihlička v krabičce již dostatečně pevná, opatrně ji vyklopili na pevnou podložku, na které následně cihličky řádně vysychaly. Tento proces, v závislosti na okolní vlhkosti vzduchu, trval několik dní.

Začínáme stavět

Jako základní kruh pro výstavbu budoucí studny velmi dobře posloužila stará pneumatika, kolem které stavitel vykopal a zabetonoval základ budoucí studny. Podél pneumatiky natáhl pás z tvrdého plastového stavebního pytle, aby cihličky a spojovací stavební materiál nepřischly k pneumatice a po dokončení výstavby první řady ji bylo možno odstranit. Jakmile byly cihličky dostatečně zatvrdlé a vyzrálé, započala samotná výstavba studny. Jednotlivé díly byly spojovány stavebním lepidlem a k začištění horního okraje studny posloužily připravené obrubníky. Nakonec mistr kutil vymazal spáry mezi jednotlivými cihličkami. Hotová a dostatečně vyschlá studna byla naplněna kvalitním květinovým substrátem pro budoucí osázení okrasnými rostlinami.

Ještě nekončíme

Stavba květinové studny rychle ubíhala, a přestože se stavitel dostal do finiše, mnoho odpočinku mu však paní domu nedopřála. Tou dobou už měla promyšlený vzhled a velikost budoucího rumpálu a zastřešení studny. Přeci každá studna musí mít vše, co k ní náleží. Zatímco nově postavená studna měla čas na správné schnutí a zpevnění, přiložila ruku k dílu a spolu s mistrem kutilem se pustili do výroby rumpálu a zastřešení. Pomoc byla potřebná zejména při sestavování dřevěných trámků a jejich spojování se stříškou, dále během připojování kovových profilů ke konstrukci stříšky a jejímu usazení a přišroubování ke studni. Z dřevěných trámků a latí byla nejprve zhotovena konstrukce stříšky. Při sestavování rumpálu byla z prkna vyříznuta dvě čela a jako otáčecí osa mezi nimi byla použita dřevěná tyč o průměru 12 mm. Válec byl zhotoven z latěk. Po jeho umístění na konstrukci stříšky byla nakonec ještě instalována klika rumpálu.

Nyní již byla konstrukce stříšky zcela hotová a po jejím namoření došlo k připevnění ke studni pomocí ocelových profilů, šroubů a hmoždinek. K zakrytí povrchu stříšky posloužily střešní tašky z kanadského šindele. Teď už zbývalo na rumpál jen namotat lano a zavěsit dřevěný okov.

Od nápadu k plnému dokončení studny, připevnění rumpálu se stříškou včetně kultivace okolí studny a osázení prvními trvalkami a keříky uplynul pouhý jeden měsíc. A to i se započítáním „čekací“ doby potřebné pro vyzrávání cihliček a bloků obruby.

Místo vody květiny

Sotva bylo dílo hotové, nastal čas na kultivaci okolního prostoru. Nejprve paní domu důkladně vyčistila zeminu v okolí studny a po jejím zrytí prostor doplnila novou zahradní zeminou s přídavkem kypré rašeliny pro budoucí výsadbu vřesů a jehličnanů. Podle důkladně promyšleného plánu zde rozmístila větší okrasné kameny jako při výstavbě zahradní skalky. Čekací dobu na vyzrávání cihliček totiž nápaditě vyplnila četnými výlety k řece, odkud kameny pocházejí. Plochu mezi nimi začala osazovat trvalkami a drobnými i většími keříky. Výška nové zeminy byla zvolena tak, aby dostatečně zakrývala patu studny. Zbylou plochu mezi novou výsadbou nakonec zatravnila a až po celkovém dokončení výsadby menší plošky mezi rostlinami vyplnila drobnými bílými oblázky. Výsadba byla prováděna postupně, od dominantních rostlin trvalé výsadby až k těm nejmenším a navíc promyšleně naplánována v průběhu jara, aby rostliny měly dostatek času přes léto dobře zakořenit a usadit se. Okolí studny dnes vypadá jako krásná barevná zahrádka posetá keříky skalníku, pestrobarevným japonským javorem, tisem a vřesy. Za slunečných dní se nad ní mísí vůně levandule s jemnou lesní vůní zakrslých jehličnanů, tújí a borovice kleče. Do okrasné kompozice dokonale zapadla i kyhanka s tajuplným názvem Androméda patřící do čeledi vřesovcovitých rostlin. Tu a tam vykukují mezi kameny barevné hlavičky šuškardy, hvozdíků, trávniček či drobných skalniček.

Zhruba za dva roky se již postupně doplňovaná a upravovaná trvalková výsadba kolem studny rozrostla natolik, že po bývalém holém prostoru nezbylo ani vidu. Dutina studny vyplněná zeminou každoročně slouží jako šikovný prostor pro osázení barevnými letničkami. K nejkrásnějším zde patří sporýši (verbeny) v kombinaci červené, bílé a fialové barvy a doplněné milion bells. Přímo do prostoru studny paní domu vysévá povíjnici nachovou, jejíž dlouhé, fialovými kvítky poseté stvoly šplhají po konstrukci až ke stříšce. Ani okov neosiřel. Každoročně je osázen převislými pelargoniemi a petúniemi. Radost paní domu dělá i stříška nad rumpálem, která při prudkém poledním slunečním svitu letničkám poskytuje příjemný stín a zemina ve studni tak rychle nevysychá. Proto zde kvetoucí letničky vypadají i v horku stále svěží.

A co je hlavní? Na stříšku květinové studny se naučili usedat ptáci a svým veselým cvrlikáním odměňují nápadité stavitele za dobrý počin.

Text: Alexandra Hurtová

Foto: Alena Holubová

 

PP na sociálních sítích

Facebook

Google+

RSS

Aktuálně

Interiér

Exteriér

Financování

Družstva a SVJ

Něco navíc


Časopis Panel Plus

Jsme ověřená firma

PANEL PLUS PRESS s.r.o. - idatabaze.czNakladatelství a vydavatelství - idatabaze.cz

Odhad online


 

Hledání v obsahu

Počasí

Soutěž

Napište nám

Partneři

Anketa

Jaký rozměr má váš byt?
 
47%
 
17%
 
20%
 
7%
 
5%
 
4%

Diskuze

Ke stažení

Nejčtenější články

Odkazy

 

Magazín o moderních trendech v bydlení

portál nejen o bydlení pro čtyři miliony obyvatel panelových domů Panelplus Press

Textová reklama: Předplaťte si PANEL PLUS pouze za 330 Kč! Více na http://www.panelplus.cz/cz/predplatne